PRVNÍ NOVINY V ROCE 1848 

Liberecké týdenní zprávy z blízka i daleka

Po pádu Metternichova absolutistického režimu nastalo krátké údobí volného vývoje žurnalistiky. Císařský patent z 15. března 1848 zrušil cenzuru. To bylo impulzem k obrovskému nárůstu periodického tisku. Do konce roku vzrostl počet periodik ze stávajících 79 na 338 titulů. Tento stav se odrazil i ve vydání regionálních novin a časopisů, které byly od roku 1848 povoleny pouze v krajských městech.

Je paradoxem, že Liberec, ač druhé největší město v Čechách, spadal pod kraj Mladá Boleslav. První týdeník zde začal vycházet až 1. dubna 1848. Jmenoval se "Liberecké týdenní zprávy z blízka i daleka" a tiskla ho první a jediná liberecká tiskárna Philippa Gerzabeka. Prvním odpovědným redaktorem byl Anton Anschiringer, v té době sekretář Obchodní a živnostenské komory. Od 3. května převzal tuto funkci dr. Fischer. Rozsah týdeníku byl 8 - 10 stránek, z nichž dvě poslední obsahovaly inzeráty, osobní zprávy a také ceny potravin na rakouských trzích. Druhý rok vycházel tento časopis již dvakrát týdně, ve středu a v sobotu, a ze svého názvu vypustil slůvko "týdenní".

Březnový patent v roce 1850 stanovil, že odpovědný redaktor jakéhokoliv týdeníku musí být alespoň dvacet let rakouským státním příslušníkem a musí bydlet v místě vydáváni listu. Na politické listy musela být předem složena kauce, která by v případě "Libereckých zpráv" činila 1 500 zlatých. Proto bylo vydávání prvních libereckých novin zastaveno. Od června téhož roku začal vycházet časopis "Liberecké zprávy pro průmysl a region", který logicky navazoval na bývalé Liberecké zprávy z blízka i daleka. Vycházel až do roku 1864.

V roce 1860 získal koncesi na vydávání politických novin "Reichenberger Zeitung" (Liberecké noviny) H. T. Stiepel, zakladatel firmy "Bratří Stiepelové, knihtisk a kamenotisk", H. T. Stiepel (1822 - 1886) pocházel z Vestfálska, kde se vyučil tiskařem. V roce 1848 přišel do Prahy, kde pracoval v tiskárně G. Haase Söhne. V roce 1853 koupil Adamovu tiskárnu v Rumburku. H. T. Stiepel již v roce 1854 požádal o udělení koncese na zřízení tiskárny v Liberci. Ta mu byla udělena roku 1857. V témže roce se přestěhoval do Liberce a rumburskou tiskárnu přenechal bratrovi Juliovi.

Svoji první tiskárnu v Liberci si zařídil na Staroměstském náměstí (dnes Benešovo ve dvoře domu č. 12. V prvních letech se mu nedařilo nejlépe. Stieplově tiskárně chybély peníze na nové typy písma a další zařízení tiskárny. Pomoc přišla od libereckých prumysníků, kteří podpořili vydávání zamýšleného libereckého deníku. Koncesi pak získal ve ice rychle za podpory H. Liebiega a starosty města Ehrlicha. I přes všemožnou finanční pomoc libereckých průmyslníků se v počátku vydávání "Reichenberger Zeitung" potýká Stiepel s finančními obtížemi. Liberecké noviny se však díky schopným redaktorům začaly rychle prosazovat a získávat stále více odběratelů. V roce 1864 zanikl týdeník "Liberecké zprávy pro průmysl" vydávaný Gerzabekovou tiskárnou, a tím se "Liberecké noviny" staly jediným periodikem Liberecka.

Dosavadní Stieplova tiskárna, ani její zařízení, nestačilo nárokům kladeným na vydávání deníku, a proto H. T. Stiepel koupil v roce 1866 takzvaný Bergerův dům v Pansķé ulici (dnes 8. března).

V témže roce se do Liberce přestěhoval z Rumburka také Stieplův bratr Julius a firma byla přejmenována na "Bratři Štieplové". Julius Stiepel odešel z podniku v roce 1877 a na jeho místo nastoupil syn T. H. Stiepla Wilhelm. Také byl vyučený tiskař a před nastupem do otcovy firmy pracoval v několika tiskárnách. Po smrti otce v roce 1886 se stal jediným majitelem.

Zkušební číslo "Reichenberger Zeitung" vyšlo poprvé 8. září 1860 a již od 16. září vycházely tyto noviny třikrát týdně. Ve středu, v sobotu a v neděli. Od druhého ročníku vycházely již denně mimo pondělí. Tyto první a jediné německé noviny v Čechách vycházel v od roku 1885 také ve večerním vydání, a to denně, mimo neděli a svatek. Ve všední den mívaly 12 - 16 stránek, o svátcích až 28. Od roku 1900 se ustálila jejich podoba: na první stránce byl umístěn úvodník k důležitým vnitropolitickým nebo zahraničním udalostem a nejdůležitější domácí i zahraniční zprávy. Rubrika "Nachrichten aus Stadt und Land" informovala o událostech z domova a přinášela také regionální zprávy. Na dalších strankach na sledovaly rubriky: - kulturní pořady - přednášky - koncerty a výstavy (často doplněnými krátkými recenzemi) - spolkové zprávy a oznámení a na posledních stránkách byl sport - tělovýchova a hry.

Od roku 1881 vycházely i občasné nedělní přílohy. Tak třeba od roku 1883 plných šest let "Zemědělská nedělní příloha", dále příloha se zprávami ze Severočeského muzea. Za 1. světové války byla vydávána ilustrovaná příloha "Zivot v obrazech" a od roku 1924 vycházely pravidelně jako přílohy "Móda a domov", "Umění, věda, literatura".

V době konání Výstavních trhů pak po dobu jejich trvání "Zprávy z výstaviště". Od roku 1929 se stala nedílnou součástí "Reichenberger Zeitung" pravidelná přiloha "Den v obrazech".

Náklad novin velice rychle stoupal. V prvním roce bylo vydáno 1 000 výtisků, v roce 1880 už 3 000 kusů, roku 1900 stoupl náklad na 13 000 ks, v roce 1920 na 53 000 kusů a za dalších 10 let stoupl náklad na 68 000 kusů. "Reichenberger Zeitung" zanikly v roce 1938.

zdroj: Ivan Taller - Čtení kratochvilné o starém Liberci II, 1997