Osudy a proměny zdravotnických areálů
Osudy a proměny zdravotnických areálů
I když je to překvapivé, velká část budov dnešních zdravotnických zařízení byla postavena k jinému účelu, než jakému dnes slouží. A platí to i opačně - leckde tam, kde se dnes léčí tělo i duše, se dříve odehrávaly úplně jiné věci.
PROCHÁZKA VILOVOU ČTVRTÍ
Velké množství budov, které patří do výše popsaných kategorií, najdeme v libereckých Lidových sadech a v okolí Harcovské přehrady. Snad proto, že jsou na dosah velké městské nemocnice, snad proto, že klidná část města plná zeleně je sama o sobě oázou zdraví, každopádně Liberečané mířící za lékařem či terapeutem s vysokou pravděpodobností pojedou právě sem.
Třeba
do dvou libereckých poliklinik. První z nich, poliklinika zvaná
"Klášter" v Husově ulici, byla vybudována na sklonku 19. století jako
klášterní a vzdělávací areál církevního řádu voršilek. Postupem času se
využití komplexu měnilo, za nacistcké nadvlády zde sídlily úřady
sudetské župy a po druhé světové válce byl areál adaptován na
polikliniku. Podobným vývojem prošel i vznosný palác obchodní a
Živnostenské komory, otevřený v roce 1901 v dnešní Masarykově ulici
naproti budově našeho muzea. Po nástupu socialistického zřízení sem byly
umístěny kanceláře krajského národního výboru, po zrušení Libereckého
kraje v roce 1960 se v paláci usídlilo vedení Okresního ústavu národního
zdraví a dětská poliklinika. Jako sídlo ordinací praktických lékařů i
specialistů slouží pořád, dnes už ale všem věkovým kategoriím.
O kus dál v Lidových sadech bylo na přelomu století v dnešní ulici Riegrova vybudováno luxusní sanatorium dr. Maxe Breye, které nabízelo velké množství zákroků i procedur a ve své době si získalo značnou slávu. Ještě před druhou světovou válkou sice finančně zkrachovalo, po roce 1945 ale dál fungovalo jako léčebný ústav. Divoká současnost z kdysi slavného zařízení udělala problematickou ubytovnu, dnes se však objekt vrací k životu v podobě luxusních bytů. Další soukromé sanatorium - tedy bývalé - najdeme i u otočky tramvaje naproti sálu Lidových sadů.
Z HARCOVA KOLEM PŘEHRADY
Neméně bohatý příběh má i tzv. Lesní vila nad Harcovem, kterou většina Liberečanů zná jako bývalé Wolkerovo plicní sanatorium. Vilu postavil velkoprůmyslník Heinrich von Liebieg, krátce po dokončení ji pak v červnu 1906 během svého pobytu v Liberci návštívil císař František Josef I. V průběhu 20. století vila sloužila nepřebernému množství účelů - jako zotavovna nemocenské pokladny, léčebný ústav i školicí středisko nacistické strany. Už zmíněné sanatorium nad Harcovem bylo otevřeno hned po válce, aby jej od šedesátých do devadesátých let vystřídala dětská psychiatrická léčebna.
Slavná Strossova vila na Husově ulici dnes slouží zdravotním účelům, vznikla ale z úplně jiných důvodů. Postavit ji nechal v letech 1923-1925 liberecký průmyslník Franz Stross jako své soukromé sídlo, na sklonku třicátých let ale musel z důvodu rasové perzekuce uprchnout a po skončení války začala budova sloužit veřejnosti - nejdříve jako ubytovací prostor pro lékaře a ústav pracovního lékařství, poté jako sídlo hygienické stanice. Ta měla nějakou dobu kanceláře a laboratoře i v dalším objektu hned přes ulici, v tzv. Henleinově vile, kde za války bydlel nechvalně známý nacistický předák a která dnes prochází rekonstrukcí.
KRÁTCE DO JABLONCE
Podobné příklady najdeme i v sousedním Jablonci nad Nisou, například dva rozsáhlé objekty, které vznikly jako zdravotnické ústavy, ale dnes už svému účelu neslouží. V roce 1930 byla v dnešní ulici Petra Bezruče otevřena porodnice a dětský domov pro kojence a batolata. Porodnice se v roce 1968 přestěhovala, jako dětská nemocnice ale budova sloužila až do roku 2000. Od té doby není využita a její budoucnost je nejistá. Podobný osud má i porodnice, kterou najdeme na jižním okraji města, při výpadovce z Jablonce nad Nisou na Prahu. Vznikla za první republiky jako ústav pro staré a nepohyblivé pacienty, po válce sloužila jako tuberkulózní léčebna. V roce 1968 byla adaptována na porodnici. Roku 2002 byl její provoz přemístěn do nové jablonecké nemocnice, od té doby areál na Turnovské ulici zarůstá stromy a travou.
(Zdroj textu: Čtvrtletnik Severočeského muzea v Liberci 1/2019, autor Lubor Lacina, fotografie ze sbírek SM)