Menšinový dům

20.04.2021

MENŠINOVÝ DŮM

Pro budovu loutkového divadla byl za vypůjčené penize pronajat pozemek od ředitelství ČSD v Hradci Králové poblíž Nisy u dnešní Košické ulice. Stavět se začalo podle plánů a za vedení inženýra Pelikána v září 1926 a v dubnu následujícího roku bylo možno divadélko odpovidající parametry tehdejším scénám otevřít. Jeviště bylo široké 3 metry, vysoké a hluboké 1,5 metru. Před ním se nacházelo orchestřiště, kde seděli i recitátoři mluvící za loutky. Hlediště mělo amfiteatrové uspořádání s kapacitou 300 diváků (délka I5 m) a jeho součástí byl i bufet. Bohatou malířskou výzdobu interiéru, ale i někleré složitější kulisy provedl Josef Nastoupbil. Loutky byly vysoké ast 50 cm a herec je vodil pomocí deseti, ale někdy i více nití. Podle kroniky všestranného loutkáře Josefa Hanouska se za 12 sezon vystřídalo celkem 19 režisérů.

Moderně zařízená loutková scéna zahájila činnost 9. 4. 1927 Jiráskovým Panem Johanesem a úspěšně pokračovala až do roku 1938, kdy svou existenci zakončla Malíkovým Míčkem Flíčkem. Divadlo se proslavilo i představeními pro dospělé, oblíbené byly především kabarety a operetní představená (Offenbach - Orfeus v podsvětí, 1929; Lecocg - Giroflé-Girofla, 1930). O činnosti scény psal podrobně a pochvalně tehdejší časopis Loutkář, divadlo navštívil v roce 1929 Jindřich Veselý, předseda Loutkářského soustředění a prezident UNIMY. O liberecké sokolské loutkové scéně je zmínka i v Dějinách českého divadla (IV. díl). Nejznámějšími sokolskými loutkáři se v té době stali Josef Hanousek, Karel Slezák, Jaroslav Wünš, Emil Pospišil a Jan Durych, který zahynul v koncentračním táboře, Pod Ještěd zajiždělo i tradiční divadlo Matěje Kopeckého, které hrávalo v rochlické hospodě U Vávrů.
(zdroj: R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)