Střední průmyslová škola stavební
Liberecká průmyslová škola byla zřízena už v roce 1876 a byla po brněnské a černovické, ležící v nejvýchodnějším cípu rakouské říše, v Bukovině (dnešní Ukrajina), třetí průmyslovou školou založenou mimo vlastní území Rakous. V Praze se otvírá vyšší průmyslová škola až o třináct let později. Jen v Plzni byla německá průmyslová škola založena současně. Liberec se tak stal pro svou zeměpisnou polohu přirozeným centrem odborného školství celé severní oblasti rakousko-uherské monarchie.
Počtem studijních oborů byla státní průmyslová škola v Liberci nejobsáhlejší průmyslovou školou v celém Rakousku-Uhersku, měla hned od počátku šest odborných škol. Pod společným ředitelstvím tu byla současně otevřena vyšší průmyslová škola, dělící se na stavitelskou, strojnickou a chemickou, dále mistrovská škola rovněž s oddělením stavebním, strojním a chemickým a řemeslnická pokračovací škola, členící se na školu kresličskou a modelářskou.
V roce 1953 se Střední průmyslová škola stavební v Liberci (plným názvem Střední průmyslová škola stavební, Liberec 1, Sokolovské náměstí 14, příspěvková organizace) oddělila od původní průmyslové školy, která sídlila v budově na Masarykově ulici. Stavebka se přestěhovala na Sokolovském náměstí v Liberci a její součástí jsou dnes i historické objekty Valdštejnských domků a Appeltův dům. Školu navštěvuje ročně více, než 300 žáků. Všechny vyučované obory jsou zakončeny maturitní zkouškou.