Lom Rochlice (Králův háj)

Na stavbu monumentálního pražského Stalinova pomníku byla z rozhodnutí vládní komise označena za nejlepší materiál liberecká žula. Z lomů Severočeského kamenoprůmyslu v Hraničné, Ruprechticích a v Rochlici bylo použito 3 000 m³ opracovaných kvádrů a zhotoveny 31 753 kusy různých kamenických výrobků. Převážely se po železnici nebo na speciálních trajlerech, pro něž bylo potřeba zpevnit některé mosty mezi Libercem a Prahou.

První sedmdesáticentový kvádr liberecké žuly byl do podnože pomníku slavnostně uložen 25. 2. 1953.

Blok, z něhož byla vytesána Stalinova hlava, vážil 52 tuny a byl dodán z ruprechtického lomu roku v den výročí bolševické revoluce. Poslední kvádr byl vylomen 21. I. 1954 v rochlickém lomu za Královým hájem, odkud je snímek. Dnes se zde už netěží, plochu lomu zabraly budovy na zpracování žuly podniku Agroplast. Třicetimetrový kolos Stalinova pomníku na Letné byl odhalen v kvěnu 1955 a roku 1962 odstřelen.

Zdroj: R.Karpaš a kolektiv - Stalo se na severu Čech 1900 / 2000, 2001

Zdenek Man : " Ano v Liberci byly vlastně dva lomy. Králův Háj a Ruprechtice. Již dříve jsem se zmínil, že tu pracoval můj děda Alois Pacák a to jako kovář. Jeho syn Zdeněk tu byl šéfmistrem. O mnoho let později šéfoval i v Ruprechticích. Za socialismu to spadalo pod Českomoravský průmysl kamene. Ředitelství bylo ve třetím patře Dunaje. Mám problémy si vzpomenout na jméno ředitele, ale znám i jiné pracovníky. Roudný, Kysela, Tichý ,Kučera a mnoho jiných. Práce tam byla těžká dodnes mám schované dláta s vidiovým osazením. Sekat a sochařit s normálním dlátem, opravdu nešlo. Proto děda Pacák, byl kovářem."