Starý hotel Ještěd

10.09.2022
půdorys
půdorys
Půdorys prvního patra s hotelovými pokoji
Půdorys prvního patra s hotelovými pokoji
Interiér dvoulůžkového pokoje s koupelnou (Koupelnou se myslí ten džbán v míse před zrcadlem v levém popředí. Nechci se domýšlet, jestli ten kýbl čouhající zpoza almárky měl sloužit jako záchod, i když podle předchozího plánku byly na chodbě záchody společné...)
Interiér dvoulůžkového pokoje s koupelnou (Koupelnou se myslí ten džbán v míse před zrcadlem v levém popředí. Nechci se domýšlet, jestli ten kýbl čouhající zpoza almárky měl sloužit jako záchod, i když podle předchozího plánku byly na chodbě záchody společné...)
Ještěd zamrzlý (zima cca 1907)
Ještěd zamrzlý (zima cca 1907)
pohlednice byla vydána horským spolkem roku 1907
pohlednice byla vydána horským spolkem roku 1907
archiv M.Gergelčík
archiv M.Gergelčík
Dluhopisy vydané Německým horským spolkem pro stavbu Ještědského domu . (archiv K.Krenk)
Dluhopisy vydané Německým horským spolkem pro stavbu Ještědského domu . (archiv K.Krenk)

Horský spolek pro Jizerské a Lužické hory vydal na podporu stavby dluhopisy v hodnotě 100 korun. Jelikož ve své době představovalo 100 korun 33 gramů zlata, nebyly pro každého. Výtěžek z nich skončil daleko za očekáváním spolku. Tento zakoupila liberecká stavební firma, která se podílela na realizaci některých Liberckých dominant.

Komentář Petr Krause

archiv Martin Wagner
archiv Martin Wagner
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv Václav Honzejk
archiv Václav Honzejk
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
Hlavní restaurace (1907).
Hlavní restaurace (1907).
Prosklená veranda (1907)
Prosklená veranda (1907)
Restaurace po redesignu (1932) Foto Heinrich Walter.
Restaurace po redesignu (1932) Foto Heinrich Walter.

Horský hotel

vznikl podle plánů libereckého stavitele Schäfera. Základní kámen byl položen 27. 6. 1906 a již za půl roku - 13. 1. 1907 - byl hotel slavnostně otevřen. V jeho přízemí byla velká společenská místnost pro víc než 100 hostů, hotel měl 23 pokojů a noclehárnu, terasu pro 50 lidí a 23 metrů vysokou rozhlednu. Horský spolek zaplatil za stavbu 161 000 K, pozemek pod hotelem však nevlastnil, ale měl jej na 50 let pronajatý od hraběte. Atraktivita Ještědu se ještě zvýšila, když zde byla v letech 1909-1911 postavena tříkilometrová sáňkařská dráha, na níž se v roce 1914 konalo první mistrovství Evropy. Dráha byla koncem třicátých let poškozena polomem, v 60. letech byla v jejích místech postavena nová, kratší, jejíž torzo je na místě dodnes. Skutečnou ranou pro Horský spolek však bylo postavení lanovky roku 1933 - to sice znamenalo příliv návštěvníků, ale zároveň se dle tehdejšího výnosu stal vrchol hory  majetkem provozovatele lanové dráhy (ČSD) a tak vlastně přešel do majetku státu.

Roku 1945 se hotel stal majetkem Klubu českých turistů, později přešel pod hotelový a restaurační podnik. Od roku 1959 sloužil kromě turistiky také televiznímu vysílání. Hotel i původní Rohanova chata (přejmenovaná na Chatu brigádníků) byly do roku 1962 rekonstruovány podle návrhu libereckého architekta Karla Wintera.

31. ledna roku 1963 však při neopatrném rozmrazování potrubí vznikl v budově hotelu požár, kterému celá stavba podlehla. Stejný osud v následujícím roce potkal i Rohanovu chatu - jen důvod byl jiný: rozmrazování oděvů.

(Zdroj Kouzlo starých pohlednic Liberecka - Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997)

V malém pokoji pro hosty v roce 1932 (archiv O.Musil)
V malém pokoji pro hosty v roce 1932 (archiv O.Musil)
1939 (archiv O.Musil)
1939 (archiv O.Musil)
https://deutschboehmen.de
https://deutschboehmen.de
archiv M.Gergelčík
archiv M.Gergelčík
archiv Petr Krause
archiv Petr Krause
archiv Jiřího Jana Kolnera
archiv Jiřího Jana Kolnera
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv Jaroslav Reichenberg Karel
archiv Jaroslav Reichenberg Karel
1931
1931
archiv Václav Honzejk
archiv Václav Honzejk
archiv Václav Honzejk
archiv Václav Honzejk
archiv Václav Honzejk
archiv Václav Honzejk
Pohled na Ještěd v roce 1926 (archiv J.Peterka)
Pohled na Ještěd v roce 1926 (archiv J.Peterka)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
zdroj: https://deutschboehmen.de
zdroj: https://deutschboehmen.de
archiv L. Mencl
archiv L. Mencl
Ještěd 1934 (archiv J.Peterka)
Ještěd 1934 (archiv J.Peterka)

Starý Ještěd a sáňkařská dráha 1938.

Sáňkařská dráha na Ještědu byla otevřena 2. ledna 1910 při příležitosti mistrovství Jizerských hor v sáňkování. V Čechách se sáňkování rozšířilo nejprve v německy mluvících oblastech Sudet a na počátku 20. století se stal Ještěd středem sáňkařského sportu pro celé Sudety. Tomuto rozmachu napomohla právě umělá sáňkařská dráha, jejíž stavbu umožnil Adolf Hoffmann ze Zhořelce a provozoval ji Německý horský spolek pro Ještědské a Jizerské hory.

zdroj textu: wikipedia

archiv L. Mencl
archiv L. Mencl
archiv Jürgen Wegerich
archiv Jürgen Wegerich
koloroval Fotočas Mirek
koloroval Fotočas Mirek
Starý Ještěd a sáňkařská dráha 1938.(archiv J.Peterka)
Starý Ještěd a sáňkařská dráha 1938.(archiv J.Peterka)
zdroj. https://i.ebayimg.com/
zdroj. https://i.ebayimg.com/
archiv Václav Honzejk
archiv Václav Honzejk
1913 (archiv O.Musil)
1913 (archiv O.Musil)
(archiv Jany Zahurancové)
(archiv Jany Zahurancové)
1943 (archiv Jiří Peterka)
1943 (archiv Jiří Peterka)
archiv J.Peterka
archiv J.Peterka
archiv Jaroslava Hůlky
archiv Jaroslava Hůlky
archiv O.Musil
archiv O.Musil
archiv Fandíme Liberci
archiv Fandíme Liberci
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
Liberec, Ještěd, (Reichenberg, Jeschken), 1929 (archiv Evžen Šimek)
Liberec, Ještěd, (Reichenberg, Jeschken), 1929 (archiv Evžen Šimek)
Jana Zahurancová
Jana Zahurancová
archiv Luboše Mencla
archiv Luboše Mencla
1920 (archiv O.Musil)
1920 (archiv O.Musil)
Nejstarší pohlednice (Neues) Jeschkenhausu. Hotel byl slavnostně otevřen v neděli 13. ledna 1907. Pohlednice byla poslána 8. února 1907 z pošty v Dolním Hanychově, tehdy samostatné obci, do Liberce. Tramvajová linka byla zavedena na úpatí Ještědu v roce 1912. Niederhanichen se stal součástí Reichenbergu v roce 1939, Horní Hanychov součástí Liberce v roce 1954. Starší pohlednici datem odeslání jsem zatím nesehnal 🙂 Naopak i nejmladší, k 31. lednu 1962. (autor příspěvku Martin Krédl)
Nejstarší pohlednice (Neues) Jeschkenhausu. Hotel byl slavnostně otevřen v neděli 13. ledna 1907. Pohlednice byla poslána 8. února 1907 z pošty v Dolním Hanychově, tehdy samostatné obci, do Liberce. Tramvajová linka byla zavedena na úpatí Ještědu v roce 1912. Niederhanichen se stal součástí Reichenbergu v roce 1939, Horní Hanychov součástí Liberce v roce 1954. Starší pohlednici datem odeslání jsem zatím nesehnal 🙂 Naopak i nejmladší, k 31. lednu 1962. (autor příspěvku Martin Krédl)
https://deutschboehmen.de
https://deutschboehmen.de
archiv Jany Zahurancové
archiv Jany Zahurancové
archiv Fandíme Liberci
archiv Fandíme Liberci
Ještěd v roce 1928 (zdroj: https://gallery.hungaricana.hu )
Ještěd v roce 1928 (zdroj: https://gallery.hungaricana.hu )
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
Ještěd v roce 1909  (zdroj : https://www.ebay.com/ )
Ještěd v roce 1909 (zdroj : https://www.ebay.com/ )
zdroj: https://picclick.de
zdroj: https://picclick.de
archiv M.Gergelčík
archiv M.Gergelčík
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv Všichni Čermáci
archiv Všichni Čermáci
(archiv Jany Zahurancové)
(archiv Jany Zahurancové)
zdroj: https://www.ebay.com/
zdroj: https://www.ebay.com/
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
1940 (archiv O.Musil)
1940 (archiv O.Musil)
zdroj. Aukro
zdroj. Aukro
archiv Jaroslav Svoboda
archiv Jaroslav Svoboda
Ještěd v roce 1940 (zdroj: https://www.ebay.com )
Ještěd v roce 1940 (zdroj: https://www.ebay.com )
1945 zdroj. Aukro
1945 zdroj. Aukro
1940  (zdroj: https://www.ebay.com )
1940 (zdroj: https://www.ebay.com )
1941 autor: Paul Schulz (archiv J.Peterka)
1941 autor: Paul Schulz (archiv J.Peterka)
zdroj. Aukro
zdroj. Aukro
1938 (zdroj: https://deutschboehmen.de)
1938 (zdroj: https://deutschboehmen.de)
archiv O.Musil
archiv O.Musil
1945 (archiv O.Musil)
1945 (archiv O.Musil)
(archiv Jiří Brožek)
(archiv Jiří Brožek)
Ještěd v roce 1907  (AKON)
Ještěd v roce 1907 (AKON)
archiv J.Peterka
archiv J.Peterka
archiv Luboše Mencla
archiv Luboše Mencla
Starý Ještěd v Liberci pohlednice 1931 (archiv Milan Péč)
Starý Ještěd v Liberci pohlednice 1931 (archiv Milan Péč)
archiv M.Gergelčík
archiv M.Gergelčík
archiv Evžen Šimek
archiv Evžen Šimek
Ještěd 26.08.1922 (zdroj: https://gallery.hungaricana.hu )
Ještěd 26.08.1922 (zdroj: https://gallery.hungaricana.hu )
zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
archiv J.Peterka
archiv J.Peterka
(Zdroj: kalendář Z Liberce všemi směry na dobových pohlednicích 2014)
(Zdroj: kalendář Z Liberce všemi směry na dobových pohlednicích 2014)
archiv L. Mencl
archiv L. Mencl
archiv Zdeněk Vávra
archiv Zdeněk Vávra
archiv L. Mencl
archiv L. Mencl
archiv J.Peterka
archiv J.Peterka
1941 (zdroj: https://www.ebay.com )
1941 (zdroj: https://www.ebay.com )
Z výletu na Ještěd (datováno 1932) (archiv Fenomén Ještěd)
Z výletu na Ještěd (datováno 1932) (archiv Fenomén Ještěd)
archiv Luboš Mencl
archiv Luboš Mencl
koloroval Fotočas Mirek
koloroval Fotočas Mirek
Ještěd 1943 (archiv J.Peterka)
Ještěd 1943 (archiv J.Peterka)
1945 (archiv J.Peterka)
1945 (archiv J.Peterka)
Starý Ještěd z "anafasu" 🙂  (color Fotočas)
Starý Ještěd z "anafasu" 🙂 (color Fotočas)
Krása starého Ještědu byla taky okouzlující.... (color Fotočas)  zdroj : Jirka Macík
Krása starého Ještědu byla taky okouzlující.... (color Fotočas) zdroj : Jirka Macík
1943 (zdroj: https://ansichtskarten-lexikon.de )
1943 (zdroj: https://ansichtskarten-lexikon.de )
NOVÁ CHATA NA  J E Š T Ě D U... 3.ledna 1907 byla slavnostně otevřena nová horská chata na Ještědu, o kterou se léta snažil Německý horský spolek pro Ještědské a Jizerské hory. Stavba trvala pouhých šest měsíců. Kamenná budova s dvaceti osmi metry vysokou vyhlídkovou věží zahrnovala hostinské pokoje, noclehárnu, společenskou místnost a šenkovnu. Záhy se stala novou siluetou hory Ještěd a oblíbeným místem nespočetných návštěvníků vrcholu nad Libercem. (color Fotočas)
NOVÁ CHATA NA J E Š T Ě D U... 3.ledna 1907 byla slavnostně otevřena nová horská chata na Ještědu, o kterou se léta snažil Německý horský spolek pro Ještědské a Jizerské hory. Stavba trvala pouhých šest měsíců. Kamenná budova s dvaceti osmi metry vysokou vyhlídkovou věží zahrnovala hostinské pokoje, noclehárnu, společenskou místnost a šenkovnu. Záhy se stala novou siluetou hory Ještěd a oblíbeným místem nespočetných návštěvníků vrcholu nad Libercem. (color Fotočas)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
Terasa na horní stanici lanovky (archiv J.Peterka)
Terasa na horní stanici lanovky (archiv J.Peterka)
Na ještědské vyhlídce minulého století s pohledem na město Liberec.  (color Fotočas)
Na ještědské vyhlídce minulého století s pohledem na město Liberec. (color Fotočas)
archiv Jana Šimona
archiv Jana Šimona
archiv J.Peterka
archiv J.Peterka
Krása starého Ještědu před vyhořením, jak ho ještě mnozí pamatujeme...😉🌻 (color Fotočas)
Krása starého Ještědu před vyhořením, jak ho ještě mnozí pamatujeme...😉🌻 (color Fotočas)
Ten pohled si nemůžu nechat sám pro sebe. Pro mě je absolutně raritou hned z několika důvodů. Vesměs na všech pohledech se uvádí Ještěd 1010 m. n. m. Zde je navíc uvedeno, že letecký snímek je uvolněn. Vydáno nákladem Českého národního aeroklubu v Liberci. (archiv Zlomax Maxík Zlomaxov)
Ten pohled si nemůžu nechat sám pro sebe. Pro mě je absolutně raritou hned z několika důvodů. Vesměs na všech pohledech se uvádí Ještěd 1010 m. n. m. Zde je navíc uvedeno, že letecký snímek je uvolněn. Vydáno nákladem Českého národního aeroklubu v Liberci. (archiv Zlomax Maxík Zlomaxov)
archiv L.Janků)
archiv L.Janků)
1931 (archiv Evžen Šimek)
1931 (archiv Evžen Šimek)
archiv Jana Šimona
archiv Jana Šimona
archiv Fandíme Liberci
archiv Fandíme Liberci
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
zdroj. Aukro
zdroj. Aukro
archiv Jana Šimona
archiv Jana Šimona
archiv Jany Zahurancové
archiv Jany Zahurancové
březen 1938 😉 z alba pana Adolfa Odrážky (dědeček Kateřiny Odrážkové)
březen 1938 😉 z alba pana Adolfa Odrážky (dědeček Kateřiny Odrážkové)

Fotogalerie z roku 1938 - Ještěd a okolí

(archiv Tomáš Stracke)

archiv Milana Šíra st.
archiv Milana Šíra st.

Ještěd v dramatickém osvětlení ve 40.letech minulého století

(Zdroj Kouzlo starých pohlednic Liberecka - Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997)

https://deutschboehmen.de
https://deutschboehmen.de
1934 (archiv T.Majer)
1934 (archiv T.Majer)
1957 (archiv T.Majer)
1957 (archiv T.Majer)
1957 (archiv T.Majer)
1957 (archiv T.Majer)
1957 (archiv T.Majer)
1957 (archiv T.Majer)
Sokolové na Ještědu (archiv M.Gergelčík)
Sokolové na Ještědu (archiv M.Gergelčík)
Stará budova Ještědu  (color Fotočas) Černobílou fotografii jsem náhodně našel někde tady na nettu, a vzhledem ke krásné památce na starou budovu Ještědu jsem se ji rozhodl trochu obarvit. Doufám že to nebude moc vadit, děkuji autorovi...🙂(Fotočas Mirek, originál z archivu Petra Fundy)
Stará budova Ještědu (color Fotočas) Černobílou fotografii jsem náhodně našel někde tady na nettu, a vzhledem ke krásné památce na starou budovu Ještědu jsem se ji rozhodl trochu obarvit. Doufám že to nebude moc vadit, děkuji autorovi...🙂(Fotočas Mirek, originál z archivu Petra Fundy)
J E Š Ť E D ještě v 60-tých letech minulého století... (color Fotočas)
J E Š Ť E D ještě v 60-tých letech minulého století... (color Fotočas)
Chátrající chata na Ještědu jen pár let před svým koncem, před vyhořením...  (color Fotočas)
Chátrající chata na Ještědu jen pár let před svým koncem, před vyhořením... (color Fotočas)
Pozdrav z Ještědu, datovaný 1960 (archiv Fenomén Ještěd)
Pozdrav z Ještědu, datovaný 1960 (archiv Fenomén Ještěd)
maminka a strýc, na lehátku. foto p. Kříž (archiv P.Bláha)
maminka a strýc, na lehátku. foto p. Kříž (archiv P.Bláha)
Na Ještěd 1962. Naposledy před vyhořením hotelu (archiv Petr Funda)
Na Ještěd 1962. Naposledy před vyhořením hotelu (archiv Petr Funda)
Jedna rodinná babička, máma a já v roce 1946 na Ještědu. (archiv Jan Bartoš)
Jedna rodinná babička, máma a já v roce 1946 na Ještědu. (archiv Jan Bartoš)
Na Ještědu 1962 (archiv Petr Funda)
Na Ještědu 1962 (archiv Petr Funda)
archiv Petr Karlíček a Kaiser
archiv Petr Karlíček a Kaiser
zdroj: https://deutschboehmen.de
zdroj: https://deutschboehmen.de
archiv J.Peterka
archiv J.Peterka
Koloroval Fotočas Mirek
Koloroval Fotočas Mirek
archiv Zdeněk Štěpánek
archiv Zdeněk Štěpánek
archiv Jirka Hanousek
archiv Jirka Hanousek
archiv Helena Svobodová
archiv Helena Svobodová
archiv Rita Cermanová
archiv Rita Cermanová
archiv J.Cvrček
archiv J.Cvrček
archiv Oliver Scholze JD
archiv Oliver Scholze JD
VÝLETY NA J E Š T Ě D (color Fotočas)
VÝLETY NA J E Š T Ě D (color Fotočas)
(zdroj kalendář Rok 2017 s dobovými pohlednicemi)
(zdroj kalendář Rok 2017 s dobovými pohlednicemi)
foto Vilém Boháč
foto Vilém Boháč
zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
1962 L.Bauer s rodinou (archiv Peter Flögel )
1962 L.Bauer s rodinou (archiv Peter Flögel )
cca 1932 (archiv Jarda Svasta)
cca 1932 (archiv Jarda Svasta)
1959 archiv Jiří J. Horčička
1959 archiv Jiří J. Horčička
archiv Martina Zebriová
archiv Martina Zebriová
Pav Karel
Pav Karel
1929 (zdroj: https://www.ebay.de/)
1929 (zdroj: https://www.ebay.de/)
archiv Tomáš Špáta
archiv Tomáš Špáta
archiv Tomáš Špáta
archiv Tomáš Špáta
Starý Ještěd. Pokusný sken snímku ze stereokotoučku „Liberec“. Upraveny barvy a ostrost. Foto Erich Einhorn, asi r. 1962. (archiv Ivan Řihošek, vylepšeno I.A. Martin Bobek)
Starý Ještěd. Pokusný sken snímku ze stereokotoučku „Liberec“. Upraveny barvy a ostrost. Foto Erich Einhorn, asi r. 1962. (archiv Ivan Řihošek, vylepšeno I.A. Martin Bobek)
archiv Jana Šimona
archiv Jana Šimona
archiv Zdeněk Vávra
archiv Zdeněk Vávra
archiv Renaty Hoffmanové
archiv Renaty Hoffmanové
Ještěd cca 1922 (zdroj: https://www.ebay.com )
Ještěd cca 1922 (zdroj: https://www.ebay.com )
1940 (zdroj: https://oldthing.de)
1940 (zdroj: https://oldthing.de)
zdroj: https://oldthing.de/
zdroj: https://oldthing.de/
archiv Václav Honzejk
archiv Václav Honzejk
archiv Danča Zerzánová
archiv Danča Zerzánová
Bedřich Kopejska
Bedřich Kopejska
1931 (zdroj: https://ansichtskarten-lexikon.de/ )
1931 (zdroj: https://ansichtskarten-lexikon.de/ )
1938 (archiv J.Peterka)
1938 (archiv J.Peterka)
1946 (archiv Zuzana Kudrnová)
1946 (archiv Zuzana Kudrnová)
Ještěd 1942 (archiv J.Peterka)
Ještěd 1942 (archiv J.Peterka)
https://www.ebay.com
https://www.ebay.com
pohlednice odeslána v roce 1941 (zdroj: Aukro)
pohlednice odeslána v roce 1941 (zdroj: Aukro)
archiv Renaty Hoffmanové
archiv Renaty Hoffmanové
archiv Zlomax Maxík Zlomaxov
archiv Zlomax Maxík Zlomaxov
archiv Zlomax Maxík Zlomaxov
archiv Zlomax Maxík Zlomaxov
archiv Jana Zahurancová
archiv Jana Zahurancová
archiv Luboš Mencl
archiv Luboš Mencl
zdroj: https://www.ebay.com/
zdroj: https://www.ebay.com/
zdroj: https://cdn.myshoptet.com
zdroj: https://cdn.myshoptet.com
archiv Luboš Mencl
archiv Luboš Mencl
archiv Jana Zahurancová
archiv Jana Zahurancová
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
1937 (zdroj: https://www.pslib.cz)
1937 (zdroj: https://www.pslib.cz)
archiv O.Musil
archiv O.Musil
1941
1941
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
zdroj. Aukro
zdroj. Aukro
archiv J.Peterka
archiv J.Peterka
archiv J.Peterka
archiv J.Peterka
zdroj. Aukro
zdroj. Aukro
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
Zimní Ještěd. Pohlednice prošlá poštou v roce 1951. (Kamil Syrovátka)
Zimní Ještěd. Pohlednice prošlá poštou v roce 1951. (Kamil Syrovátka)
1946 (archiv J.Peterka)
1946 (archiv J.Peterka)
archiv J. Hůlka
archiv J. Hůlka
zdroj: https://www.ebay.com/
zdroj: https://www.ebay.com/
archiv Birgit Knöpfle
archiv Birgit Knöpfle
(archiv Jany Zahurancové)
(archiv Jany Zahurancové)
20. léta 20. léta. Foto: Franz Aurich (archiv O.Musil)
20. léta 20. léta. Foto: Franz Aurich (archiv O.Musil)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv Renaty Hoffmanové
archiv Renaty Hoffmanové
archiv Fotočas Mirek
archiv Fotočas Mirek
J E Š T Ě D 1944_ léto (koloroval Fotočas Mirek)
J E Š T Ě D 1944_ léto (koloroval Fotočas Mirek)
archiv J.Peterka
archiv J.Peterka
JEŠTĚD - 🎄 sváteční, fotogenický za každého počasí, v každé době, ze všech stran. Jana Zahurancová z archivu Zdeňka Šimka
JEŠTĚD - 🎄 sváteční, fotogenický za každého počasí, v každé době, ze všech stran. Jana Zahurancová z archivu Zdeňka Šimka
Jana Zahurancová
Jana Zahurancová
archiv J.Peterka
archiv J.Peterka
archiv J.Peterka
archiv J.Peterka
Výlety na Ještěd... (color Fotočas)
Výlety na Ještěd... (color Fotočas)
A zase jeden pohled na krásný, starý, letní Ještěd. Kouzelné místo... (color Fotočas)
A zase jeden pohled na krásný, starý, letní Ještěd. Kouzelné místo... (color Fotočas)
V Ý L E T  na Ještěd v roce, řekl bych tak kolem roku 1950+- .... ?! 🧐🙂 (color Fotočas)
V Ý L E T na Ještěd v roce, řekl bych tak kolem roku 1950+- .... ?! 🧐🙂 (color Fotočas)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
Starý Ještěd v zimě (archiv Všichni Čermáci)
Starý Ještěd v zimě (archiv Všichni Čermáci)
Ještěd na pohlednici z roku 1945. (archiv J.Peterka)
Ještěd na pohlednici z roku 1945. (archiv J.Peterka)
Ještědský "BLUE EFFECT" 😃  (color Fotočas)
Ještědský "BLUE EFFECT" 😃 (color Fotočas)
1932 (J.Hůlka)
1932 (J.Hůlka)
archiv Zdeněk Štěpánek
archiv Zdeněk Štěpánek
1937 (archiv J.Peterka)
1937 (archiv J.Peterka)
Z Horního Hanychova cestou na Ještěd... Krásný čb. original od Jirky Peterky 👍🙂  (color Fotočas)
Z Horního Hanychova cestou na Ještěd... Krásný čb. original od Jirky Peterky 👍🙂 (color Fotočas)
abebooks.com
abebooks.com
archiv Luboše Mencla
archiv Luboše Mencla
archiv Renaty Hoffmanové
archiv Renaty Hoffmanové
archiv Renaty Hoffmanové
archiv Renaty Hoffmanové
Ještědský hřebem vyfocený někde na Dlouhých mostech v Rudém právu z 5.září 1962 (archiv Ing. R.Kittler)
Ještědský hřebem vyfocený někde na Dlouhých mostech v Rudém právu z 5.září 1962 (archiv Ing. R.Kittler)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv Martin Forster
archiv Martin Forster
archiv Renaty Hoffmanové
archiv Renaty Hoffmanové
archiv Renaty Hoffmanové
archiv Renaty Hoffmanové
zdroj: https://i.ebayimg.com/
zdroj: https://i.ebayimg.com/
Fotograf Paul Schulz nafotil v prosinci roku 1938 v Liberci nelichotivé snímky německé výzdoby ve městě. Na druhou stranu se zachovalo několik snímků z jeho návštěv Ještědu a okolí (převážně 1941, dva snímky 1931).

osudný den - 31. leden roku 1963

archiv Jiří Cvrček
archiv Jiří Cvrček
archiv Michael Plátek
archiv Michael Plátek
Ještěd v roce 1964 (archiv Vladimír Vencl)
Ještěd v roce 1964 (archiv Vladimír Vencl)
archiv Lucia Rousková
archiv Lucia Rousková
archiv J.Svasta
archiv J.Svasta

Horský hotel JEŠTĚD

(Color Fotočas)

Nový horský hotel vznikl podle plánů libereckého stavitele Schäfera. Základní kámen byl položen 27. 6. 1906 a již za půl roku - 13. 1. 1907 - byl hotel slavnostně otevřen. V jeho přízemí byla velká společenská místnost pro víc než 100 hostů, hotel měl 23 pokojů a noclehárnu, terasu pro 50 lidí a 23 metrů vysokou rozhlednu. Horský spolek zaplatil za stavbu 161 000 K, pozemek pod hotelem však nevlastnil, ale měl jej na 50 let pronajatý od hraběte. Atraktivita Ještědu se ještě zvýšila, když zde byla v letech 1909-1911 postavena tříkilometrová sáňkařská dráha, na níž se v roce 1914 konalo první mistrovství Evropy. Dráha byla koncem třicátých let poškozena polomem, v 60. letech byla v jejích místech postavena nová, kratší, jejíž torzo je na místě dodnes. Skutečnou ranou pro Horský spolek však bylo postavení lanovky roku 1933 - to sice znamenalo příliv návštěvníků, ale zároveň se dle tehdejšího výnosu stal vrchol hory majetkem provozovatele lanové dráhy (ČSD) a tak vlastně přešel do majetku státu.31. ledna 1963 vyhořela horská chata, která vrchol Ještědu zdobila před známým vysílačem. 31. ledna roku 1963 však při neopatrném rozmrazování potrubí vznikl v budově hotelu požár, kterému celá stavba podlehla. Stejný osud v následujícím roce potkal i Rohanovu chatu - jen důvod byl jiný: rozmrazování oděvů.Foto na color- úpravu mi poslal Jarda Svasta - díky Jarko

archiv Vl.Vencl
archiv Vl.Vencl
1964 Letecký pohled na vyhořelý Ještěd  (color Fotočas)
1964 Letecký pohled na vyhořelý Ještěd (color Fotočas)
1963 (archiv Dominika Hořáková)
1963 (archiv Dominika Hořáková)
archiv J.Peterka
archiv J.Peterka

Tohle bylo v Kecskemétu v Uhrách,

byla tam vazba na pěší pluk z Liberce (archiv Jaroslav Hůlka, komentář Marek Řeháček)

Horský hotel na Ještědu byl oblíbeným místem Liberečanů i přespolních. Takto si na začátku 20. století představovali jeho budoucnost v roce 1960
Horský hotel na Ještědu byl oblíbeným místem Liberečanů i přespolních. Takto si na začátku 20. století představovali jeho budoucnost v roce 1960
Požár Ještědu ve večerních hodinách 31. ledna 1963. Zdroj: hasicicliberec.cz
Požár Ještědu ve večerních hodinách 31. ledna 1963. Zdroj: hasicicliberec.cz
archiv Jiří Cvrček
archiv Jiří Cvrček
archiv Jiřího Jana Kolnera
archiv Jiřího Jana Kolnera
Stará budova hotelu JEŠTĚD. 31. ledna 1963, kdy ji při neopatrném rozmrazování vodovodního potrubí zachvátil požár. Nezachránila ji ani rychlá pomoc ve formě hasicích přístrojů, dopravovaných sem lanovkou. 🧐😱 (color Fotočas)
Stará budova hotelu JEŠTĚD. 31. ledna 1963, kdy ji při neopatrném rozmrazování vodovodního potrubí zachvátil požár. Nezachránila ji ani rychlá pomoc ve formě hasicích přístrojů, dopravovaných sem lanovkou. 🧐😱 (color Fotočas)
Hubáčkův horský hotel s televizním vysílačem se stal symbolem města i kraje a je známý po celém světě
Hubáčkův horský hotel s televizním vysílačem se stal symbolem města i kraje a je známý po celém světě

60 let od požáru horského hotelu na Ještědu

  • 31. Leden, 2023

Na dnešek připadá i další "šedesátkové" výročí. 31. ledna roku 1963 při neopatrném rozmrazování potrubí vznikl v budově horského hotelu na Ještědu požár, kterému celá stavba podlehla. Zmizel tak jeden ze symbolů Liberce, který ale uvolnil místo svému světoznámému nástupci.

Ještěd je dominantou severovýchodních Čech a stal se symbolem nejen Liberce, ale i celého kraje. Jeho dramatický výraz nad celou okolní krajinou přitahoval lidské zraky odedávna. Samotné jméno hory pochází pravděpodobně ze starogermánských slov "ask" a "ket", což znamenalo něco jako "jasanový kopec" nebo "jasanový les". Později příchozí Slované, ze kterých se stali Češi, jej pomocí jim blízkého hláskosloví přejmenovali na Ještěd.

Historici uvažují o tom, že pro svou dominantní polohu mohl hrát roli v náboženském a kultickém životě pradávných obyvatel severních částí dnešní české kotliny. Ještěd ovšem přitahoval lidi i v novějších dobách.

Minimálně od první poloviny 18. století na jeho vrchu stál kamenný kříž. Ten byl ale roku 1812 povalen, byť na jeho místě byl záhy vztyčen další, avšak jen dřevěný. Roku 1838 byl na vrcholu postaven obelisk na památku návštěvy Adély Rohanové, zvaný dodnes Rohanský kámen (Rohanstein). Tento kamenný objekt stojí na někdejší hranici mezi Rohanským a Clam-Gallasovským panstvím.

Zájem turistů o vrchol se probudil až v polovině 19. století. Turisté však netoužili jen po nádherném výhledu po okolí, ale přáli si také na vrcholu načerpat síly. V tom jim vyšli vstříc manželé Florian a Barbara Haslerovi z Horního Hanychova, kteří zde o letních nedělích roku 1844 zřídili prodej občerstvení z přinesených zásob. O tři roky později nabízel podobnou službu také rohanský lesník Hebelt. Roku 1850 zbudovali Haslerovi na Ještědu vlastní chatu, kterou v následujících letech vylepšovali, a návštěvníkům nenabízeli jen občerstvení, ale také nocleh. Stará chata dosloužila roku 1868, byla však záhy nahrazena chatou novou, částečně kamennou, finančně podpořenou i mnoha předními libereckými občany. U ní byla vybudována i rozhledna.

Nový horský hotel vznikl podle plánů libereckého stavitele Ernsta Schäfera, který se podílel, mimo jiné, například na vybudování Liebiegova městečka. Základní kámen hotelu byl položen 27. 6. 1906 a již za půl roku - 13. 1. 1907 - byl hotel slavnostně otevřen. V jeho přízemí byla velká společenská místnost pro víc než 100 hostů, hotel měl 23 pokojů a noclehárnu, terasu pro 50 lidí a 23 metry vysokou rozhlednu. Horský spolek zaplatil za stavbu 161 000 K, pozemek pod hotelem však nevlastnil, ale měl jej na 50 let pronajatý od hraběte.

Atraktivita Ještědu se ještě zvýšila, když zde byla v letech 1909-1911 postavena tříkilometrová sáňkařská dráha, na níž se v roce 1914 konalo první mistrovství Evropy. Dráha byla koncem třicátých let poškozena polomem, v 60. letech byla v jejích místech postavena nová, kratší, jejíž torzo je na místě dodnes. Skutečnou ranou pro Horský spolek však bylo postavení lanovky roku 1933 - to sice znamenalo příliv návštěvníků, ale zároveň se dle tehdejšího výnosu stal vrchol hory majetkem provozovatele lanové dráhy (ČSD), a tak vlastně přešel do majetku státu.

Roku 1945 se hotel stal majetkem Klubu českých turistů, později přešel pod hotelový a restaurační podnik. Od roku 1959 sloužil kromě turistiky také televiznímu vysílání. Hotel i původní Rohanova chata (přejmenovaná na Chatu brigádníků) byly do roku 1962 rekonstruovány podle návrhu libereckého architekta Karla Wintera.

Osudného dne 31. ledna 1963 se muselo, jako častokrát, rozmrazovat potrubí v hotelu. Vinou neopatrnosti ale propukl požár a budova lehla popelem. Ke vzniku požáru došlo asi v 17:40 hodin, přičemž samotné ohlášení nastalo v 18:23 hodin. Vyšetřováním okolností vzniku požáru bylo zjištěno, že příčinou bylo vznícení uvnitř duté stěny obložené korkovými deskami, ke kterému došlo při rozehřívání zamrzlého vodovodního potrubí plamenem benzinové pájecí lampy v tzv. stoupačce.

Uvolněné místo po vysílači ale dlouho nezůstalo prázdné. Liberecký architekt Karel Hubáček vypracoval projekt k novému a později celosvětově slavnému hotelu a vysílači a brzo se začalo se stavbou. Její základní kámen byl položen v roce 1966.

Základní vizí Karla Hubáčka byla ve své jednoduchosti geniální myšlenka protáhnout horu pomocí hyperboloidu, který nejenže opticky dokončuje horu, ale jedná se i o technicky zdařilé a platné řešení, a to vzhledem k extrémním povětrnostním podmínkám, které na Ještědu panují. Na konstrukčním řešení Karel Hubáček spolupracoval se statiky Zdeňkem Zachařem a především Zdeňkem Patrmanem.

Interiéry stavby včetně veškerého mobiliáře navrhl architekt Otakar Binar, restauraci vybavil autorským nádobím výtvarník Karel Wünsch, který je také autorem jejích dekorativních zrcadlových příček. Vybavení interiérů bylo jako jediná část stavby časem vyměňováno, jeho jednotlivé kusy jsou však většinou zachovány. Na svém místě zůstala původní umělecká díla: skleněná plastika Spad meteoritů, osazená na dříku stavby, je dílem Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové, kovanou mříž v hotelové chodbě vytvořil Jaroslav Klápště.

Několik technologických postupů, užitých při stavbě věže, bylo ve své době chráněno československými patenty - zejména pak kyvadlo, vyrovnávajícího příčné kmitání stavby, které Zdeněk Patrman vyvinul ve spolupráci s Matematickým ústavem Akademie věd ČR a později použil na několika dalších stavbách.

V rámci výstavby byla také zrekonstruována lanová dráha od Horního Hanychova a vybudována horská chata Ještědka v sedle Černého vrchu.

Výraz samotné stavby odráží vrchol modernity a zaujetí člověka vědecko-technickým pokrokem, dobýváním a polidšťováním světa přírody i vesmíru. Stavba je výrazným, esteticky silným, a přesto citlivým zásahem do krajiny celého regionu. Skloubí se v ní užitná funkce moderní technologické potřeby (vysílač), kulturní a rekreační funkce (hotel, lanovka) i samotná, až uhrančivě působící funkce estetická. Desetiletí existence (hotel byl pro veřejnost slavnostně otevřen v říjnu 1973) vysílače hotelu na Ještědu neubralo nic na jeho dominantní působivosti.

s využitím zdrojů Jaroslav Tauchman

60 let od požáru: Zavolali kluci z Ještědu, že Ještěd hoří, vzpomíná pamětník Ladislav Tomas

31. leden 2023

Technik Ladislav Tomas v době, kdy zachraňoval z hořící chaty na Ještědu telekomunikační zařízení (reprodukce) | foto: Ivana Bernáthová, Český rozhlas
Technik Ladislav Tomas v době, kdy zachraňoval z hořící chaty na Ještědu telekomunikační zařízení (reprodukce) | foto: Ivana Bernáthová, Český rozhlas

Redaktorka Ivana Bernáthová mluvila s technikem Ladislavem Tomasem, který se společně s kolegou Stanislavem Tomiškou dostal spolu s hasiči nahoru lanovkou, a snažil zachránit telekomunikační zařízení.

"Zavolali kluci z Ještědu, že Ještěd hoří, že odpojili zařízení. To bylo posílené telefonní spojení do Prahy, vysílač byl v prvním patře. Když jsme tam vlezli, hořelo to jen na té straně nad lanovkou, směrem k Liberci, snad proto, že vítr šel zrovna na tu stranu," vzpomíná pan Tomas.

Ze začátku pomáhali s hašením učitelé, kteří vedli na Ještědu lyžařské kurzy, později přijeli vojáci.

Jak evakuace vybavení Ještědu dál probíhala? A proč vlastně k požáru podle pana Tomase došlo? Kdy se opět podařilo zprovoznit vysílač? Poslechněte si rozhovor s pamětníkem.

autoři: Ivana Bernáthová , reČRoL

zdroj:ttps://liberec.rozhlas.cz/60-let-od-pozaru-zavolali-kluci-z-jestedu-ze-jested-hori-vzpomina-pametnik-8921250?fbclid=IwAR3uz-sO8u3QsiS2153OtNZgQjDihbaDGowZjJjeXHAbKNtHG-ue2Q0H834