Clam - Gallasova barvírna (počátek 19.století) v Josefinině údolí

Dům čp. 46 - V ve spodní části dnešní Jablonecké ulice, součást manufaktury firmy Clam - Gallas, Frankie a spol. zaregistrované 7.října 1806. Dvě hlavní budovy (čp. 47 - V) ale stály před ní více vlevo, už mimo obrázek. V pozadí vidíme komplex pánského dvora.

Tuto barvírnu příze vybudoval hrabě Kristián Kryštof Clamm - Gallas a po dvou letech ji prodal pražskému bankéři Karlu Ballabenovi, od něhož přešla na Johanna Liebiega a ten z ní vybudoval proslulý vlnařský podnik. Hraběcím společníkem v podnikání byl Anton Franke, který poblíž zámku v dnešní ulici 8.března zřídil vlastní přádelnu vlny o 5 strojích se 702 vřeteny (1811)

(zdroj R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)

Josefinino údolí

(olej na dřevě, 1833)

Vlevo v pozadí jsou dvě původní budovy bývalé Clam - Gallasovy manufakrury (čp. 47 - V), které koupili 28.3.1828 bratří Liebiegové za 18500 zlatých, z nichž zaplatili hotově jen 8000 a zbytek museli splácet. Vpravo od nich je téměř zakryt stromy další dům včleněný do Liebiegova podniku (čp.46) a kousek blíž vystupuje ze zeleně střecha hraběcího domu čp.48), oddělený cestou od rozložitého, rovněž bíle natřeného objektu, clam-gallasovské vinopalny (čp.11).

(zdroj R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci,1996)

Mlynská ulice a Liebiegovy závody (30.léta)

Mlynská ulice procházelo původně přímo středem závodu, jenž se postupně rozrostl po obou jejích stranách. Proto se už před rokem 1900 snažili majitelé továrny docílit její přeložení. Tuto finančně i stavebně náročnou akci se ale podařilo realizovat teprve v roce 1953, kdy byla Mlynská ulice v souvislosti s budováním tramvajové linky z Jablonce do Liberce přemístěna na okraj továrního areálu, až za vysoký objekt vystupující vlevo. Vpředu vidíme závodní mateřskou školu v Klicperově ulici.

(zdroj R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci)

Textilana 6.6.2002 (archiv M.Plešinger)

Tvar křižovatky a nepřirozenost rozlehlé prázdné plochy uprostřed města napovídají, že zde kdysi stálo něco velkého. Právě tady, přímo u Harcovského potoka, založil v první polovině 19. století Johann Liebieg slavnou textilní továrnu, která měla lví podíl na tom, že se Liberec stal z maloměsta regionálním centrem. Liebiegova kapitalistická velkotovárna se později přeměnila v socialistický státní podnik Textilana. Pro Liberec je příznačné, že má ke své historii přezíravý vztah a o svou paměť se příliš nestará. Jak jinak si vysvětlit, že z továrny, které město vděčí za svůj současný význam, nezbylo v podstatě nic?

Před 48 lety přišla Textilana na trh československé republiky se zcela novým výrobkem. Počátkem roku 1971 to byla mimo jiné zcelá nová dámská šatovka z čisté střižní vlny ,polyesterového vlákna a tvarovaného polyesterového hedvábí Slotera. Velmi odbrých vlastností klasických a syntetických vláken použitých poprvé v této zcela nové kombinaci se přenesly i na vlastní tkaninu ,která se vyznačovala vynikající stálostí tvaru s velkou odolností proti pomačkání ,dokonalou splývavostí a prodyšností ,příjemným vlněným omakem.

A co je důležité dnes ,jako před 48 lety -jen s nepatrými nároky na ošetření a čictění. Araxa -ona půvabná textilie (dnes by byla již šestatřicátnice) byla stálá v oděru a odolná proti žmolkování. Dala se snadno prát a po vyprání rychle schla. Textilana v Liberci ji vyráběla v šíři 140 cm a ve velké škále módních barev ,které se všechny vyznačovaly vysokou stálostí na světle a i v potu. Dámská šatovka Araxa byla oceněna medailí LVT 71 a na základě posudků státní zkušebny č. 219 v Praze, Výzkumného ústavu vlnařského v Brně a Ústřední technické kontroly jakosti,byla šatovka Araxa uznána rozhodnutím ministerstva výstavby a tehniky za Technicky pokrokový výrobek.

Co víc dodat. 3 zkušebny a jedno ministerstvo před 48 lety potvrdilo vynikajíí kvalitu libereckého výrobku. Výrobku ,nak kterém se podílela řada občanů našeho města. Výrobku ,který svou kvalitou by převálcoval vše ,co dnes obchod nabízí v tomto sortimentu a to ještě pod hlavičkou dovozu Made in China. (zdroj Textilana - zmizelé město)

Textilana

(archiv Josefa Zušťáka)

NA AKCI BLAUPUNKT – HAPPENING VYSTAVOVALI TITO AUTOŘI: Karel Kučera, Zuzka Kocůmová, Šimon Pikous, Roman Dobeš, Libores Matoušek, Věra Machková, Renata Straková, Janina Pilnáčková, Jirka Novák, Roman Machek, Míla Teta Dománková, Lenka Kolkusová a další.

Umírající objekt Blaupunkt ožil novým životem

Roman Dobeš 13. 7. 2010

Liberec /FOTOGALERIE/ - Jeden z posledních objektů bývalé liberecké Textilany, tak zvaný Blaupunkt, kde za války probíhala výroba rádií do válečných letadel, ožil o víkendu novým životem.

První patro objektu se ze soboty na neděli 11. července změnilo ve výstavní galerii. Proběhla zde akce s názvem Blaupunkt – Happening. Hlavním pořadatelem byl liberecký klub fotografů 7,65 [semd–pětašedesát] v čele s fotografem Šimonem Pikousem. Svou podporu projevilo i občanské sdružení YAFA podporující mladé fotografy a vizuální umělce.

"Klub 7,65 je sdružení fotografů, které na Liberecku působí přibližně tři roky. Blaupunkt – Happening je naším třetím větším projektem. Přizvali jsme další hosty, protože nejsme rozhodně uzavřenou skupinou, takže akce byla ve finále určena celé výtvarné veřejnosti, která měla chuť se zapojit. Když jsme přemýšleli jakou společnou akci uspořádat, navrhl Jirka Novák, který se věnuje fotografii industriálních prostorů, že bychom mohli uspořádat výstavu přímo v budově Blaupunktu," popsal vznik projektu Šimon Pikous.

Vystavovali se zde především fotografie, ale i olejové malby a objekty, které vznikly spontánně při instalaci výstavy. Příjemnou, nevázanou atmosféru doplnil hudební doprovod a v pozdějších hodinách i bezprostřední divadelní scénky. Zájem vystavujících byl nečekaně velký a na konci sobotního večera se v improvizované knize návštěv dalo napočítat přes osmdesát podpisů.

Na dotaz, zda má akce i protestní podtext, Šimon Pikous odpověděl: "Samozřejmě si uvědomuje, že objekt Blaupunkt je problémovým, nikdo neví, co se s ním dál bude dít, a mnoho lidí se vyjádřilo pro jeho zachování a další využití. Naše akce ale není protestem. To, že jsme se rozhodli vystavovat právě zde, bylo jednoduše proto, že tu měli zrovna volno. Je pravda, že v Liberci jsou možnosti výstav značně omezené a určitě je hezké si představit, že by zrovna tato budova k tomu sloužila. To je ale úplně jiná otázka."

Tak happening skončil otevřeným koncem s velikým otazníkem na konci. Na několik hodin bylo o něco snazší si představit, jak krásný industriální objekt ožije novým životem, který mu vdechne jeho nová funkce.

Z historie

Budova vznikla roku 1908 jako součást libereckého závodu Textilany a sloužila jako tkalcovna. Svého času byla jedna z nejmodernějších v Čechách. Autory stavebního návrhu byli významní architekti Max Kühn a Heinrich Fanta, autoři dalších zajímavých libereckých staveb, například kostela sv. Maří Magdalény v Jungmannově ulici. Ve třicátých letech byla budova oceněna v několika architektonických soutěžích – šlo o vůbec první železobetonovou industriální konstrukci v Liberci. Během druhé světové války zde německá firma Blaupunkt vyráběla elektroniku.

zdroj:https://liberecky.denik.cz/volny-cas/umirajici-objekt-blaupunkt-ozil-novym-zivotem.html

Začátek výstavby obřího centra se stále zpožďuje

LIBEREC - Komplikace s vykoupením soukromého pozemku, který brání výstavbě přeložky tramvajové trati, stále zdržuje začátek výstavby obchodního a nákupního centra Promenáda Liberec, jež má výrůst na území bývalé Textilany.

Přeložka tramvajové trati je přitom nutnou podmínkou začátku výstavby.

"Díky přeložce je všechno komplikovanější. Stále tak čekáme na vyřízení potřebných stavebních povolení. Začít se stavbou bychom chtěli nejpozději na začátku října," uvedl generální ředitel koinvestorské společnosti Labyrint Real Estate, Vladimír Bihary.

Zahájení výstavby se prodlouží o další dva měsíce. Hlavním problémem zůstává soukromý pozemek stojící v místě plánované tramvajové trati v Mlýnské ulici.

"Podle posledních zpráv je jednání na dobré cestě. Soukromý majitel obdržel nabídku, ke které se vyjádřil velmi pozitivně," konstatoval Vladimír Bihary.

Průtahy v udělování stavebních povolení potvrzuje i stavební úřad.

"Už jsou to tři roky od prvního územního rozhodnutí a stavba stále ještě nezačala," potvrdil Václav Řezáč z oddělení územního řízení libereckého magistrátu.

Investorovi se podařilo vyřídit alespoň jeden problém, týkající se dvou potoků v zadní části budoucího centra.

"Povolení od vodoprávního úřadu k vybudování přeložek těchto potoků jsme již obdrželi," doplnil Vladimír Bihary.

Zábavní komplex Promenáda bude mít tři nadzemní patra a vyroste na ploše 32 tisíc metrů čtverečních. V jeho areálu bude moci parkovat až 1500 vozidel.

Součástí centra bude hypermarket, multikino, fitness centrum, několik restaurací, kaváren a mnoho dalších, převážně kulturních prostor.

(zdroj archiv Libereckého deníku)

Stavba bytového městečka začne do roka