Historie Františkova 

Historie

1657-1848 - Založení Františkova a jeho existence v rámci libereckého panství

Za Bibrštejnů byla v průběhu tzv. vrcholné německé kolonizace, pravděpodobně na přelomu 13. a 14. století při rozšiřování osídlení v této části jejich državy, založena velmi rozlehlá kolonizační ves Růžodol. Táhla se od Machnína až po ves Rochlici v délce pěti kilometrů. Pokrývala i dnešní území Růžodol I, Františkov, Janův Důl, Horní Růžodol a Jeřáb. Většinu území pokrývaly lesy a neobdělaná půda.

Za Redernů se od roku 1558 datuje nový samostatný vývoj libereckého panství s centrem Libercem. Následuje vlastnictví Albrechtem z Valdštejna, po jehož zavraždění spadá liberecké panství Gallasům. Na počest mladého hraběte Františka Ferdinanda Gallase (1635-1697) byla založena 13. srpna 1657 obec Franzendorf (od roku 1918 úředně Františkov).

První etapa osídlování začala roku 1658 v Dolním Františkově (poblíž soutoku Nisy s Františkovským potokem), kde bylo postaveno 32 domů. Horní Františkov (část směrem k Ostašovu) byl osídlen v letech 1735-1771, kde vzniklo 15 domkařských usedlostí. Nová ves byla začleněna do struktury šlechtického velkostatku s centrem v Liberci. Omezenou samosprávu vykonává do roku 1848 rychtář. Základní církevní úkony obstarával farní kostel v Liberci společně s filiální svatyní v Janově Dole (postavena 1716) u které byl i hřbitov. V roce 1834 byl založen nový hřbitov (1940 zrušen). V roce 1720 se Františkov poprvé objevuje i na mapovém zobrazení českých zemí na tzv. Mullerově mapě.

Františkov se rozrůstal velmi pozvolně. Zdrojem obživy bylo primárně zemědělství a tkaní látek podomácku. Výjimku tvořil mlýn na drcení barvířského dřeva na barvivou moučku (zmíněn již 1796, v provozu údajně do roku 1903) v dnešní ulici Na Nábřeží, kde býval i rybník.

1850-1918 - Období rozvoje průmyslu a občanské společnosti

Zrušení poddanství v roce 1848 a následné reformy vedly k zavedení nového obecního zřízení od 1. července 1850. Zpočátku byl Františkov sloučen s Růžodolem I a obec se nazývala Rosenthal I - Franzendorf. Samostatnost získal roku 1883. Františkov neměl vlastní úřad a agenda se prováděla v domech obecních představených. Mezi zaměstnance obce patřil strážník a od roku 1901 též školník.

Výstavbou libereckého nádraží a železnice byla obec v letech 1856-1859 rozdělena na dvě části. Stavbě musely ustoupit dva domy. Roku 1899 byla nově vybudována dnešní Švermova ulice. V druhé polovině 19. století vznikla řada průmyslových podniků podél Františkovského potoka a železniční tratě. Mezi podniky patřila např. sodovkárna, dílna na výrobu pivních a výčepních aparátů, strojírna, slévárna, textilní výrobna, výrobna pekařských strojů, chemická továrna a pěstírna kaktusů.

Liberec se rychle rozrůstal až k hranicím okolních obcí včetně Františkova. Nedostatek volných pozemků byl jedním z důvodů snah o připojení několika okolních obcí k městu. O Františkově se jednalo už roku 1887, ale ke spojení došlo až v květnu 1939.

Do roku 1904 se staví výhradně podél hlavní ulice, poté se začaly stavět ulice příčné (Tovární 1890-1927, Vltavská 1904-1932, Vojanova 1912-1930). Od roku 1894 má obec poštovní úřad v pronajatých prostorách, od roku 1938 ve vlastní pobočce. Od konce 19. století do roku 1941 je v úředních záznamech připomínáno 14 hospod, některé i s tanečními a pěveckými sály. Na území obce působilo několik spolků např. divadelní, pěvecký, hasičský, kuřácký i tělocvičný. Dne 23. prosince 1913 otevřelo kino Zentralkino Bondy. V letech 1900-1901 se staví nová škola (měla svou školní zahradu, knihovnu, tělocvičnu a hřiště, dnes ubytovna). Za první světové války bylo z obce povoláno 631 mužů, z nichž 48 padlo.

1918-1945 - Období první republiky a válečné období

V roce 1930 byl zřízen rozvod pitné vody. Vznikají nové ulice Vysoká, V Zahradách, Klášterského a Mánesova. Podíl Čechů v roce 1921 dosáhl 20,4% , čímž vznikla povinnost dvojjazyčnosti v úředním styku. Pravděpodobně od roku 1926 nesou ulice dvojjazyčné názvy. V roce 1920 vzniká česká škola v Sázavské ulici (společná pro Františkov, Janův Důl, Hanychov, Suchou a Karlinky). Roku 1931 v obci podniká 75 obchodníků, 12 hostinských, 20 prodavačů potravin, 8 obchodníků s textilem, 6 krejčích, 6 ševců, 6 natěračů, 5 řezníků, 5 kadeřníku, 4 truhláři, 3 pekaři, tiskař a další. V roce 1921 byla zřízena obecní knihovna, od roku 1930 umístěná v nové budově obecního úřadu (vybudovaný nákladem 500 000 Kč), kde byla uložena i obecní kronika. Od roku 1923 má obec veřejnou mateřskou školku. V budově obecního úřadu byly i prostory pro ubytování chudých.

Soužití Čechů a Němců bylo vcelku bezkonfliktní. Hospodářská krize nejvíce postihla oblasti s převážně německým obyvatelstvem, kde se soustředil většinou lehký průmysl. Úpadek exportu zasáhl především textilní výrobu. Bídu a nespokojenost Němců využívala Henleinova strana, která ve volbách do obecního zastupitelstva v roce 1938 získává 66% hlasů. Německá armáda vstupuje do města 8. října 1938. Dne 1. května 1939 došlo k vytvoření Velkého Liberce a tímto dnem bylo k městu připojeno 11 okolních obcí včetně Františkova.

1945-1989 - Období socialismu

V souvislosti s odsunem Němců, který trval od konce války až do roku 1949, nastala nová etapa dějin Františkova, kdy bylo německé obyvatelstvo nahrazeno českým etnikem. Dne 27. října 1945 se Liberec stal statutárním městem, čímž bylo stvrzeno připojení 11 obcí k tzv. Velkému Liberci. Františkov zůstal připojenou městskou částí a od té doby se nazývá Liberec X - Františkov. Od roku 1954 je Františkov spravován centrálně městským úřadem. Po válce byla obnovena činnost spolků, z průmyslu je uváděna chemická továrna, továrny na nábytek, poživatiny, pekařské stroje, mýdlo, krabice, žíněné vložky aj. Veškerý průmysl se dostává na základě Benešových dekretů do českých rukou a postupně je znárodňován.

V padesátých letech byly postaveny garáže MHD a Severochema Liberec. Na křižovatce Uralská - Švermova vyrostla provozovna družstva SVED (vzniklo spojením desítek živnostenských firem). Od 60. let vyrůstá podél Jáchymovské ulice sídliště s 1057 byty. Škola byla rozšířena a vybudován byl i první školní bazén v Liberci. Dále vznikly jesle (dnes slouží jinému účelu) a mateřská škola. V horní i dolní části Františkova byly otevřeny prodejny potravin.

V letech 1945-2000 bylo zbořeno 61 domů. V souvislosti se stavbou průtahu Libercem, který byl otevřen 18.7.1989, prakticky zanikla stará východní část Františkova, oddělená v roce 1859 železničním náspem.

1989 - současnost

V devadesátých letech přichází tržní hospodářství, probíhají restituce a privatizace. Bývalý závod Textilana 05 přechází do soukromých rukou, výroba několik let pokračuje, ale následně končí. V roce 2022 je areál demolován a plánuje se výstavba 300 bytů. V roce 1996 vzniká smyčka tramvaje na viaduktu s níž souvisela demolice starých objektů. Prodejny potravin v horní a spodní části postupně končí. Horní prodejna se mění na cyklosport Kerda, spodní na nonstop bar a prodejnu nábytku. Tu v roce 2022 opět nahrazují potraviny. V roce 1998 byla zřízena služebna městské policie v Jáchymovské ulici č.p. 261. V roce 2000 se mění prodejna obuvi na supermarket Billa. Mezi lety 2000 a 2003 vzniká dům seniorů s přilehlým parkem.

Zajímavost...... Softbal se v Liberci začal hrát v roce 1980. V září 1984 bylo otevřeno svépomocně vybudované speciální sportoviště v Krušnohorské ulici na Františkově. V roce 1986 sehrál domácí celek Softbalklub Textilana zápas se zámořským týmem N.Y. Ambassadors s účastí 600 diváků.

zdroj:

Jaké vidíte rozdíly, krom toho, že je na snímku z dneška sníh?

V Liberci každopádně skončila bezmála po dvou měsících modernizace frekventované dvojité křižovatky v ulicích Švermova, Jungmannova a Žitavská. Úpravy za více než 19 milionů korun by měly zlepšit průjezdnost tímto dopravním uzlem, kterým denně projede přes 10.000 aut. Obě fotografie: Artur Irma zdroj: Genus

křižovatka Jungmannova - Žitavská 1994

Auta se mění, ale místo i po letech zůstává stejné. (archiv Petr Kolín)