U Slunečních lázní a okolí z archivu Ivany Kadlecové

RUPRECHTICKÉ HOSPODY III

Přejdeme Horskou a jdeme vzhůru ulicí Kovařovicovou až přijdeme na křižovatku několika cest, místo předem určené k postavení hostince. Postavený hostincec měl popisné číslo 213.

Nad hostincem byla  vyhlídková věž 17 m vysoká.  Ano je to Humboldova výšina, která v roce 1932 patřila Ernestině Brádlerové. Tu vysokou rozhlednu nechal postavit Německý horský spolek.

Po válce se stala ubytovnou dělníků z nedalekého lomu, což se jí stalo osudným. Dnes po ní zbylo pár kaštanu v místě kde byla zahrádka, tak jako u mnoha jiných. Pokud by si někdo chtěl vystavět hostinec - neznám lepšího místa.

Nyní se otočíme a sejdeme dolů ulicí U Slunečních lázní, opět případ, kdy po hospodě zůstalo jenom jméno ulice ve které stála, měla čp.279 a patřila Spolku zdravotní péče z Liberce. Místo je opředené tajemstvím a ani pamětníci přesně nevědí, cože tam ti členové spolku vlastně dělali, možná jen to co název napovídá.

Humboldtova výšina  Dům ještě pamatuju z doby, kdy byla ubytovnou dělníků z lomu.

V přízemí (v původním sále) byl byt správců.

Humboldtova výšina = rozhledna, stávala nad hospodou, kousek od ruprechtického žulového lomu. Na její památku tam byl vztyčen

pomník – žulový kámen z pamětní deskou. (1. mapka)

Sluneční lázně

V těchto prostorech byly skutečné SLUNEČNÍ LÁZNĚ. Později na jejich místě stál včelín. (2. mapka)

Starý včelař nám vyprávěl, že ještě pamatuje, když tam byly prosklené prostory na opalování. Dnes je tam zahrada, možná budoucí stavební parcela.

Podle bývalých slunečních lázní byla pojmenována chatařská kolonie U Slunečních lázní a později i ulice (3. mapka)

Tohle bývala hájovna (4. mapka)