U Posledního Feniku a Karlinky 

20.10.2021
Karlinky v roce 1905  (zdroj Historické fotografie)
Karlinky v roce 1905 (zdroj Historické fotografie)
Fénická cesta - foto: Matyáš Gál
Fénická cesta - foto: Matyáš Gál

Marek Řeháček - Tahle cesta má výborný název. Vypadá to, že se nám po Ještědu prohání nejen Matyáš Gál, ale i Féničani Tohle exotické pojmenování ovšem podle kdysi oblíbené hospody U posledního feniku (Zum letzten Pfennig), která bývala na okraji lesa. Ještě na konci 19. století to byla nejoblíbenější cesta na Ještěd z Liberce...

Na konci Karlinské ulice, na rozhraní Horního Hanychova, Karlinek a Ostašova, nabízely své služby výletní hostince Zum Gebirgsverein (vlevo) a Zum letzten Pfennig (vpravo). Druhý z nich připomíná jméno Fénická cesta (SOKA Liberec).  zdroj: Václav Lábus a Daniel Vrbík - Atlas libereckých živých jmen,  2023
Na konci Karlinské ulice, na rozhraní Horního Hanychova, Karlinek a Ostašova, nabízely své služby výletní hostince Zum Gebirgsverein (vlevo) a Zum letzten Pfennig (vpravo). Druhý z nich připomíná jméno Fénická cesta (SOKA Liberec). zdroj: Václav Lábus a Daniel Vrbík - Atlas libereckých živých jmen, 2023
Fénická cesta Lesní cesta, pěšina
Fénická cesta Lesní cesta, pěšina

Karlinky

Karlinky jsou jednou z nejmladších obcí na Liberecku. Na žádost poddaných poručil v roce 1770 hrabě Jan Kryštof Clam jako otcovský poručník svého syna Kristiána Filipa Clam-Gallase vyčlenit pozemky z tehdejšího Hanychovského panského dvora a povolil na nich stavbu prvních 26 domů. Protože se jeho syn téhož roku oženil, byla obec nazvána po jeho manželce, hraběnce Karolině rozené Šporkové. Na obzoru více než sto roků staré pohlednice se tyčí Ještěd, dosud ještě bez svého horského hotelu, který na něm stál v letech 1907—1963. V letech 1850—86 byla obec spojena se sousedním Dolním a Horním Hanychovem, roku 1954 se Karlinky staly XVIII. čtvrtí města Liberce. Nejdelší ulicí, která vede z dnešní Švermovy, je Karlinská ulice. Stoupá k horám mírným údolím Františkovského potoka a jei hranicí se sousedním, západněji ležícím Ostašovem. 

Na jejím konci byl hostinec U Posledního feniku.

Karlinky před 200 lety (archov M.Gergelčík)
Karlinky před 200 lety (archov M.Gergelčík)
Karlinky 1932 (Foto von Ing. Reinhard Hieß)
Karlinky 1932 (Foto von Ing. Reinhard Hieß)
Karlinky (archiv J.Hůlka)
Karlinky (archiv J.Hůlka)
Další vyhlášenou “ turistickou “ hospodou byla Hospoda U posledního Feniku . Ve své sbírce mám tento pohled z roku 1920. Hospodu dnes najdete ( přestavenou v obytný dům v ulici K Novině ) . Po názvu hospody zůstala Fénická cesta . Chcete li jít na výlet , jeďte 16tkou do Karlinek, pak Karlinskou cestou až k lesu - tam bývalý hostinec objevíte . Pokračovat pak můžete Fénickou cestou podél Františkovského potoka až na Výpřež . Jako výletníci před 100 lety . ( Od busu na Výpřež 4 km ) . (autor příspěvku Karel Krenk)
Další vyhlášenou “ turistickou “ hospodou byla Hospoda U posledního Feniku . Ve své sbírce mám tento pohled z roku 1920. Hospodu dnes najdete ( přestavenou v obytný dům v ulici K Novině ) . Po názvu hospody zůstala Fénická cesta . Chcete li jít na výlet , jeďte 16tkou do Karlinek, pak Karlinskou cestou až k lesu - tam bývalý hostinec objevíte . Pokračovat pak můžete Fénickou cestou podél Františkovského potoka až na Výpřež . Jako výletníci před 100 lety . ( Od busu na Výpřež 4 km ) . (autor příspěvku Karel Krenk)

Ostašovská restaurace U posledního Feniku

postavená ve 30.letech (čp.57) (Zdroj Kniha o Liberci)
archiv M.Gergelčík
archiv M.Gergelčík
archiv Tomáš Pazderník
archiv Tomáš Pazderník
Pan Josef Mach a Vasil Kmit v pozadí s Ještědem. Rok 1981. Foto: Veleslav Mach starší
Pan Josef Mach a Vasil Kmit v pozadí s Ještědem. Rok 1981. Foto: Veleslav Mach starší

Karlinky byly založeny roku 1770 na pozemcích bývalého panského dvora v Hanychově a byly pojmenovány po hraběnce Karolíně Clam-Gallasové, rozené Šporkové. Původní německý název zněl "Karolinsfeld".

V roce 1880 měla osada 565 obyvatel, ale od roku 1869 jejich počet klesal, jelikož se zde nerozvíjel žádný průmysl a neúrodná půda nestačila k obživě obyvatel. V letech 1850-1886 tvořily Karlinky jeden správní celek s Dolním a Horním Hanychovem. Po rozdělení vznikla samostatná správa skládající se z představeného, dvou radních a šesti členů obecního výboru v Karlinkách.

Tradiční řemeslem v Karlinkách bylo betlemářství – místní malovali jesličkové figury. Dalším zaměstnáním obyvatel Karlinek bylo tkaní lněného plátna, které dodávali do sousedního Ostašova k dalšímu zpracování. Později ovšem začali dojíždět za prací do okolních továren a poslední domácí tkadlec zde provozoval tuto činnost do roku 1906.

Místní obyvatelé zakládali mnohé zájmové spolky, které měly hlavní zásluhu na udržování tradic, kulturním a společenském dění v obci. Např. Spolek textilních dělníků (1892), Spolek nucených porážek (1891), Pěvecký spolek Frohsinn, Družstvo hasičů (1888) – jeho členové vystavěli v roce 1924 hasičskou zbrojnici, která slouží dodnes.


V roce 1882 byla v Karlinkách firmou H. Schmidta a spol. otevřena továrna - barevnu kusového zboží a mercerizaci. Ta byla na počátku 20. století začleněna do Spojených barvíren a.s. Liberec. Dnes zde funguje LICOLOR, a.s. Liberec, která je samostatnou akciovou společností zaměřenou na barvení, finální úpravu a konfekci tkanin.

Elektrifikace v obci proběhla v letech 1909-1910. V letech 1912-1913 byla přivedena okresní silnice z Janova Dolu a na přelomu 20. a 30. Let funguje autobusové spojení soukromými dopravci z Liberce.

Za první republiky se v Karlinkách začal rozvíjet cestovní ruch. Několik hospůdek s krásným výhledem na město sloužilo jako odpočinkové místo pro návštěvníky procházející tudy z túry na Ještěd. Z nich můžeme jmenovat hostince U Tří růží, Karolina Schwarz, Franz Miethig. Po vzniku československého státu sídlil v Karlinkách obecní úřad. V té době byl zaveden skupinový vodovod a vyrostlo zde mnoho nových rodinných domů podél cest spojujících Karlinky s Horním Hanychovem včetně vily Ernsta Beckerta.

V obci se nacházelo klempířství, filiálka Kaffe Julius Meinl, kadeřnictví a holičství sídlil zde projektant a stavbyvedoucí, již zmíněný Ernst Beckert. Po okupaci většina obyvatel odešla, zbylo zde jen 23 Němců. Český název Karlinky byl vytvořen ale až 31. 12. 1946.


K městu Liberec byly Karlinky připojeny v roce 1954 jako XVIII. městská část. V té době zde žilo jen 260 obyvatel a nacházelo se zde řídké zastavění. Po roce 1945 byl upraven kulturní dům. V 70. letech se do Karlinek začaly soustřeďovat provozy firmy Pozemní stavby SBD a Staveb silnic a železnic. V 70. a 80. letech 20. století byly vybudovány zahrádkářské osady, které svou funkci plní dodnes.

Z uměle vybudované vodní nádrže na Janovodolském potoce čerpala technologickou vodu fabrika Seba (dnes LICOLOR a.s.). Dnes už ale tuto funkci nádrž neplní, je využívána rybáři a zahrádkáři. Hrozí ovšem její zánik, jelikož má velmi malý přítok. Dnes je celková plocha městské části Karlinky 101 ha a katastrálně se převážná část územní nalézá v k.ú. Karlinky. Okrajově územím zasahuje do sousedních k.ú. Ostašov u Liberce, Horní Hanychov, Dolní Hanychov, Janův Důl u Liberce, Františkov u Liberce, Růžodol I.

Městská hromadná doprava dnes přímo do Karlinek nejezdí, ale v blízkosti je tramvajové spojení do Dolního a Horního Hanychova a autobus č. 16 městské hromadné dopravy, jehož trasa vede přes sousední Františkov, Ostašov a Horní Suchou.

Více zde: https://www.ostasov.eu/toulky-minulosti/historie-karlinky/