Komenského ulice
Poklid v roce 1908 na dnes rušné Jablonecké
Jde
o vilu Alfreda Sacherse z roku 1893 . Od firmy G. A F . Mikschové.
Tenkrát vzbudilo rozruch stupňovité umístění průčelních oken . Vpravo je plot , který ohraničoval zámecký park . Dnes tam stojí budova Technické univerzity . (Karel Krenk)
Dnešní
budova TU byla postavena původně jako česká obecná a měšťanská škola -
dokončena tuším v roce 1938, takže si ji Češi pak už nezažily, až
teprve znovu po skončení 2. světové války v roce 1945. (František Močuba)
Nová budova obecné a měšťanské školy v Komenského ulici z let 1934 - 35
byla vybudovaná z iniciativy inspektorátu státních menšinových škol a
Národní jednoty severočeské. Projekt se již od počátků potýkal s řadou
komplikací, přičemž výtky se týkaly především zvolené parcely, kterou
město odmítalo uvolnit s poukazem, že se jedná o veřejný park a stavební
povolení bylo vydáno teprve po zásahu Ministerstva veřejných prací.
Pro zdejší českou menšinu představovalo založení školy
mimořádnou událost a tak není divu, že o slavnostním položení
základního kamene dne 3. června 1934 referovaly o dva dny později i
Národní listy pod emotivním titulkem Svátek českého Liberce. Stavbu
provedla pražská firma Václav Nekvasil a ke slavnostnímu otevření došlo
ve dnech 27. a 28. října 1935. Mohutná, tradicionalisticky orientovaná
budova na půdorysu písmene E, zastřešená valbovou střechou má hlavní
průčelí orientované do Komenského ulice. Horizontálně komponovanou
hlavní fasádu rytmizuje pravidelný rastr rozměrných čtvercových oken a
po stranách jsou situovány vstupy do budovy. Dvorní průčelí, obrácené
do někdejší zámecké zahrady ukončují krátká boční křídla, svírající
nádvoří s hřištěm a střední symetrický rizalit, v přízemí s tělocvičnou
a v patře s kreslírnou. Racionálně řešená dispozice byla podřízena
funkční náplni novostavby, nicméně vedle obligátních učeben se zde
nalézala rovněž herna s opatrovnou určená pro děti předškolního věku,
situovaná v nižším, předsazeném rizalitu, asymetricky přisazeném k
hlavnímu průčelí a nechyběl ani byt školníka. (zdroj Kniha o Liberci)