Lidové sady

Honosná zahradní restaurace byla vybudována z iniciativy města, nicméně nemalou měrou se na ní podepsala rovněž rodina místních textilních magnátů Liebiegů. Pro plánovanou novostavbu byl zvolen pozemek s restaurací Belveder, která již nevyhovovala potřebám dynamicky se rozvíjejícího města a o nahrazení dožívající stavby bylo rozhodnuto na zasedání městské rady 1. září 1897. Tehdy byla ustanovena komise ve složení Ferdinand Felgenhauer, Franz X. Daut, Adolf Kaulfers, Emanuel von Scheure a Adolf Schmidt, která vypsala následující rok architektonickou soutěž. V ní zvítězil liberecký stavitel Adolf Horn, jehož romantizující návrh nejlépe odpovídal vypsaným podmínkám. Ukázalo se však, že odhadované náklady vysoce převažují finanční možnosti města a proto bylo po řadě jednání 6. března roku 1900 sice rozhodnuto o stavbě, ovšem pod podmínkou že projekt musí být přepracován tak, aby se snížily náklady na realizaci. Ve formálním řešení objektu Horn vycházel z německé neorenesance, blízké místnímu naturelu, nicméně předložený výsledek působí poněkud rozpačitým a těžkopádným dojmem. To byl také s největší pravděpodobností důvod, proč se do stavby vložil Heinrich Liebieg, který v roce 1900 požádal o posouzení návrhu architekta Josefa Schmitze, který pro něj v téže době navrhoval obdobně koncipovanou nedalekou výletní restauraci, dnešní Libereckou výšinu. Hornův návrh se s největší pravděpodobností s kladným ohodnocením nesetkal a tak na popud Heinricha Liebiega Schmitz vypracoval vlastní projekt ovlivněný renesanční a barokní architekturou. Ačkoliv zůstalo zachováno původní hmotové rozvržení vítězného návrhu, Schmitz budovu pojal osobitým, tvůrčím způsobem, na hony vzdáleném Hornovu šablonovitému eklektismu. Příznačným rysem je stylová pluralita, která zde na rozdíl od těžkopádného Hornova návrhu působí přirozeně rostlým dojmem, neboť architekt využil svou perfektní znalost principů i tvarosloví historické architektury. Dominantou hlavního průčelí obráceného do městského parku je excetricky situovaná mohutná válcová věž s přisazenou menší schodišťovou věžičkou a barokizujícím hlavním vstupem se supraportou. Hlavní průčelí kryté mansardovou střechou provzdušňují arkády, v patře rytmizované pilastry a ukončuje ho masivní, symetrický rizalit. V dispozičním řešení objektu se uplatnila skladba, kterou posléze aplikoval i Jakob Schmeissner. Pozoruhodný návrh lze s odstupem času označit za nejzdařilejší příspěvek ke stavbě zahradní restaurace, nicméně komisí nebyl opět přijat. Proto Schmitz se souhlasem Heinricha Liebiega navrhl účast svého mladého spolupracovníka Jakoba Schmeissnera, jehož projekt byl akceptován a posléze realizován.  (zdroj:  https://liberec-reichenberg.net/stavby/karta/nazev/134-lidove-sady-variantni-navrh?fbclid=IwAR3eh-gjA59FlanFVGsr1KNq4l1lyljTbamD5pA3Fh0YTJn19I1HwNrlDxU )

Nejvýznamnější budovou libereckého oddychového areálu Lidové sady je stejnojmenná restaurace se sálem, otevřená slavnostně 30.listopadu 1901.  Sál o kapacitě asi 1000 osob sloužil nejen koncertům a plesům, ale byl  i svědkem mnoha důležitých událostí v historii města, např. volby prohitlerovského starosty za okupace a nebo komunisty zinscenovaných veřejných procesů v padesátých letech. Po druhé světové válce zde krátce sídlil Dům osvěty a Armádní dům. Od počátku roku 1957 sloužil celý komplex Parku kultury a oddechu, který zde vybudoval rozsáhlý přírodní amfiteátr v roce 1951 a dětský koutek. Vyhlídková věž, vysoká 32 m, je po rekonstrukci od roku 1998 opět přístupná veřejnosti. Také zahrada znovu ožila různými akcemi.

Kulturní centrum Lidové sady čeká proměna, přibude prosklená přístavba 

Úterý, 25. dubna 2023, 07:08

Prosklená přístavba s malým sálem, jiné uspořádání foyer a výsuvné terasovité hlediště ve velkém sále budou nejviditelnější změny v krajském kulturním centru Lidové sady v Liberci po chystané rekonstrukci interiéru. Bude stát zhruba 200 milionů korun. Kraj na ni získal dotaci z Národního plánu obnovy. Náměstkyně hejtmana pro kulturu Květa Vinklátová (Starostové pro Liberecký kraj) řekla, že projekt je nyní ve fázi, v níž navržené architektonické řešení schválili památkáři. "My musíme mít postaveno do podzimu 2025. To znamená, že jsme v situaci, kdy do roka od přidělení dotace, což bylo letos v březnu, musíme vyprojektovat a získat stavební povolení, abychom mohli soutěžit dodavatele stavby a začít s rekonstrukcí," dodala. Lidové sady stojí vedle areálu zoo, která je má ve správě. Součástí památkově chráněného objektu, který byl postavený v romanticko-secesní podobě před více než 120 lety, jsou velký i malý sál, experimentální studio či 35metrová vyhlídková věž. Centrum nabízí hudební a taneční akce, tvůrčí dílny, přednášky a další pořady. Kanceláře v něm má zoo. V posledním předcovidovém roce 2019, kdy fungovalo centrum bez omezení, v něm bylo přes 430 pořadů a akcí. Navštívilo ho 86.000 lidí. V posledních desetiletích se na rozlehlé budově dělaly jen dílčí opravy, z posledních let to byly opravy fasády, věže, přísálí či restaurace. "To byly jen kapky, potřebuje výraznou rekonstrukci," řekl ředitel zoo David Nejedlo. Připravovaná oprava je zaměřená na interiér. Vyřešit by měla problémy s nekvalitní akustikou v sálech, nová bude klimatizace, přibude výtah a kompletní rekonstrukci projde vytápění. Interiér se promění i vizuálně. "Největší změnou bude odstranění novodobého malého sálu, kde jsou uprostřed tři sloupy. Je nevhodný pro to, aby tam byly koncerty a další akce," uvedl Martin Březina za ateliér Mepro, který je autorem architektonického řešení rekonstrukce. V malém sále chybí i zázemí pro účinkující. Proto se dispozičně nevhodný malý sál bude bourat a místo něj vznikne prosklená přístavba. V hlavním sále bude asi nejvýraznější novinkou variabilní teleskopické hlediště s 250 místy. Nyní jsou při koncertech či divadelních představeních v sále židle v jedné úrovni. "Výhodou je, že uvidí všichni. Protože teď od desáté řady už bylo vidět špatně na jeviště," uvedl Březina. Kvůli výsuvnému hledišti bude nutné zrušit vstup z foyer a do hlavního sálu se dostanou lidé jen přes přísálí. Z foyer bude přemístěna pokladna do vstupu kulturního centra. V prvním patře přibude například nahrávací studio.

Autoři ČTK | Foto vizualizace Ateliér Mepro, Martin BřezinaŠtítky památky, správa, stavby, architektura, Liberec

Zdroj: https://liberecka.drbna.cz/zpravy/32642-kulturni-centrum-lidove-sady-v-liberci-ceka-promena-pribude-prosklena-pristavba.html?utm_source=copy

• Tauchman Jaroslav
• 30. Listopad, 2023

Plánovaná rekonstrukce Lidových sadů v Liberci bude výrazně dražší. Ještě tento rok se počítalo s částkou zhruba 184 milionů korun, dnes je cena rekonstrukce na 275 milionech korun. 121 milionů by měla činit dotace.

Prodražení stavby a s tím spojené navýšení nákladů na projekt ze strany Libereckého kraje, který je od začátku roku 2022 vlastníkem zoo a Lidových sadů, schválili v úterý na svém zasedání zastupitelé Libereckého kraje.

Kraj se původně zavázal ke spolufinancování ve výši 78,8 milionu korun. S přihlédnutím k aktuálnímu vývoji situace kraj navýší tuto částku na 153,9 milionu. Z Národního plánu obnovy získal projekt dotaci ve výši 121 milion korun. Celkový rozpočet stavebních prací uvedený v projektové dokumentaci pro stavební povolení byl původně 183.699.566,83 korun, nyní je to 274.901.015, 57 korun.

Podle zástupců Libereckého kraje mohou za razantní prodražení požadavky Národního památkového ústavu, požárního specialisty, distributora elektrické energie a zoologické zahrady, ale také inflace.

Lidové sady by měly projít zásadní proměnou zejména ve své části, která byla původním historickým vstupem a dnes se v ní nalézá tzv. malý sál a Experimentální studio. Nový prosklený malý sál musí mít stínění, aby se v létě nepřehříval. Podle požadavků požárního specialisty a Národního památkového ústavu musí mít budova nové dveře, okna a lehký obvodový plášť. To představuje navýšení projektu o 27,5 milionu korun.

"Dojde mimo jiné k rekonstrukci velkého a malého sálu – Experimentálního studia. Kromě vybavení zvukovou a světelnou aparaturou a moderními technologiemi pro projekce získají tyto prostory nově řešenou vzduchotechniku, elektroniku a akustiku," uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně hejtmana pro resort kultury, památkové péče a cestovního ruchu za STAN/Starosty pro Liberecký kraj.

Budovu Lidových sadů také doplní výtah, který zajistí bezbariérový přístup napříč jednotlivými podlažími. "Rekonstrukce se týká také přísálí, balkonu, galerie, technické místnosti pro velký sál a rozvodny, chodby v prvním patře, šaten, salonku, vstupní haly či toalet," doplnila Vinklátová.

Zastupitele o projektu a budoucí tváři Lidových sadů přišel také informovat jejich ředitel a bývalý liberecký zastupitel za STAN/Starosty pro Liberecký kraj David Nejedlo. Nejedlo by byl rád, aby se Lidové sady staly, mimo jiné, místem pro setkávání vědeckých konferencí a zástupců zoologických zahrad napříč Evropou.

Na dotaz starosty Turnova, svého spolustraníka a také zastupitele Libereckého kraje Tomáše Hockeho, zda tyto plány nějak neomezí Lidové sady v jejich současné činnosti, odpověděl záporně. "Naopak si myslím, že provedené úpravy povedou k rozvoji Lidových sadů," uvedl ředitel zoo.

O tom, že Liberecký kraj často staví výrazně dráž než je tomu obvyklé jinde, Náš Liberec informuje dlouhodobě. V současné době finišuje stavba parkovacího domu pro krajské úředníky, který pro kraj staví Metrostav DIZ a kde jedno parkovací stání vyjde na více než milion korun, prodražily se ale i jiné krajské zakázky.

"Společnost pro nemocnici Liberec SYNER – Metrostav DIZ – GEOSAN GROUP" dnes například staví Centrum urgentní medicíny za 3,146 miliardy, což je částky třikrát vyšší než byl původní plán. Krajští zastupitelé odsouhlasili 41 hlasy poskytnutí 40 milionů korun z krajského rozpočtu Hrádku nad Nisou na dostavbu tamního domova pro seniory, který celkově vyjde na 271 milionů. Realizace jednoho lůžka zde vyjde na zhruba 6,5 milionu korun.

Před třemi lety také skončila tříletá rekonstrukce Severočeského muzea, které je nedaleko Lidových sadů. Ta měla původně stát 100 milionů korun, ale nakonec stála 143 milionů korun.

Lidové sady v roce 1910 a 2001 .

Centrem liberecké oddechové kultury se stala ještě před vybudováním městského parku zahradní restaurace Belveder, zřízená již v roce 1874,            na kterou roku 1901 navázal komplex budov Lidových sadů, jehož projektantem se stal dvorní architekt Liebiegů Jacob Schmeissner                      z Norimberku. Ještě před postavením areálu sem od roku 1897 vedla první tramvajová linka. Po dlouhá léta sloužil areál Lidových sadů jako jediné kulturní centrum města, když na počátku 50. let bylo nedaleko zřízeno letní divadlo, začínající svoji existenci vystoupením Alexandrovců roku 1951 a končící neslavným koncem, který přivodil rockový koncert Johnyho Hollydaye roku 1967. Po dostavení Domu kultury a Kolosea se řada kulturních akcí v 80.letech přesunula tam. Po postavení Home Credit areny je situace zase úplně jiná.

(zdroj Čtveráček, Mohr - Liberec mezi vzpomínkou a přítomnotí)