Liberecká výšina   

Liberecká výšina v roce 1906 a 13.1.2001

Na svahu Kovářova kamene (557 m.n.m), dříve zvaného Hradní vrch dal v letech 1900 a 1901 liberecký velkoprůmyslník baron Heinrich von Liebieg jen kousek za městem postavit romantickou Libereckou výšinu. Představy zámožného muže dokázal realizovat norimberský architekt Josef Schmitz, který vyprojektoval bránu, hrady se střílnami i hradní věž v tradiční formě německých romantických hradů. Stylové restaurační zařízení s rozhlednou bylo nazváno na počest panovnického domu Hohenhabsburg. Úpravy provedené v letech 1960 až 1969 však značně narušily původní koncepci. Žalostný stav na fotografii z roku 2001 je naštěstí minulostí, neboť Liberecká Výšina prošla rekonstrukcí.

Výhled si můžete vychutnat z 25 metrů vysoké pětiboké věže, která je zhotovena podle hlásné strážní věže starého hradu v Norimberku. Jako u starého rytířského hradu přichází se při návštěvě Liebiegovy věže přes hradní most, skrze hradní věž do hradního nádvoří. Hradní dvůr je samozřejmě obklopen zdmi, ve kterých jsou pozorovatelny a střílny. Rovněž zde nechybí 13m hluboká studna s rumpálem a hradní zvonek.
V přízemí se nalézá klenbová předsíň s kuchyní a pod ní ve věži sklep na zásoby. V prvním patře naleznete Věžový pokoj, chodbu se zbrojí a lovecký pokoj, vše tak jak to bývalo dříve ve středověkých rytířských hradech. Existuje ještě horní věžní patro, z něhož lze v létě i v zimě získat úchvatný panoramatický výhled do dálky. K budově připomínající středověký hrad přiléhá umělý vodní příkop, most i obnovené jezírko.

Občerstvit se můžete v restauraci, která nabízí také pořádání firemních akcí, večírků, školení, svateb, rodinných oslav v malé lovecké restauraci, velkém sálu i Liebigově salónku. Nově lze využít také nabídky ubytování s celkovou kapacitou 16 osob a wellness služby v 1. nadzemním podlaží s výhledem do lesa směrem na kámen "Kovadlina", v nabídce nechybí ani sauna nebo masáž.

Přírodovědné pozorování z kamene Kovadlina (střelecký terč, olej na dřevě 1852)

Kovadlina (někdy též Kovářský kámen) je vrcholová skála stejnojmenného vrchu (547 m.n.m), vzdálená asi 250 m severovýchodně od Liberecké výšiny. Je přístupná tesanými schůdky a kdysi byla opatřena i železným zábradlím. Dokud nebyl okolní terén zalesněn, poskytovala překrásnou vyhlídku do údolí Harcovského potoka a celé liberecké kotliny. V lidových pověstech bývá spojována s Jezdcem: Tamní loupežník Jíra prý chodíval pro nečisté rady k čarodějnici, která zde přebývala. Dnes obě lokality spojuje žlutě značená turistická cesta. (zdroj Kniha o Liberci)