My všichni školou povinní
My všichni školou povinní
Snad každý vzpomíná na svá školní léta - ať už s nostalgií, úsměvem či dokonce nelibostí - nevyhnul se tomu nikdo. I proto se těší takové divácké oblibě filmy a seriály ze školního prostředí. Jedním z nich je i český seriál My všichni školou povinní, který v roce 1984 natočil režisér Ludvík Ráža. Opět tedy můžeme sledovat životní příběhy žáků, učitelů i jejich rodin, které spojuje jedna škola. Setkáme se s malým prvňákem Jirkou Olivou, jeho bratrem Lubošem, s Jitkou Povejšovou a Barčou Hrdinovou, Jolankou a Jindrou Joklovými, jejich rodiči soudcem Olivou (Jiří Bartoška) a jeho ženou (Jana Šulcová), herečkou oblastního formátu Alicí Povejšovou (Jana Preissová) a jejím manželem, hudebníkem Filipem Povejšem (Václav Hanzlík), budeme sledovat rozvodové problémy rodičů Joklových (Jiřina Bohdalová a Vladimír Brabec). V neposlední řadě je tu učitelský sbor: oblíbený učitel Lamač (Jiří Sovák), ředitelka školy (Věra Galatíková), krásně nesympatická nervní učitelka Hajská (Gabriela Vránová), nastupující učitel Michal Karfík (Miroslav Vladyka) a nová pionýrská vedoucí Jana Vychodilová (Veronika Žilková), učitelka Zmatlíková (Dana Medřická) a mnoho dalších. Všichni tu prožívají své osudy, někdy se vzájemně prolínající a nejen děti, ale i dospělí zjišťují, že se stále mají čemu učit a že jsou v životě i situace a věci, které už se nedají vzít zpět. Pochopitelně nechybí ani přiměřená dávka humoru. Jednotlivé postavy jsou vcelku věrohodně napsány i zahrány, takže diváky vtáhnou do děje, který společně s nimi mohou prožívat. A přitom si opět zavzpomínat na ta svá školní léta... (Česká televize)
My všichni školou povinní...
Seriál se točil kromě dalších destinací i v Liberci v letech 1983-1984. Popravdě vůbec jsem si v něm nevšiml, že v některých dílech "chybí" paní Dana Medřická, a až včera jsem si přečetl mrazivý osud Markéty Fišerové. K zajímavostem patří kupříkladu skutečný věk školáků , kde skončili, že staršího Olivu měl hrát Tomáš Holý, a mnoho dalšího. Nicméně pojďme se podívat do míst, kde se točilo (a jedno hádání zbude i na vás).Pozor! Všechny díly lze (aktuálně) sledovat na stránkách České televize:
(autor příspěvku Petr Ruprecht )
Labilní Hajská i prvňáček Oliva. Seriálu My všichni školou povinní je 40 let
28. března 2024
Nesmrtelný, kultovní, herecky nabitý a
znamenitě napsaný. V My všichni školou povinní si najdou své všechny
generace. Přestože měl seriál premiéru před čtyřiceti lety, stále patří
mezi nejoblíbenější počiny 80. let. Diváci jej přijali s nadšením. Ale
ne všichni herci mají na natáčení jen dobré vzpomínky.
Zatímco dnes se seriály šijí doslova jako horkou jehlou, v
případě My všichni školou povinní byla cesta k první klapce velmi
dlouhá. Autorka scénáře Markéta Zinnerová
(81), kterou si diváci oblíbili již díky seriálu Tajemství proutěného
košíku, jej připravovala téměř dva roky. Scénář psala dvacet měsíců a
osudy učitelů, žáků a rodičů, které spojuje jedna velká základní škola,
jí zabraly 1 300 stránek.
Kdo je vlastně otec?
Třináctidílná
televizní série začala vznikat už na počátku 80. let. Autorka chtěla,
aby seriál zfilmovala Marie Poledňáková (†81), která se osvědčila
dětskými filmy Jak dostat tatínka do polepšovny nebo S tebou mě baví
svět. Jenže právě při natáčení posledně jmenované komedie se kvůli
penězům nepohodla s vedením Československé televize, takže se školního
seriálu ujal Ludvík Ráža (†71).
Natáčelo se v Praze a Liberci po dobu více než dvou let.
Roli osmáka Luboše Olivy tvůrci nabídli Tomáši Holému (†21), jenže
dětská superhvězda měla už hraní po krk a odmítla. Další těžkosti
způsoboval zdravotní stav Vladimíra Menšíka (†58), který už doslova
chřadl před očima a na plac ho často vozili přímo z nemocnice.
Seriál se poprvé vysílal od dubna do června 1984 a divácky
nejoblíbenější postavou se suverénně stal začínající kantor Michal
Karfík v podání Miroslava Vladyky (64). Postavu napsala scénáristka podle svého milovaného učitele matematiky na libereckém gymnáziu.
Karfík v seriálu navázal milostný vztah s novou pionýrskou vedoucí Janou Vychodilovou, kterou hrála Veronika Žilková
(62). Když krátce po odvysílání seriálu herečka skutečně přivedla na
svět dceru Agátu, musela všem zvědavcům vysvětlovat, že Vladyka není
skutečným otcem dítěte.
160 Kčs za natáčecí den
V seriálu se objevila ta největší herecká esa. Byla mezi nimi Jiřina Bohdalová (92), Jiří Bartoška (76), Jiří Sovák (†79), Jana Šulcová (†76) a Dana Medřická
(†62). Ta ztvárnila roli učitelky Zmatlíkové, ale během natáčení
zemřela. Režisér Ludvík Ráža se přesto rozhodl již natočené scény v
seriálu ponechat. "Byla to vzácná žena a herečka, stejně jako řada
ostatních. Když jsem přepisovala po její smrti scénář, plakala jsem u
toho," přiznala Zinnerová.
Kromě toho, že jedna herecká hvězda během natáčení
pohasla, mnoho dalších se rodilo. Mimo jiné například Veronika Žilková.
Pro herečku byla série My všichni školou povinní pomyslným odrazovým
můstkem.
"Šlo o moji druhou televizní práci, chodila jsem teprve
do prvního ročníku. Ráno mi bylo špatně od nervů, pan režisér Ráža byl
přísný a já kopyto. Prožívala jsem vlastně dva milostné vztahy, s Mirkem
Vladykou a Lexou Pyškem (67), a hrozně jsem se styděla. Úplně se vidím,
jak stojím pod vodopádem v plavkách, a celou mě líčí tělkou. Rok se to
točilo a já se celý rok styděla," zavzpomínala Žilková.
Herečka
také prozradila, kolik za svou roli inkasovala. "Za téměř roční práci
jsem si tehdy coby hlavní ženská role vydělala třináct tisíc, dostávala
jsem sto šedesát korun za natáčecí den," řekla.
Buď konečně zticha!
Vysílání seriálu s obavami vyhlížela Gabriela Vránová
(†78), která dostala roli psychicky labilní učitelky Hedviky Hajské.
Herečka pocházela z učitelské rodiny, měla toto povolání ve velké úctě a
kroky seriálové postavy jí byly proti srsti. Nakonec ale byla ráda, že
na roli kývla. "Když se seriál objevil v televizi, přišly mi stovky
dopisů od učitelek, které kvůli podobně pošramoceným nervům ze
zaměstnání doslova utekly a seriál jim pomohl se s tím vyrovnat,"
prozradila herečka.
Pro autorku byla inspirací pro postavu Hedviky Hajské
učitelka jejího syna Pavla, která měla podobný problém. Scenáristka si
získala obdiv i u dětských psychologů. Za to, jak dokázala pojmout
problematiku mezi dětmi a dospělými. A to i včetně problému, jak mají
rodiče říct dítěti, že je adoptované. "Tento seriál je o vzájemném
porozumění. Když velcí rozumí malýma dokážou vnímat i jiné příběhy než
jen své, pak může být na světě líp. Čím dál víc obdivuji, co s tím
příběhem dokázal udělat režisér Ráža a herci," uvedla Zinnerová.
Na natáčení vzpomínala i Jana Šulcová
(†76), která hrála maminku prvňáčka Jirky Olivy. "V té době jsem měla
malé děti, a do toho v šest ráno přijel taxík z Barrandova a v něm Milan
Šimáček (51), moje filmové dítě. Byl jako sbíječka, mluvil a mluvil.
Povídám mu: Když budeš zticha až na Barrandov, koupím ti pytlík bonbonů.
Po příjezdu ale zase spustil. Říkám mu: Nelez po mně, nejsem tvoje
maminka, ale pak zahlédnu ta jeho očka, zjihnu a povídám: Pojď se
pomazlit," vzpomínala.
Zrzavé
vlasy se Milanu Šimáčkovi musely natáčet, aby vypadal ještě
roztomilejší. Původně měl Jirku hrát Pino Foris (53), nynější manžel
Moniky Kvasničkové (54), která v seriálu hraje dceru učitelky Hajské,
osmačku Alenu. Škola ho ale neuvolnila, neboť byl, dle jeho vlastních
slov, rošťák.
Zhrzená za pultem
Zatímco všichni herci ze seriálu si své role, režiséra i scénáristku vychvalují, Jiřina Švorcová
(†83), která se ujala úlohy zástupkyně ředitelky, nevzpomínala na
projekt My všichni školou povinní v dobrém. "Postava zástupkyně byla jen
úlitba bez vlastního osudu a charakteru, nebylo tam co hrát," šokovala
Švorcová ve své knize. "Tehdy jsem pocítila, co pro herce znamená ztráta
sebevědomí a jistoty, bez nichž nemůžete v klidu vylézt na jeviště ani
před kameru. Při natáčení jsem se cítila jako nahá v trní."
Pravdou
zůstává, že stejně jako hvězda seriálu Žena za pultem, i jiné herecké
osobnosti měly o seriálu My všichni školou povinní a následném životě po
něm jiné představy. Jde zejména o dětské hvězdy. Z těch v herecké
kariéře nepokračoval žádný. Ačkoli se o to někteří pokoušeli, nikomu se
nepovedlo vymanit se ze škatulky malého školáka a všichni si nakonec
našli běžná zaměstnání.
Například
Milan Šimáček se před kamerou objevil naposledy v roce 1989 v
televizním filmu Útěk ze seriálu. Pro "nedostatek talentu" nebyl přijat
na konzervatoř, vyučil se automechanikem a do nástupu na vojenskou
službu pracoval u Dopravního podniku Praha. Po návratu do civilu vedl s
matkou devět let pražský obchod s potravinami a pracuje jako datový
technik v soukromé firmě.
Magická a často velmi depresivní hudba Petra Hapky (†70) doprovází i seriál My všichni školou povinní.
Jestli byl skladatel v něčem geniální, pak v tom, že dokázal vyjádřit
myšlenku i beze slov. "Neměl jsem žádné zadání, jen první část scénáře.
Čerpal jsem proto ze svých vlastních vzpomínek na základní školu,"
popisoval po letech hudební skladatel.
Sotva však skončila seriálová znělka Petra Hapky, diváci se vrátili do reálného světa ke svým starostem. Řada rodičů dumala třeba nad tím, kde pro své ratolesti seženou školní potřeby. V tehdejších papírnictvích, kterým se od 50. let říkalo také narpa (národní papírny), panoval trvalý nedostatek kovových kružítek, ořezávátek a plnicích per. Zatímco dnes je v papírnictvích nával zejména na začátku školního roku, dříve se tam tvořily fronty zejména ve chvíli, jakmile se v regálech objevilo nedostatkové zboží. O to rychleji bylo zase pryč.
Autoři: Měsíčník Nostalgie, Oldřich Mudra
Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/revue/spolecnost/my-vsichni-skolou-povinni-40-let-simacek-kudlackova-vladyka.A240312_091435_lidicky_potu?