Ještěd a lanovka
PŘED VÝSTAVBOU LANOVKY NA JEŠTĚD
Mimořádná obliba turistických výstupů na vrchol Ještědu, výstavba a provoz hotelu i další příznivé přírodní podmínky přímo nabízely výstavbu lanovky na Ještěd. Tuto myšlenku navíc podporovala skutečnost, že v některých místech Evropy byly osobní lanové dráhy s úspěchem budovány a v neposlední řadě i výstavba první osobní lanové dráhy v Československu — Janské Lázně — Černá hora, která byla uvedena do provozu 31. října 1928.
První konkrétní zmínka o snaze realizovat libereckou lanovou dráhu vznikla v roce 1924. Německý horský spolek pro Ještědské a Jizerské hory (Der Deutsche Gebirgsverein für das Jeschken — und Isergebirge — DGV), který byl majitelem hotelu na Ještědu, měl zájem umožnit méně zdatným starším turistům výstup na vrchol a tím zajistit i rentabilnost svého hotelu. Proto počátkem července 1924 přivítali představitelé spolku návrh inž. Romana Weinbergera na výstavbu lanové dráhy pro veřejnost. jmenovaný, jakožto zástupce lipské firmy Adolf Bleichert a spol., upřesnil později v dopise ze dne 14 července 1924 konkrétní návrhy a vyčíslil ekonomické výhody. Návrh byl spolkem podporován a záhy se ustavil tzv. "Syndikát" — akciová společnost podnikatelů, kteří navrhli realizaci s kapitálem tři a půl miliónu Kč. Brzy nato se k akciové společnosti připojilo i Československé ministerstvo železnic s návrhem zvýšit kapitál na 4 a půl miliónu korun s požadavkem zajistit si 51% účast. Přes snahu německého horského spolku i zájem dalších, jako byl Český svaz turistů, došlo k nepředvídaným průtahům. Přes Ještěd vedly tehdy hranice dvou panství, knížete Rohana a hraběte Clam-Gallase. Složité právní poměry spojené s prodejem či převodem pozemků v ještědské lokalitě a z důvodu probíhající pozemkové reformy včetně záboru velkostatkářské půdy vedly k uvedenému zdržení.
Původně se očekávalo, že líberecká lanovka bude první v Českoovensku, ale byla předstižena lanovkou Janské Lázně — Černá hora.
V roce 1926 inž. Roman Weinberger již spolu s inž. Ludvíkem Hamburgerem vypracovali prvotní projekt lanové dráhy na Ještěd. Na žádost výše jmenovaných zpracovatelů projektu, kteří se tak stali prvními uchazeči o koncesi, bylo ve dnech 15. a 10. listopadu 1926 svoláno místní šetření, a to přímo na místě návrhu stavby. Při tomto místním šetření, kterému byly přítomny všechny zainteresované strany státní i soukromé, byla učiněna dohoda nevylučující zámýšlenou výstavbu, naopak vytvořila podmínky k její realizací. Pro závažnost celého tohoto jednání, které, jak se pozdějí ukázalo, bylo nejdůležitější, uvedeme všechny strany, které se místního šetření zúčastnily. Ministerstvo železnic v Praze, Zemská správa politická v Praze, Okresní správa politická v Liberci, Obchodní a živnostenská komora v Liberci, Ředitelství pošt a telegrafů v Praze, Okresní správní komise v Liberci, Zastupitelstvo obce Horní Hanychov, právní zastoupení uchazečů o koncesi, velkostatek Františka Clam-Gallase, Klub českých turistů a Odbor národní jednoty severočeské, Svaz lyžařů a Spolek pro pěstování zimních sportů, německý horský spolek pro Ještědské a Jizerské hory, Elektrické dopravní podniky v Liberci.
Dále se jednání účastnili zástupci spoluvlastníků pozemků č. kat. 173/2, majitel mlýna firmy Brüder Schatten v Janově Dole, zástupce majitelů vodních děl ležících na Ještědském potoce a zástupci ustavující se akciové společnosti pro výstavbu lanové dráhy.
Počet zastoupených i úroveň průběhu místního šetření, které trvalo plné dva dny, vystihuje tehdejší silnou snahu realizovat zamýšlenou výstavbu. K předloženému návrhu a zpracované dokumentaci nebyly ze strany účastníků ani ze stran dalších orgánů a Soukromníků zásadní připomínky ani protesty. Z historických dokladů zjišťujeme celkový obecný zájem o věc výstavby lanovky, o čemž svědčí i některé velmi zajímavé názory. zastoupených stran. Pro přehled a přiblížení tehdejší nálady citujeme několik nejzajímavějších písemných vyjádření.
Zástupci Klubu českých turistů a odboru Národní jednoty severočeské v Liberci:
"Ačkoliv jsou ze stanoviska přátel přírodních krás a podle náhledu K.C.S.T. přednosti projektované dráhy převyšovány nevýhodamí, nezaujímá klub příkře zamítané stanovisko vůči projektu, žádá však, aby bylo při stavbě tratě postupováno podle možností takovým způsobem, aby krásný pohled na Ještědské pohoří neutrpěl a aby neutrpěla ani půvabnost krajiny, tudíž aby nová dráha nezastínila okolí a byla vedena co možná nevidítelně.
Dále budiž dána pevná záruka, že nebude při stavbě v žádném případě postupováno ve směru protičeském a že šetřeno bude především jazyka státního.
Žádáme, aby do správní rady akciové společnosti visuté dráhy byl kooptován též zástupce českých turistů v Praze. Ke konci vznášíme žádost, aby pří stavbě i při provozu lanové dráhy bylo pamatováno na podnikatele a zaměstnance české národnosti, aby byla uplatňována podmínka pro vstup do služeb dráhy bezpodmínečná znalost jazyka státního a aby obzvláště při panující nezaměstnanosti domácího obyvatelstva nebylo trpěno povolávání živlů cizozemských".
— Zástupci německého horského spolku pro Ještědské a Jizerské hory —
"Náš spolek by vlastně z idejních důvodů měl být proti zřízení ještědské lanovky. Po zralé úvaze však poznal, že pro svůj podnik na Ještědě dá lanová dráha hospodářské výhody. Z toho důvodu nemá k zřízení lanovky žádné připomínky, ale zřízení lanovky vítá.
Žádá stejně jako Klub českých turistů jedno místo v zastupitelské radě lanovky. Předpokládáme, že drážním tělesem nebude změněn obraz krajiny a že majetková otázka hotelu na Ještědu bude řešena výhodně pro německý horský spolek."
— Zástupce majitelů vodních děl na Ještědském potoce —
"Má-li se pro nový dům, který se má na konci projektovaná lanové dráhy stavět, brát potřebná voda, musíme se k této otáz
ce vyjádřit o to vÍc, že zařízení pro zásobování hotelu je dosud bez koncese. Svého času se na jihovýchodním svahu svedlo několik pramenů a pomocí Peltonového kola se část této vody Vygved a k hotelu. Jelikož v době sucha snížená výkonnost kola nestačí, plánuje horský spolek postavit k dopravě benzinový motor. Dosud jsme trpěli odebírání vody bez koncese, protože jsme všíchní horskému spolku a jeho horskému hotelu přátelsky naklonění, musíme však u plánovaného rozšíření postavit následující podmínky:
Jsme v budoucnu ochotní, při zřizovacích se vodoprávních nařízeních přířknout 5 000 litrů vody denně, čímž se pokryje i silný provoz. Přebytečná voda z hotelu se musí opět svést do potrubí na jihovýchodním svahu k H. Hanychovu. Čerpat vodu benzinovým motorem se nesmí stále, jen před 7. hodinou ráno nebo po 5. hodině odpolední. Majitelé vodních děl si ponechávají kontrolní právo a musí jím být povolen přístup pro každého jednoho zvlášt".
— Zástupci Svazu lyžařů republiky Československé a Českého spolku pro zimní sporty v Praze —
"V zájmu svého společenstva, sportu lyžařského a zimního sportu vůbec, projevujeme následující odůvodněná přání.
Odbočka hřebenové cesty z cesty ještědské budiž v zimní seZóně od soumraku až do skončení provozu lanovky osvětlena, tedy zejména o nedělích a svátcích a ve dny je předcházející.. Vzhledem k ústní dohodě příslušných čínítelů, že městská elektrická dráha v Liberci vypraví od rychlíků asi v 23. hodin 30 minut do Liberce přijíždějících, vůz k lanové dráze, budiž "provoz na lanové dráze souhlasně upraven."
Ostatní písemná vyjádření jednotlivých zastoupených stran byla většinou souhlasná a bez zvláštních podmínek. Výjimku tvořilo obsažné vyjádření zástupce majitele pozemků patřících k panství Clam-Gallase, které obsahovalo závažné podmínky, dotýkající se rozsahu pozemkových převodů, užívacích práv komunikací i vodních děl. V neposlední řadě obsahovaly výše odškodného i ceny pozemků. V otázce vyvlastňovacího řízení bylo postupováno podle železničního zákona vyvlastňovacího z r. 1878. Převod ze soukromého majetku provedl roku 1929 ministerstvu železnic státní pozemkový úřad. Tím byl proveden převod potřebných pozemků a vyvořeny základní podmínky k výstavbě.
Uvedené místní šetření v roce 1926 vyznělo tedy kladně a bylo základním podkladem k rozhodnutí o výstavbě. Toto s konečnou platností vydalo ministerstvo železnic Československé republiky formou Stavební koncese, kterou obdrželo ředitelství státních drah v Hradci Králové dne 25. srpna 1931. V této stavební koncesi byly uvedeny podmínky k realizaci málo odlišné od prvotního projektu, které respektovaly i přání jednotlivých stran z jednání v roce 1926. Z této "koncese" též vyplývá, že výstavba lanové dráhy je věcí státního významu a zájmu, a tudíž vytvořená akciová společnost ztrácí význam a po odškodnění bude zrušena. Odškodnění "Syndikátu" činilo 240 000 Kč, které zaplatilo ministerstvo železnic v roce 1930. To se tak stalo a věcí výstavby bylo pověřeno ředitelství státních drah v Hradci Králové s oprávněním vést veškerá právní a úřední jednání. Ve všech návrzích byla lanová dráha ekonomicky zdůvodňována, ale vlivem hospodářské krize vznikla jistá nedůvěra v její hospodárnost. V tisku se často objevovaly Články poukazující na zbytečný přepych. Rovněž tak stanovisko liberecké městské rady se změnilo a po zrušení "Syndikátu" bylo odmítavé.
Ale ani tato skutečnost neodradila ministerstvo železnic od záměru a v roce 1931 byl již zajištěn dodavatel. I když podle stavební koncese byla příslušná úhrada na výstavbu lanové dráhy na Ještěd zahrnuta ve státním rozpočtu na rok 1931 a termín výstavby schválen rovněž na tento rok, byla výstavba lanovky zahájena v roce 1932, to je o rok později.
zdroj: Pavel Vursta - 50.let lanové dráhy ČSD Horní Hanychov - Ještěd, 1983
Výstavba
Oficiální zahájení výstavby bylo dne 15. června 1932, kdy tehdejší firmě František Wiesner (dnes Transporta Chrudim) byly orgány ministerstva železnic odevzdány stavební pozemky. Jejich celková rozloha činila 51 ha. Stavební doba byla rozvržena na 10 měsíců. Na stavbě pracovalo kromě firmy Wiesner, která zpracovala i konečnou technickou dokumentaci, několik dalších firem. Strojní zařízení včetně ocelových
konstrukcí vyrobila firma Wiesner, návrh a stavbu obou budov provedla firma inž. Karel Marvan z Hradce Králové, lana dodala akciová společnost Kablo Kladno, kompletní elektrickou výzbroj Škodovy závody v Plzni a kabiny lanové dráhy vozovka a strojírna "Bohemia" v České Lípě. Vzhledem k tomu, že šlo o dopravní zařízení přepravující osoby, byla věnována mimořádná pozor. nost volbš materiálů tak, aby splňovaly zvýšenou bezpečnost. Ocelové součástky včetně lan byly zkoušeny v Kladně a Vítkovicích, speciální kovy v Brně u ředitelství Státních drah a beton na České technice v Praze. Výsledky zkoušek byly ve všech pří. padech příznivé.
Již od samého začátku a po celou dobu výstavby se pracovalo velmi intenzívně. Na tehdejší dobu poznamenanou nezaměstnaností to byla příležitost pro mnoho dělníků z okolí, kteří byli vděční za každou práci. Pracovalo se za špatných pracovních podmínek, s nedokonalou péčí o dělníky. Byla to doba poplatná buržoazní republice s negativním dopadem především na dělníky, kteří v zájmu vlastní existence byli nuceni pracovat bez ohledu na čas. Stavba byla ukončena za 12 měsíců a 12 dnů od zahájení včetně předepsaných zkoušek. K poměrně krátkému období výstavby dopomohly i mimořádně příznivé klimatické podmínky, včetně zimy, která byla v roce výstavby velmi mírná.
Původně se očekávalo, že v místě stavby napínací šachty dolní stanice bude dostatek kvalitního stavebního kamene, ale veškeré prognózy byly mylné. Kámen zde žádný nebyl. Proto se stavební kámen, potřebný ke stavbě obou stanic získával výlomem z prostoru horní stanice a do údolní stanice byl svážen nákladními auty.
Složitější přísun materiálu byl k jednotlivým podpěrám. K dolní podpěře č. 1 byl potřebný stavební materiál dovážen lesní cestou a k podpěře č. 2 spouštěn kolejnicovou svážnicí, která pro tento účel byla smontována přímo na místě. Nepředvídanou a velmi složitou překážkou byl skalní výlom v horní stanici, kde tvrdost žuly byla neobyčejně vysoká a tehdy používané vrtací soupravy málo účinné. Používalo se již stlačeného vzduchu da pneumatických vrtaček, ale speciální ocel vrtáků na tvrdost žuly nestačila. Stavba obou stanic, i když byly obě velice náročné
s přihlédnutím ke svému specifickému účelu a k mimořádné statické náročnosti, byla realizována bez větších problémů. Obě podpěry byly usazeny na pečlivě připravené základy a byly smontovány ve dvou částech. První, spodní část se šikmými stěnami, byla smontována ve vodorovné poloze a pomocí dřevěných sloupů a kotvících lan vztyčena. Zhlaví podpěr bylo na první nosnou část vytaženo a smontováno. Zajímavým způsobem byla zajištěna doprava nosných i dalších potřebných lan, kterých bylo několik. Lana byla přepravena od výrobce po železnici a vyložena v železniční stanici Horní Růžodol. Doprava nosných lan na stavbu lanovky byla pro svoji velkou hmotnost a rozměry velmi složitá. Proto byla cívkou nosného lana provlečena zvlášť upravená ocelová osa a na ni byla zhotovena mohutná dřevěná kola s tažným zařízením v podobě ocelové oje. Takto speciální přívěs byl doslova válen po silnici a dále po příjezdové cestě až před dolní staniční budovu. Po usazení byla obě nosná lana vytažena motorovým vrátkem k horní stanici a tím v celé délce trati rozvinuta. Vyzdvižena a usazena na hlavy podpěr byla pomocí kladkostrojů a zvláštních ocelových botek. Poté byla obě nosná lana ukotvena na kotvícím bubnu v horní stanicí a pomocí napínacího zařízení v napínací šachtě dolní stanice napnuta. Po usazení nosných lan bylo přistoupeno k zavěšení kabin a montáže celé strojní technologie. Při výstavbě lanové dráhy se vyskytly některé potíže. Bylo to především vlivem dešťů, zatopení nedodělané jámy napínací stanice, kde došlo ke zřícení bednění a další drobné technické závady. Jinak však, jak uvádějí historické prameny, probíhala výstavba bez mimořádností a úrazů. Velmi potěšující byla skutečnost, že celá lanovka s veškerým zařízením byla domácím dílem, což v tehdejší době bylo vysoce hodnoceno. Celkový zřizovací náklad čínil celkem 6 500 000, - Kč. V této částce byla zahrnuta i úhrada veškerých správních výloh a bohatá výbava náhradních dílů strojní a elektrické části.
zdroj: Pavel Vursta - 50.let lanové dráhy ČSD Horní Hanychov - Ještěd, 1983
Zahájení provozu
Stavba byla tedy dokončena a následovalo období zkoušek. Systém zkoušek a zkušebních jízd v nezatíženém a hlavně zatíženém stavu byl velmi přísný. Lidem nebyl ještě vžitý vlastní pocit jistoty a mnozí neměli ještě důvěru k přepravě na laně a považovali tuto dopravu za nebezpečnou a riskantní. Náročnost zkoušek byla násobena zvýšeným požadavkem na bezpečnost přepravovaných osob. Jako druhá osobní lanová dráha u nás byla tato veřejností se zájmem sledována a jakékoliv ohrožení cestujících by bylo nebezpečné i z hlediska veřejného mínění. Původní termín předání do trvalého provozu byl stanoven na 3. června 1933, ale vlivem technické závady byly nařízeny další provozní zkoušky a termín posunut. Dodatečné zkoušky dopadly dobře a výsledky byly důvodem k zahájení pravidelného veřejného provozu.
Stalo se tak v úterý 27. června 1933, kdy bylo celé zařízení nově vybudované lanové dráhy na Ještěd oficiálně a slavnostně předáno do užívání. Toto zahájení bylo organizováno ministerstvem železnic a proběhlo za účasti zástupců ČSD, politických a společenských složek města Liberce, zástupců všech firem, podílejících se na výstavbě, a dalších hostí. Pražští účastníci pozvání na toto slavnostní zahájení přijeli do Liberce vlakem a na libereckém nádraží byli přivítání zástupci ředitelství Státních drah v Hradci Králové. Poté byli všichni přepraveni autobusem ČSD k dolní stanici lanové dráhy, kde po oficiálních projevech a odeslání telegramu prezidentu republiky a ministru železnic byla visutá lanová dráha Horní Hanychov — Ještěd předána veřejnému provozu. Novou lanovou dráhu převzalo od zástupce ministerstva železnic ředitelství Státních drah v Hradci Králové a přímá odpovědnost byla svěřena výtopně ČSD Liberec.
Tím byla uzavřena kapitola výstavby a město Liberec získalo
na tehdejší dobu velmi atraktivní a vyhledávané dopravní zařízení, které mělo, má a v budoucnu bude jistě mít svou perspektivu.
zdroj: Pavel Vursta - 50.let lanové dráhy ČSD Horní Hanychov - Ještěd, 1983
Zahájení provozu lanové dráhy na Ještěd v roce 1933
Ještěd bez lanovky — to by nebylo ono. Za zrod vděčné turistické atrakce, ale zejména výkonného dopravního prostředku mohou Liberečané vděčit Československým státním drahám a Německému horskému spolku pro Ještědské a Jizerské hory — majiteli hotelu na vrcholu Ještědu. První vážné úvahy o stavbě lanovky se objevují v roce 1924, ale trvalo ještě dlouho, než došlo k prvnímu výkopu = stalo se tak 15. června 1932. Generálním dodavatelem stavby se stala firma František Wiesner z Chrudimě, pozdější Transporta. Lana se k budoucí dolní stanici dokutálela z kladenského Kabla (z nádraží v Horním Růžodolu doslova), kabiny vyrobila Vagónka Bohemia z České Lípy, jejich závěsy firma Wiesner. Elektrická výzbroj pocházela ze Škody Plzeň. Výstavba lanovky trvala s dvanácti dny jeden rok, a právě den slavnostního zahájení provozu 27. června 1933 je zachycen na pohlednici.
(zdroj: Libereckým krajem s dobovými pohlednicemi - po zemi, na vodě i vzduchem, 2013)
Starý Ještěd ještě s veřejnosti přístupnou terasou
nad horní stanicí lanovky a
stará, ještě původní, kabinová lanovka z filmu Ošklivá slečna z roku
1959 s koncertem hereckých es Dany Medřické a Karla Högera.(archiv Luboš Janků )
JEŠTĚD A LANOVKA
Česko má hned několik lanovek, které jsou v některém ohledu nejstarší. Lanovka, která jezdí na Ještěd, k nim patří - je nejstarší dosud jezdící kabinovou lanovkou. Vznikla na počátku 30. let minulého století a v provozu je od 27. června 1933. V té době však první svého druhu nebyla. Již o pět let dříve vznikla lanovka na krkonošskou Černou horu, která však dnes již jezdí jako kabinková v jiné trase.
Záměr vybudovat zde lanovku předložil už roku 1924 Německý horský spolek pro Ještědské a Jizerské hory, který byl majitelem hotelu na Ještědu. Návrh vypracoval ing. Roman Wienberger, zástupce firmy Adolf Bleichert a spol. z Lipska.
Později však byl projekt i samotná realizace na náklady ČSD zadána známé chrudimské strojírně František Wiesner. Byla to druhá lanová dráha v tehdejším Československu. Měla šikmou délku tratě 1183 m s převýšením 400 m a na trase dvě podpěry s výškou 20 a 26 m.
Kabinová lanovka s kyvadlovým provozem dosahovala maximální rychlosti 5 m/s, hodinová kapacita činila 330 osob. Její provoz běžel bez závad i během temné nacistické okupace. Až koncem roku 1971 musela být lanovka odstavena pro krajní opotřebení. Byla zahájena rozsáhlá rekonstrukce
Po
zásadní rekonstrukci, zahájené v prvních měsících roku 1972 a ukončené
r. 1975, zbyla z původního zařízení jen nepatrná část konstrukce v dolní
a horní stanici. Liberecká dráha je však dnes označována za nejstarší
provozní kabinovou lanovku v Česku. Starší lanovka v krkonošských
Janských Lázních byla totiž zrušena a nahrazena na jiném místě odlišnou
konstrukcí.
Trať byla rekonstruována jako dvoulanová. Původní
podpěry byly nahrazeny jedinou o výšce 30 m. Nové kabiny mají nosnost 35
osob. Šikmá délka tratě je nyní 1188 m, převýšení 401,7 m, přepravní
rychlost 10 m/s. Lanovka přepraví až 525 osob za hodinu.
V říjnu 2000 byla při pravidelné kontrole po letní sezoně vyměněna celá jedna kabina, která prošla generální opravou.
Zájem turistů se zvyšoval a v červenci 2001 svezla lanovka za jediný měsíc více než 50 000. To si vyžádalo úpravu jízdního řádu z hodinových intervalů na půlhodinové. V některých dnech začala lanovka jezdit bez přestávek.
V současné době vyveze lanovka v průměru ročně přes 250 tisíc turistů. Když jí bylo v roce 2003 (na snímku) 70 let, svezlo se na ní během celé její historie na 19 milionů lidí.
Lanovka slouží i k zásobování horského hotelu na Ještědu. Za celou dobu provozu lanovky nedošlo k žádné větší závadě ani k ohrožení cestujících.
Horní stanice na Ještědu stojí ve výšce rovných 1000 m. n. m.
Dolní stanice Horní Hanychov je ve výšce 600 m n. m. (zdroj ČT24)
Od tragické nehody 31.10.2021 je provoz lanové dráhy na neurčitou dobu zastaven, pravděpodobně bude nahrazena zcela novou lanovkou.
22.10.2007 Zkracování nosného lana.
(foto Petr Šimr)
3.11.2008 Pravidelná odstávka lanovky před zimní sezonou.
(foto Petr Šimr)
Zaměstnanci lanovky provádějí pravidelnou údržbu a roční kontrolu celého zařízení. Každé dva roky zároveň mění uchycení tažného lana vždy jedné lanovky. Technici odstraní asi třicet centimetrů z konce lana a nový konec upraví pro další dvouleté tahání kabiny lanovky. Celá tato oprava podléhá přísné kontrole, včetně rentgenování navazujících součástí. Listopad 2011. (foto Petr Šimr)
31. 10. 2021
Na Ještědu spadla jedna kabina lanovky. Na místě neštěstí je jeden mrtvý, lidé z druhé kabiny jsou bez zranění.
Článek K pádu jedné z kabin došlo v neděli kolem půl druhé odpoledne. Kabina spadla u prvního pilíře lanovky a je zcela zdemolovaná. Uvnitř byl v tu chvíli pouze průvodčí, který při pádu přišel o život. "Průvodčí lanovku neřídí, ta se řídí mimo prostor kabin ze spodní stanice. Průvodčí může se stanicí jen komunikovat vysílačkou," vysvětluje Lukáš Kubát, mluvčí Českých drah, které lanovku na Ještěd provozují.
"V souvislosti s událostí na lanové dráze jsme už zahájili úkony trestního řízení pro přečin obecného ohrožení z nedbalosti. Zároveň žádáme dosud nevyslechnuté svědky pádu kabiny, aby se nám ozvali na linku 158," uvedla na Twitteru policie. Vyšetřování příčin nehody může trvat několik měsíců. "Příčina neštěstí bude předmětem vyšetřování Drážní inspekce.
Jediné, co je teď zřejmé, je, že došlo k destrukci tažného lana," řekl ředitel Odboru provozu osobní dopravy Českých drah Tomáš Mohr. Upozornil také, že lanovka procházela pravidelnými testy, které neodhalily žádný hrozící defekt. "I proto teď nelze určit, co a proč se přesně stalo," dodal Mohr.
Druhá kabina, ve které se v době neštěstí nacházelo 14 lidí, zůstala viset na laně. Hasiči všechny cestující i druhého průvodčího evakuovali pomocí záchranné techniky z výšky zhruba 15 metrů.
Tažné lano lanovky na Ještěd se přetrhlo už v roce 1944, zjistil badatel
Přetržení tažného lana s následným pádem kabiny lanovky na Ještěd
v Liberci před dvěma lety nebylo první takovou nehodou v její historii,
jak se dosud uvádělo. Badatel ze Severočeského muzea v Liberci Ivan Rous
zjistil, že tažné lano lanovky prasklo už v roce 1944. Tehdy ale měla
lanovka dvě tažná lana a nehoda neměla tragické následky jako ta na
konci října 2021, kdy zemřel průvodčí v jedné z kabin.
"V roce 1944 to bylo spojeno s nějakým úrazem, ale ten úraz nastal až
při evakuaci z lanovky. To znamená, nesouvisel s tím systémem lanovky,"
řekl ČTK Rous. Drobná nehoda se podle něj na lanovce zřejmě stala
i v 50. letech minulého století, kdy se následně musely vyměnit kabiny
lanovky. Strojník tehdy možná lanovku nedobrzdil a kabina ve stanici
nabourala.
Lanovka se starým systém jezdila na Ještěd do rekonstrukce, která se
dělala mezi lety 1971 a 1974. A přestože původní i nová lanovka
fungovaly na podobném principu, systém jištění byl rozdílný. Původní
lanovka z roku 1933 měla dvě tažná a dvě přítažná lana, ale žádnou
nouzovou brzdu. "Ten systém byl udělán tak, že kdyby náhodou prasklo
jedno z těch tažných lan, tak napínací kotouče se vychýlí, vypnou
koncový spínač a lanovka se zastaví," vysvětlil fungování původní
lanovky Rous. To se také stalo při nehodě v roce 1944.
Po rekonstrukci v 70. letech "zůstalo" lanovce po jednom tažném a přítažném laně. "Protože lanovka byla jenom na jednom tažném laně, tak žádný projektant by ji neprojektoval bez nějakých dalších bezpečnostních prvků," řekl Rous. Nová lanovka tak dostala čelisťovou brzdu se třemi různými prvky aktivace, z toho dva byly automatické. "To znamená, když to řeknu zjednodušeně, tak běhoun této nové generace byl vybaven brzdou a ta brzda měla tři nezávislé ovládací prvky. V tom byl asi ten největší rozdíl," dodal Rous.
Odpověď na otázku, proč nový systém jištění v roce 2021 při tragické nehodě selhal, může podle Rouse dát jen šetření odborníků. Z dokumentů, které měl ale možnost prostudovat, se domnívá, že oba automatické prvky jištění byly z neznámých důvodů v minulosti z lanovky odstraněny. Jeden z nich pravděpodobně už mezi lety 1975 a 1984.
Tragická nehoda se na lanovce stala 31. října 2021. Po přetržení tažného lana jedna z kabin spadla na zem zhruba z třicetimetrové výšky. Při nehodě zemřel průvodčí, v kabině pro 35 lidí byl sám. Třinácti cestujícím ve druhé kabině se nic nestalo, neboť zůstala viset na nosném laně 15 metrů nad zemí. Průvodčímu se podařilo ručně aktivovat záchrannou brzdu a kabinu, která prudce sjížděla zpátky k dolní stanici, zastavit.
Policisté vyšetřování nehody ani po bezmála dvou letech neuzavřeli, to samé platí i pro Drážní inspekci. Podle jejího generálního inspektora Jana Kučery šetření zřejmě potrvá ještě zhruba čtvrt roku.
ztdroj:https://liberecky.denik.cz/zpravy_region/lanovka-jested-pretrzene-lano.html?fbclid=IwAR3yl0oZNoZvB7hUzOeN493A5p06IjIrqzItYm7DP9WuqTlrMDpLt68n-3I
Lanovka na Ještěd se dočká obnovy. Bude mít zcela jinou podobu
Sobota, 25. března 2023, 12:00
Lanovku na Ještěd město Liberec znovu obnoví. České dráhy do obnovy ale
již investovat nechtějí. Čeká se jen na znalecké posudky z obou stran.
Kyvadlový systém se dvěma kabinami nahradí oběžný systém s menšími
kabinkami.
Lanovka na Ještěd se po tragické havárii
znovu dočká obnovy. Nebude ji však dále provozovat společnost České
dráhy. "České dráhy chtějí mít do konce dubna hotové odhady ceny
nemovitostí a pozemků lanovky na Ještěd. Společnost má už vybraného
znalce, který dělá posudek na hodnotu majetku. Ten byl v minulých
měsících vymezen k převodu. Na straně města výběr znalce pokračuje. Aby
byla totiž cena ověřena z obou stran, musí být dva znalecké
posudky," sdělil náměstek generálního ředitele Českých drah Jiří Ješeta.
Lanovka je mimo provoz po tragické havárii z konce října 2021. České
dráhy do její obnovy investovat nechtějí. Náklady se odhadují na 250 až
300 milionů korun. Město Liberec má zájem lanovku převzít. Záměr
jednomyslně schválilo zastupitelstvo města loni v listopadu. "Jakmile
bude posudek dokončen, my to předpokládáme do konce dubna, tak pak
budeme moci v průběhu května, června postoupit dál v projednání
samotného prodeje," doplnil Ješeta.
Dvoukabinovou lanovku na Ještěd vybudovala v
letech 1932 až 1933 na náklady Československých státních drah
chrudimská firma František Wiesner. Ročně přepravila kolem čtvrt milionu
cestujících. Předloňská tragédie byla první v její téměř devadesátileté
historii. Na konci října 2021 se přetrhlo tažné lano a jedna ze dvou
kabin spadla. Při nehodě zemřel průvodčí. V kabině pro pětatřicet lidí
byl sám. Druhou kabinu se průvodčímu podařilo zastavit. Vyšetřování
nehody zatím policie neuzavřela, čeká na znalecký posudek.
Liberec chce lanovku obnovit. Zkusí proto zajistit soukromého investora,
který by ji zaplatil a následně provozoval. Jen základní oprava není
ale podle výrobců lanovek možná vzhledem k bezpečnostním předpisům. Z
možných řešení se zatím jako nejpravděpodobnější jeví následující
varianta. Kyvadlový systém se dvěma kabinami pro pětatřicet lidí nahradí
oběžný systém s menšími kabinkami pro osm až deset cestujících. V plánu
Liberce je také prodloužení lanovky zhruba o 800 metrů ke konečné
tramvajové trati v Horním Hanychově.
Obnovu by mohlo zkomplikovat případné zapsání lanovky nebo některé její
části mezi kulturní památky. Podnět dostalo ministerstvo kultury loni na
konci roku. "My jsme se to dozvěděli z médií, ale podle našich právníků
to na proces prodeje nemá žádný vliv," dodal Ješeta.
Zdroj: https://liberecka.drbna.cz/zpravy/spolecnost/32366-odhady-ceny-lanovky-na-jested-by-chtely-mit-ceske-drahy-do-konce-dubna.html?fbclid=IwAR1yoLFb8I_Haj0idkEK8zOuEoDbRgplkLNPEgDdUKDoNA3EeE5L-tNlrqQ&utm_source=copy
Liberecká policie má posudek důležitý k uzavření šetření pádu ještědské lanovky
Čtvrtek, 13. dubna 2023, 11:11
Policie v Liberci dostala multioborový znalecký posudek, který je
důležitý pro uzavření jejího vyšetřování předloňského pádu kabiny visuté
lanovky na Ještěd. Vyšetřovatel zřejmě bude potřebovat ještě řádově
týdny na vyhodnocení a rozhodnutí o dalším postupu, řekla regionální
mluvčí policie Ivana Baláková.
Při pádu kabiny ještědské lanovky zemřel na
konci října 2021 průvodčí. Policisté neštěstí vyšetřují pro podezření z
obecného ohrožení z nedbalosti, nikoho konkrétního dosud neobvinili.
Posudek si policejní vyšetřovatel zadal u Ústavu soudního inženýrství
Vysokého učení technického v Brně, znalci na jeho vyhotovení pracovali
více než rok. "K otázkám, které s případem souvisejí, se vyjadřovalo
několik soudních znalců," řekla Baláková.
Výsledky jejich zkoumání obdržel vyšetřovatel tento týden v úterý. "Nyní
bude odpovědi na zadané otázky zapracovávat a porovnávat v rámci
spisového materiálu, který už má vytvořený. A pak rozhodne o dalším
postupu. To bude trvat zřejmě týdny," dodala mluvčí policie.
Na výsledky posudku čeká i Drážní inspekce. Její mluvčí Martin Drápal už
dříve řekl, že bez něj nemohou uzavřít vlastní šetření.
Tragická nehoda z 31. října 2021 byla první na této lanovce od jejího
vybudování v roce 1933. Po přetržení tažného lana spadla jedna ze dvou
kabin visuté lanovky a zemřel průvodčí. V kabině pro 35 lidí byl sám.
Třinácti cestujícím ve druhé kabině se nic nestalo, zůstala viset na
nosném laně 15 metrů nad zemí. Průvodčímu se podařilo aktivovat
záchrannou brzdu a kabinu, která po přetržení tažného lana prudce
sjížděla zpátky k dolní stanici, zastavit.
Dvoukabinová lanovka na Ještěd je od tragické nehody mimo provoz. Je ve
vlastnictví Českých drah, které ale nechtějí do její obnovy investovat.
Náklady se odhadují na 250 až 300 milionů korun. Dopravce jedná s městem
Liberec, které má zájem lanovku převzít. Záměr jednomyslně schválilo
zastupitelstvo města loni v listopadu. Nyní se zpracovávají odhady ceny
nemovitostí a pozemků lanovky.
Autoři ČTK | Foto Denisa Albaniová
Zdroj: https://liberecka.drbna.cz/krimi/32545-liberecka-policie-ma-posudek-dulezity-k-uzavreni-setreni-padu-jestedske-lanovky.html?utm_source=copy
Liberec bude posuzovat variant obnovy lanové dráhy na Ještěd
Ta je mimo provoz po tragické nehody z října 2021. Varianty vzešly ze studie proveditelnosti, kterou jsme vám včera představili v zaplněné Varšavě. Studie proveditelnosti od libereckého ateliéru SIAL, k níž se vyjadřujete také VY, občané města, se stane jedním z klíčových dokumentů, na základě kterého se vedení města a zastupitelstvo rozhodne, jak bude vypadat budoucí podoba nové lanové dráhy na Ještěd. Ještě předtím ale musí dojít k prodeji lanovky, kterou dosud vlastní České dráhy. Studii představili zástupci města, primátor Jaroslav Zámečník a náměstek Jiří Janďourek a samozřejmě SIAL architekti a inženýři.
Zvláštním hostem byla Anna Marešová, designérka lanovky na Petřín. Podněty a připomínky nám můžete zasílat přes formulář na webu města: https://www.liberec.cz/lanovka/
Pro ty, kteří 13.2.2024 nemohli přijít osobně do kina Varšava, máme videozáznam z představení studie proveditelnosti a následné diskuze s veřejností:
Podněty a připomínky nám můžete zasílat přes formulář na webu města: https://www.liberec.cz/lanovka/
České dráhy jsou ochotné prodat Liberci lanovku na Ještěd za 35 milionů Kč. Na přípravu výkupu dohlížel také ministr dopravy Martin Kupka. O samotném výkupu a variantě budoucí lanovky by mělo být jasno na konci dubna. Více k tomu v dnešní reportáži řekne náměstek primátora Petr Židek. Připomínáme anketu, kde můžete až do poloviny dubna hlasovat o tom, jaký typ lanovky bude podle vás nejlepší
https://www.liberec.cz/lanovka/
Liberec vsadil na jistotu. Autorka nové petřínské lanovky navrhne i tu na Ještěd
14. srpna 2024 16:36
Podobu kabiny pro novou lanovou dráhu na
Ještěd v Liberci vytvoří ještě letos designérka Anna Marešová a její
studio. Marešová je zároveň autorkou návrhu designu pro chystané nové
vozy lanovky na pražském Petříně. Liberec zaplatí její firmě za
vytvoření studie kabiny pro ještědskou lanovku zhruba 2,4 milionu korun.
"Věříme, že si to lanovka zaslouží. Bylo
to už mnohokrát zmíněno, je to náš městský drahokam. A samozřejmě
lanovka je důležitá ve vztahu k budově Ještědu, k brandu města a vůbec k
tomu, jak je město vnímáno. Je to důležitý prvek. Takže i my dbáme na
to, abychom dokázali, že i samotný design lanovky bude velmi kvalitní a
že si to zaslouží," informoval náměstek primátora Jiří Janďourek
(Starostové pro Liberecký kraj).
Visutá lanovka na Ještěd je mimo provoz od tragické nehody z října 2021,
kdy při pádu jedné ze dvou kabin zemřel průvodčí. Tehdy lanovka patřila
Českým drahám, které se rozhodly ji dál neprovozovat a domluvily se s
Libercem, že mu ji přenechají za 38,6 milionu korun. Jen základní oprava
lanovky není možná, proto se Liberec rozhodl postavit novou s jiným
systémem a prodloužit ji ke konečné tramvaje v Horním Hanychově.
Liberec
plánuje, že kyvadlový provoz dvou menších kabin nahradí jedna
velkokapacitní kabina zavěšená na dvou lanech, takzvaná tramvaj. Právě
její podobu Marešová navrhne. Radnice vybírala ze tří kandidátů, podle
náměstka oslovili studia, která mají zkušenosti s takovými zakázkami v
dopravě a vědí, co je potřeba, aby byl jejich návrh realizovatelný.
Spuštění lanovky v roce 2029
"Marešová přesně ví, co má v rámci přípravy udělat tak, aby lanovku bez problému schválily úřady," dodal náměstek.
Radnice
chce lanovku stavět metodou design and build, tedy vyprojektuj a
postav. Zakázku by chtělo vypsat v únoru příštího roku a součástí
podkladů bude i návrh podoby kabiny vytvořený Marešovou. Radnice
odhaduje, že lanovka bude v provozu nejdříve na začátku roku 2029.
Podle
ekonomické analýzy, kterou si nechalo město zpracovat, si vybudování
lanovky vyžádá 360 až 440 milionů korun. Kabina takzvané tramvaje pojme
až 100 lidí, kapacita obou kabin u kyvadlového provozu byla 70 míst.
Autoři analýzy předpokládají, že v prvních letech po zprovoznění by
lanovka měla přepravit půl milionu cestujících ročně. Před tragickou
nehodou to bylo ročně čtvrt milionu.
Zdroj: https://www.idnes.cz/liberec/zpravy/jested-kabinova-draha-design-anna-maresova.A240814_155701_liberec-zpravy_lav?
Drážní hasiči odstraňovali zdemolovanou kabinu lanovky z Ještědu. Kabina váží zhruba čtyři tuny. (2. listopadu 2021)
Autor: Ota Bartovský, MAFRA
Vyšetřování pádu lanovky na Ještědu: O chybějící brzdě Drážní úřad nevěděl až do tragické události
Sobota, 9. listopadu 2024, 19:37
Drážní úřad (DÚ) se o odstranění automatické brzdy lanovky na Ještěd
dozvěděl až po jejím tragickém pádu v říjnu 2021, uvedla mluvčí úřadu
Pavlína Straková. Problém s brzdou podle ní vznikl v 70. letech minulého
století. Při pádu kabinky lanovky na Ještěd zemřel průvodčí. Podle
závěrečné vyšetřovací zprávy Drážní inspekce byla lanovka provozována
bez prvků zajišťujících automatickou aktivaci brzdy. Drážnímu úřadu
inspekce vytkla nedostatečnou kontrolu. V reakci na závěry vyšetřování
úřad uvedl, že pracuje na návrhu legislativy, která by měla rozšířit
možnosti jeho dohledu.
Drážní úřad dozoruje lanovky od roku 1995,
kdy byl zřízen zákonem o dráhách. Zpočátku vykonávala dozor paralelně i
Drážní inspekce. "O tom, že automatická brzda byla neoprávněně
odstraněna, jsme se dozvěděli až v průběhu šetření mimořádné události,"
uvedla Straková. Předložené revizní zprávy podle ní tento fakt nikdy
nezmínily. Mluvčí připomněla, že souběžně s Drážní inspekcí vyšetřuje
pád lanovky na Ještěd i policie. "Již v minulosti obvinila fyzické
osoby, které nejsou v pracovněprávním vztahu s Drážním úřadem,"
zdůraznila Straková.
Ministerstvo dopravy uvedlo, že cílem vyšetřování Drážní inspekce není
stanovit vinu, neboť to je předmětem paralelně probíhajícího trestního
řízení. "Z toho důvodu se nebudeme vyjadřovat k případné odpovědnosti
konkrétních osob," sdělil mluvčí ministerstva František Jemelka.
Změna legislativy
V reakci na závěry vyšetřovací zprávy chce Drážní úřad iniciovat změnu
legislativy, která by posílila jeho roli při dozoru nad činností
revizních techniků. Především chce mít možnost účastnit se zkoušek a
prohlídek zařízení. Termín jejich konání nemají provozovatelé podle
současných zákonů povinnost úřadu hlásit. "Proto Drážní úřad nemá
možnost přímo kontrolovat činnosti revizních techniků a inspektorů,"
uvedla Straková. Fakticky je tak úřad schopný kontrolovat pouze
dodržování zákonných požadavků na provedení povinných revizí, prohlídek a
zkoušek ve stanovených intervalech a situacích.
Provoz lanových drah v České republice podléhá několikastupňové
kontrole. Jejím základem je běžná denní kontrola obsluhou lanovky a
průběžné kontroly různých technických částí. Jednou ročně je předepsána
provozní revize, kterou provádějí revizní technici. Jednou za tři roky
musí technický stav lanové dráhy prověřit akreditovaný inspektor.
Kdo bude revizní technik
DÚ by chtěl podle mluvčí získat možnost určit konkrétního revizního
technika k provedení kontroly. "Tímto postupem by se zabránilo
případnému střetu zájmů revizních techniků, kteří často provádějí revize
na svých 'domovských' lanových dráhách, tedy na těch, s jejichž
provozovatelem jsou v pracovněprávním poměru," zdůvodnil úřad potřebnost
změny. Vyloučit provádění prohlídek a zkoušek lidmi, kteří by mohli být
ovlivněni komerčními, finančními a jinými zájmy, doporučila DÚ i Drážní
inspekce.
Ministerstvo dopravy uvedlo, že je připraveno projednat případné změny
legislativy týkající se kontrolní činnosti lanových drah. Cílem ale
nemůže být zavedení systému ryze státní revizní činnosti, který by
výrazně navýšil personální kapacity státní správy a dubloval, nebo
dokonce nahradit revizní činnost soukromých subjektů, dodal Jemelka.
Nehoda lanovky na Ještědu
Tragická nehoda na visuté lanovce se stala 31. října 2021. Kabinka
spadla na zem ze zhruba třicetimetrové výšky poté, co se přetrhlo tažné
lano. K jeho prasknutí podle Drážní inspekce přispěla koroze
jednotlivých drátů lana. Pád nepřežil průvodčí, který jel v kabině pro
35 lidí sám. Tři minuty před tím z kabiny vystoupilo nahoře 34 lidí.
Inspekce uvedla, že vlivem sil působících na tuto kabinu nebyl průvodčí
schopen ručně aktivovat vozovou brzdu.
Zdroj: https://liberecka.drbna.cz/zpravy/spolecnost/37627-vysetrovani-padu-lanovky-na-jestedu-o-chybejici-brzde-drazni-urad-nevedel-az-tragicke-udalosti.html?utm_source=copy
Zatímco Liberec řeší novou lanovku na Ještěd, Drážní inspekce po 3 letech od neštěstí vydala závěrečnou zprávu, která vyvolala více otázek než odpovědí a je trochu více vedle.
Závěrečná zpráva Drážní inspekce k pádu kabiny lanovky na Ještěd přinesla více otázek než odpovědí
Jindřich BerounskýNamísto jasné odpovědi na to, co se stalo 31. 10. 2021 a předcházelo pádu vozu lanové dráhy na Ještěd, přinesla zpráva zdrcující důkazy o tom, že inspektoři Drážní inspekce 3 roky vyšetřovali zařízení, které doposud nepochopili, a střelili vedle.
31. října 2021 ve 13:38 hodin skončil nečekaně na dlouhou dobu a tragicky příběh lanovky na Ještěd, která, i když původně v trochu jiné podobě, sloužila od roku 1933 a již 88. rokem tvořila neodmyslitelnou součást dominanty Ještědu a života především Liberečanů.
Nepochopitelně až 3 roky po tragické události (v rozporu s evropskou i naší legislativou), 7. listopadu letošního roku, Drážní inspekce (DI) zveřejnila na svém webu závěrečnou zprávu DI_Jested_211031.pdf (gov.cz) , kde označila za bezprostřední příčinu mimořádné události přetržení tažného lana v blízkosti pouzdra koncovky vozu č. 2 vlivem jeho přetížení tahem, kdy významným prvkem přispívajícím k procesu poškození byla výrazná koroze drátů tažného lana, která vedla k oslabení jejich průřezu . DI vyšla přitom ze znaleckého posudku, jehož zadání se neúčastnila.
Jako bezprostřední příčinu pádu vozu č. 2 označila DI provozování lanové dráhy bez prvků zajišťujících automatickou aktivaci vozové brzdy, které byly v minulosti v rozporu s právními předpisy , normami a technickou dokumentací lanové dráhy neoprávněně odstraněny. Tady pozorný čtenář zprávy zjistí, že DI v případě automatické brzdy vůbec neví, o co jde a co je a není její součástí.
Po přečtení závěrečné zprávy se každý může přesvědčit, že toho nehraje moc. Závěrečná zpráva přes prezentovanou účast 5 inspektorů na začátku šetření mimořádné události ani po 3 letech od vzniku události nepopsala přesný průběh události, neprezentuje všechny příčiny a okolnosti vzniku mimořádné události, odpovídajícím způsobem vzhledem k závažnosti události se nevypořádala ani s přispívajícími faktory a systémovou příčinou. Naopak obsahuje extrémní množství odkazů na normy, které jsou ve vztahu k předmětné události irelevantní a zabírají zbytečný prostor v evidentní snaze vytvořit dojem fundovanosti zprávy.
Šokován z celé zprávy a jejích výsledků, zahájil 11. listopadu letošního roku šetření analytický tým Svazu Odborářů Služeb a Dopravy (SOSaD), a to nejdříve ohledáním zdemolované kabiny č.2 lanové dráhy, která se nachází v objektu Jizerskohorského technického muzea a Motorářské strojírny Šercl spol. s r.o. v Bílém Potoce pod Smrkem. Při ohledání a konzultaci s konstruktérem firmy bylo zjištěno, že funkčnosti automatické brzdy od počátku provozu bránila konstrukční vada, která způsobovala protékání brzdové kapaliny, neúčinnost zařízení a poškozování kabiny lanovky. Z důvodů zabezpečení oka koncovky vůči tělesu koncovky, byly dle projektu obě části svrtány a zajištěny průchozím kolíkem, těsněným z obou stran dvěma "O" kroužky. Ty se kvůli zajištění kolíku nalisováním s přesahem vždy při montáži poškodily, spoj byl netěsný a způsoboval unik brzdové kapaliny a neúčinnost zařízení.
Zpráva DI po jejím prozkoumání a následném šetření vyvolala více otázek než odpovědí.
Proč si DI vybrala linii vyšetřování údajně chybějící automatickou brzdu, když díky konstrukční vadě nebyly její funkčnost a využití prokázány od počátku provozu a Provozní předpis visuté lanové dráhy Horní Hanychov – Ještěd s ní nepočítal podle 1. opravy ze dne 2. 5. 1984 nejpozději od 1. 6. 1984?
Proč se DI nezabývala rolí Ministerstva dopravy, jeho předchůdců včetně Federálního ministerstva dopravy a jejich komunikací s výrobcem lanovky Transportou Chrudim?
Proč se DI tak zevrubně pustila do Drážního úřadu, když vznikl 1. 1. 1995 a s administrativním ani fyzickým zneschopněním automatické brzdy v roce 1984 nemá nic společného?
Zatímco stávající Ministerstvo dopravy má do současnosti institucionální kontinuitu v čase po tehdejším Federálním ministerstvu dopravy a Ministerstvu dopravy a spojů, Drážní úřad byl zřízen zákonem č. 266/1994 Sb., o dráhách k 1. 1. 1995.
Lanová dráha byla schválena v právním stavu let 1975 – 1976, resp. 1984 v gesci Federálního ministerstva dopravy – odboru 18 – odboru státního odborného technického dozoru. Drážním správním orgánem, který povoloval provoz, byl Odbor dopravy Severočeského krajského národního výboru v Ústí nad Labem. Za těmito institucemi jdou veškerá opatření, změny legislativy i výjimky z ní.
Provozní předpis provozovatele lanové dráhy – tehdy Správy Severozápadní dráhy Praha byl doplněn Pokyny pro obsluhu, údržbu a zkoušky (tzv. POUZ), které vydal výrobce lanové dráhy Transporta Chrudim. Ten však následně opustil výrobu i technickou podporu lanových drah a neřešil úpravu POUZ podle provozem vyvstanuvších změn a skutečnosti. Podle zjištění analytického týmu SOSaD dal v roce 1984 pokyn k odstranění stěžejních prvků pro funkčnost automatické brzdy šéfkonstruktér Transporty Chrudim, jehož totožnost známe.
Provozní předpis visuté lanové dráhy Horní Hanychov – Ještěd, účinný v době od 1. 1. 1982, resp. po 1. opravě od 1. 6. 1984 v době faktického trvalého administrativního vyloučení automatické brzdy kabinek a ponechání ručně ovládané tzv. "vozové brzdy jako nutné v případě havárie (přetržení tažného nebo přítažného lana), nebo v případě vážného nebezpečí" podle bodu 197, uvádí na straně 9 v bodě II. Základní ustanovení přehled všech odpovědných institucí za provoz lanové dráhy a provozuschopnost jejích zařízení a objektů:
8. Za provozuschopnost zařízení a objektů lanové dráhy odpovídají EÚ Hradec Králové, SZD Liberec, TD Liberec, Drahstav Turnov, MO Ústí nad Labem, DOM Pardubice.
9. Na správné provádění provozu a údržby dozírají: útvary nadřízené jednotkám, odpovídajícím za provozuschopnost zařízení a objektů (Provozní oddíl Hradec Králové, Správa Severozápadní dráhy Praha, Federální ministerstvo dopravy Praha).
10. Podnikový odborný technický dozor na lanové dráze vykonává RTL a lok. depo Liberec.
11. Státní odborný technický dozor na lanové dráze vykonává SSZD – odbor 18 (dle § 20, odst. 2 zákona č. 51/1994 Sb. o drahách a směrnic pro výkon státního odborného technického dozoru na drahách, uveřejněných ve Věstníku MD č. 15/1965).
12. Státní odborný dozor na lanové dráze (jako dráze zvláštního určení) vykonává SčKNV (dle § 20, odst. 1 zákona č. 51/1964 Sb. o drahách a výnosu MD, uveřejněného ve Věstníku MD č. 1/1966).
13. O výkonu státního odborného dozoru se přesvědčuje Ministerstvo vnitra ČSR (vrchní státní dozor).
14. Dozor nad všeobecnou bezpečností na lanové dráze vykonává Český úřad bezpečnosti práce dle zákona č. 174/1968 Sb.
V rámci nové koncepce lanové dráhy Horní Hanychov - Ještěd, známé do současnosti, která po přestavbě zahájila provoz 1. 1. 1976, se lze opřít o výše uvedené a následující důkazy v písemných podkladech, jak a kým byla lanová dráha, její provoz a konstrukce kabin včetně změn schvalovány, ale DI je z nepochopitelných důvodů vynechala.
Protokol o schvalovací zkoušce, která proběhla ve dnech 4. – 11. 12. 1975 pochází z 11. 12. 1975. 28. 12. 1975 proběhlo kolaudační řízení v horní stanici na Ještědu. Od 31. 12. 1975 bylo vydáno povolení ke zkušebnímu provozu do 31. 12. 1976. Všude jsou uvedena jména i podpisy aktérů.
Z výše uvedeného výčtu institucí je zřejmé, že všem odpovědným nejpozději od 1. 6. 1984 postačovala jako dostatečná a bezpečná průvodčím ručně ovládaná vozová brzda s účinkem čelistí na nosné lano, která se v pravidelných intervalech zkoušela.
Kabiny lanovky se uváděly do provozu pomocí tažného lana a do okruhu byly spojeny přítažným lanem. Kabiny jsou vybaveny čelisťovou brzdou. To jsou 2 bronzové desky proti sobě o délce 50 cm, které sevřou ocelové nosné lano. Brzda je instalována na běhounu – zařízení s kladkami, které jezdí po nosném laně. Na běhounu je kloubem uchycený závěs a na závěsu kabina. Co se týká automatické vozové brzdy, její součástí jsou 2 propojené hydraulické okruhy. Jeden obsahující brzdovou kapalinu a druhý hydraulický olej. Pro funkčnost ruční vozové brzdy je třeba udržovat funkčnost hydraulického okruhu s hydraulickým olejem. Toto DI doposud nepochopila a při hledání stop po termínu znefunkčnění automatické brzdy se proto dopustila omylu a celé řady nesmyslných závěrů a termínů. Pozůstalý funkční hydraulický okruh kvůli ručnímu ovládání vozové brzdy si DI spojila nesmyslně s automatickou vozovou brzdou.
Vyšetřování se zcela nepochopitelně jen okrajově zabývalo Ministerstvem dopravy a velmi tendenčně se zaměřilo na Drážní úřad, České dráhy a.s. a jejich zaměstnance v kontextu s údajně neoprávněně odstraněnou automatickou brzdou. Závěrečná zpráva, zveřejněná na webu DI, způsobila již v současnosti svými nesmyslnými závěry dehonestaci Drážního úřadu i Českých drah v kontextu s mediálními výstupy o hazardu a zesměšňování procesů dozorů a kontrol. U zaměstnanců ČD, kteří se v dobré víře a podle nejlepšího vědomí a svědomí podíleli na provozu lanové dráhy se všemi průkazy způsobilosti určených technických zařízení v souladu s platnou legislativou, závěrečná zpráva DI způsobila i osobnostní a zdravotní, resp. psychickou újmu. Zjištěné okolnosti, způsob šetření a jeho tendenčnost včetně závěrečné zprávy mě vedou k přesvědčení, že došlo ke zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku.
Za provozem lanovky stál tým lidí, kteří s ní spojili život, milovali ji a jejich povolání se jim stalo koníčkem. Jednoho to stálo život a všichni společně měli snahu zjistit, co se vlastně stalo. Doplatili na svoji otevřenost "profíkům z Drážní inspekce", ze kterých se nakonec vyklubali nekompetentní sběrači senzací. Závěrečná zpráva prokázala jediné. Že Drážní inspekce neumí a ani nemůže objektivně vyšetřit mimořádnou událost na Ještědu pro chybějící odbornou erudici a významný střet zájmů. Závěrečná zpráva Drážní inspekce trpí tolika zásadními vadami, že neměla být v takovém stádiu zveřejněna a již posloužila bulváru a dehonestaci těch, kteří si to nezasloužili.
Závěrem ke střetům zájmů a gólům do vlastní branky DI, která v závěrečné zprávě prezentuje až absurdní dedukce:
"Z podání vysvětlení přednosty lanové dráhy vyplývá, že věděl o absenci prvků automatického ovládání vozové brzdy a znal technickou dokumentaci lanové dráhy. Ze své pozice vedoucího lanové dráhy byl podle čl. 71 Provozního předpisu zodpovědný za to, aby veškerá zařízení lanové dráhy byla ve stavu, který zaručoval mj. bezpečný provoz. Musel mít technické a odborné znalosti, které byly nutné mj. k bezpečnému provozu a udržování zařízení lanové dráhy. Měl tedy znát požadavky norem a právních předpisů ohledně vozové brzdy, přesto nezabránil, aby zařízení bylo dále používáno ve smyslu § 7 odst. 2 vyhlášky č. 100/1995 Sb."
Ačkoliv není uvedeno proč, podle DI měl při nástupu do funkce nebo kdykoliv poté přednosta lanové dráhy zpochybnit bezpečnost lanové dráhy, která byla řádně schválena – provést jakousi supervizi norem a schvalovacího procesu lanové dráhy a zabránit jejímu dalšímu provozu. Uvedený § 7 odst. 2 vyhlášky č. 100/1995 Sb. jen říká, že "zařízení, které ohrožuje život nebo zdraví osob nebo které může způsobit škodu na majetku, musí být spolehlivě zabezpečeno tak, aby nemohlo být dále používáno."
Podle této absurdní dedukce DI by všichni vedoucí zaměstnanci v drážní dopravě byli automaticky odpovědní za supervizi předpisů a norem včetně zkoumání průkazů způsobilosti UTZ a drážních vozidel. Generální inspektor Drážní inspekce Mgr. Jan Kučera sám působil v roce 2009 na Ministerstvu dopravy jako ředitel odboru drážní dopravy a v jeho gesci byly i lanové dráhy. Právě on měl podle logiky závěrečné zprávy v pojetí DI podrobit legislativu kolem lanových drah supervizi, když to samé očekává od přednosty lanové dráhy.
Na str. 66 ZZ je další absurdní dedukce DI: Přestože zaměstnanci měli znát Provozní předpis, neodhalili jeho zjevné nesrovnalosti, zejména nesmyslné odkazy na přílohy. Neprojevili dostatek iniciativy, aby si propojili Provozní předpis a POUZ (pokyny výrobce). Nelze tedy ani očekávat, že by odhalili zásadní nedostatky na lanové dráze. Zatímco např. průvodčí na lanové dráze na to měl měsíc výcvik a podle této logiky měl odhalit nesrovnalosti a nechat zastavit provoz, DI za 3 roky šetření MU nepochopila systém vozové brzdy a k otázce funkčnosti automatické brzdy nesmyslně vztáhla hydraulický okruh, nutný pro funkčnost ruční brzdy, čímž střelila vedle a část zprávy se tím zbytečně zabývala.
Inspektoři DI zjistili střet zájmů v případě revizních techniků ve vazbě na Drážní úřad, avšak výše už uvedenou logikou neodhalili mnohonásobně horší střet zájmů, když neřešili působení generálního inspektora Drážní inspekce ve funkci ředitele odboru drážní dopravy Ministerstva dopravy v roce 2009 a vynechali fakt, že generální inspektor DI je osobou blízkou zaměstnanci MD ve vedení ministerstva, který vrcholově odpovídá za právní předpisy MD a resortu dopravy, navíc působí jako předseda řídícího výboru ČD, to jest jednoho z dopravců a bývalého provozovatele lanové dráhy.
V duchu SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2016/798, Článku 23, odst. 3) SOSaD vydal stanovisko s vlastními zjištěními a informacemi s cílem zlepšit kvalitu zprávy o vyšetřování inspekčního orgánu – DI. To obsahuje i výzvu DI k odpovědím a reakci na otázky a poznámky, současně i k zahájení objektivního a zevrubnějšího šetření předmětné mimořádné události s využitím odborně erudovaných externích kapacit.
Stanovisko SOSaD je celé k dispozici na webu SOSaD
Ivan Rous - V této fázi není nic na "veřejné" projednávání, protože z mého pohledu (kurátora sbírky Průmyslového dědictví, kam je zapsán spadlý vůz, dokumentace i náhradní díly) není nic uzavřeno. Stále existuje dlouhý výčet nesrovnalostí, které se budou objasňovat.
Liberec bude shánět firmu, jež mu pomůže s přípravou stavby lanovky na Ještěd
13. listopadu 2024
Liberec začne shánět firmu, jež mu pomůže
připravit podmínky pro soutěž na výstavbu lanovky na Ještěd a poté bude
dohlížet na realizaci. Nyní město na trhu ověřuje formou předběžných
tržních konzultací, zda dobře nastavilo podmínky pro její výběr.
"Budeme shánět takzvaného správce stavby,
který bude plnit funkci takového manažera stavby po ekonomické stránce,
technické, technologické, dozorové i finanční. Takže správce stavby je
taková klíčová skupina lidí nebo spíše firma, která bude s námi
připravovat zadání na lanovku a potom bude s námi v úzkém kontaktu v
průběhu celého procesu od projektování až po dostavění a převzetí
lanovky," řekl náměstek primátora Jiří Janďourek (Starostové pro
Liberecký kraj).
Podle něj mají pro správce stavby
připravených zhruba 70 povinností. Na základě předběžných tržních
konzultací si radnice chce ověřit, zda jde o reálné požadavky, zda na
něco nezapomněla i jaké jsou finanční požadavky firem, které se tím
zabývají. Náměstek předpokládá, že zakázku na správce stavby vypíšou
ještě letos a vítěze vyhlásí na začátku příštího roku. Společně se
správcem by podle něj chtěli zakázku na výstavbu lanovky formou design
and build (vyprojektuj a postav) vypsat na jaře příštího roku.
Visutá lanovka na Ještěd je mimo provoz od
tragické nehody z října 2021, kdy při pádu jedné ze dvou kabin po
přetržení tažného lana zemřel průvodčí. Tehdy lanovka patřila Českým
drahám, které se rozhodly ji dál neprovozovat a domluvily se s Libercem,
že mu ji přenechají za 38,6 milionu korun. Liberec se rozhodl postavit
novou lanovku s jiným systémem a prodloužit ji ke konečné tramvaje v
Horním Hanychově. Místo kyvadlového provozu dvou menších kabin bude
jezdit jedna velkokapacitní kabina zavěšená na dvou lanech, takzvaná
tramvaj. Radnice odhaduje, že lanovka bude v provozu nejdříve na začátku
roku 2029. Podle ekonomické analýzy, kterou si nechalo město zpracovat,
si její vybudování vyžádá 360 až 440 milionů korun.
Zdroj: https://liberecka.drbna.cz/zpravy/spolecnost/37658-liberec-bude-shanet-firmu-jez-mu-pomuze-s-pripravou-stavby-lanovky-na-jested.html?utm_source=copy
Finální návrhy lanovky na Ještěd. Karlu Hubáčkovi by se líbila, myslí si designérka
Kabina nové lanovky na Ještěd v Liberci má dvě varianty, jedna z nich odkazuje na původní historickou podobu. Obě počítají s tím, že kabina bude stříbrná a prosvětlená. U obou se také plánuje průhled v podlaze, kterým bude při dojezdu na vrchol Ještědu procházet kužel světla. Navodí pocit přistávajícího UFO, řekla designérka Anna Marešová, která je autorkou obou návrhů. O vítězi rozhodnou za týden zastupitelé Liberce. (zdroj ČT24)
V Liberci v úterý 3. prosince 2024 představili návrhy na kabinu nové lanovky na Ještěd. Vedení města bude vybírat ze dvou možností. Připravila je designérka Anna Marešová. Jak by nová lanovka měla vypadat, se byla podívat i redaktorka Kateřina Hartmanová.
Lanovka na Ještěd nejezdí od tragické nehody v roce 2021, kdy se jedna z kabin zřítila a zahynul v ní strojvedoucí. Magistrát na podzim 2024 dráhu odkoupil, aby mohl začít s její obnovou.
Designérka Anna Marešová, která je také autorkou návrhu nové lanovky na pražský Petřín, odprezentovala dvě varianty pro kabinu nové lanovky na Ještěd. Obě jsou prosklené a barevně vychází z ještědského vysílače.
„Ještěd má stříbrnou a bílou barvu, takže jsme zůstali v těchto tlumených barvách, chtěli jsme co největší prosklení, aby bylo z lanovky dobře vidět,“ uvedla designérka.
Na vrchol Ještědu bude jezdit jedna kabina na dvou lanech. „Je to velice bezpečný stabilní systém, a myslím si že, i vzhledem k tomu, jak bohužel původní lanovka skončila, je to cesta, jak ji udělat co možná nejbezpečnější,“ vysvětlila Anna Marešová.
Při navrhování kabin si také kladla otázky, jak by se návrhy líbily architektovi Karlu Hubáčkovi, autorovi vysílače na Ještědu. „On byl velice progresivní a myslím si, že by určitě byl také pro tuto variantu, jsem za ní nakonec ráda,“ dodala.
Kabina lanovky bude mít také hravý prvek. "Má uprostřed otvor, aby se cestující mohli dívat i dolů a když lanovka zabrzdí, spustí se kužel světla, který navodí pocit 'ufa', které tam přistává," uvedla příklad.
Trasa nové lanovky bude o zhruba kilometr delší a naváže na tramvajovou trať z centra města. U konečné zastávky tramvaje tak vznikne nová budova, odkud bude lanovka vyjíždět. Původní dolní stanici město plánuje také využít.
„Tam bychom rádi umístili tu původní retro kabinu a věnovali spodní stanici připomenutí původní lanovky,“ vysvětlil primátorův náměstek Jiří Janďourek za Starosty pro Liberecký kraj.
V druhém prosincovém týdnu zastupitelé vyberou vítězný návrh. První cestující se podle Jiřího Janďourka svezou lanovkou nejdřív v roce 2029.
Lanovka s proskleným otvorem. V Liberci ukázali první návrhy "tramvaje na lanech" na Ještěd
Designérka Anna Marešová dnes v Liberci představila návrhy na podobu nové lanovky na Ještěd. Nahradit má tu, která spadla v roce 2021. Oproti původní verzi půjde o jinou technologii. Bude také delší, povede již od tramvajové zastávky v Horním Hanychově.
"Nejde ještě o finální design lanovky. Z konzultací s magistrátem jsme se dopracovali ke dvěma variantám," řekla Marešová. Podle ní zároveň lanovka splňuje normy na výrobu a provoz. Důležitý podle ní byl kontext a historie lanovky včetně ikonické stavby vysílače a horského hotelu na Ještědu.
"Je to takové propojení mezi reálným světem a Ještědem," uvedla Marešová. Dílo architekta Karla Hubáčka je považováno za velmi nadčasovou stavbu, z nové lanovky bude podle Marešové lepší výhled i na samotný vysílač. V původní verzi horní stanice bránila rozhledu na vysílač. Horní i dolní stanice budou úplně nové. Součástí bude i jedna mezistanice. Podle svých slov nechtěla navrhnout nic extravagantního.
Stejně jako u návrhu lanovky na Petřín, jejíž autorkou je rovněž Marešová, nechybí hravý detail. Půjde o otvor v podlaze, kterým se lze dívat dolů. Když dojede do horní stanice, otvor se rozsvítí a světelný kužel bude připomínat přistání ufo. Odkazovat má na film Zítra vstanu a opařím se čajem.
Rozhodnou zastupitelé
Marešová dnes představila dvě varianty. První podle ní více odkazuje více na podobu předchozí lanovky, označila i jako svoji favoritku. O výběru variant mají rozhodnout zastupitelé. Lanovka bude pro zhruba sto osob, předchozí měla 70. Hotová by měla být v roce 2029 či 2030.
Liberec se nakonec rozhodl pro systém Funifor, označovaný někdy jako tramvaj na lanech. Kabina bude zavěšena na dvou lanech. Liberec zaplatí firmě Marešové za vytvoření designerské studie kabiny pro ještědskou lanovku zhruba 2,4 milionu korun.
Radnice chce lanovku stavět metodou design and build, tedy vyprojektuj a postav. Zakázku chce vypsat v únoru příštího roku a součástí podkladů bude i návrh podoby kabiny vytvořený Marešovou. Město již za 38 milionů korun získalo veškeré pozemky lanovky od Českých drah.
Podle ekonomické analýzy, kterou si nechalo město zpracovat, si vybudování lanovky vyžádá 360 až 440 milionů korun.
Autoři analýzy předpokládají, že v prvních letech po zprovoznění by lanovka měla přepravit půl milionu cestujících ročně. Před tragickou nehodou to bylo ročně čtvrt milionu.
Kabina nové lanovky na Ještěd má dvě varianty, jedna z nich odkazuje na původní "model". Bude stříbrná a prosvětlená
Kabina nové lanovky na Ještěd v Liberci má dvě varianty, jedna z nich odkazuje na původní historickou podobu. Obě varianty počítají s tím, že kabina bude stříbrná a prosvětlená. U obou se také počítá s průhledem v podlaze, kterým bude při dojezdu na vrchol Ještědu procházet kužel světla.
Visutá lanovka na Ještěd s více než devadesátiletou historií je mimo
provoz od tragické nehody z října 2021, kdy při pádu jedné ze dvou kabin
po přetržení tažného lana zemřel průvodčí. Tehdy lanovka patřila Českým
drahám, které se rozhodly ji dál neprovozovat a prodaly Liberci za 38,6
milionu korun.
Vedení města se rozhodlo, že původní lanovou dráhu nebude obnovovat. Postaví místo ní novou, s jiným systémem a prodloužením trasy ke konečné tramvaje v Horním Hanychově. Místo kyvadlového provozu dvou menších kabin, kdy každá vozila až 35 cestujících, bude jezdit jedna velkokapacitní kabina pro 100 lidí zavěšená na dvou lanech, takzvaná tramvaj. Vedení města také chce, aby kabina lanovky měla unikátní design. Zakázku zadala Marešové, která je mimo jiné autorkou návrhu designu pro chystané nové vozy lanovky na pražském Petříně.
Podle návrhu Marešové bude mít nová kabina ještědské lanovky většinu
míst ke stání, pro sezení jich navrhuje šest. Marešová se osobně
přiklání pro výběr první varianty, která odkazuje tvarově na původní
kabinu, jež byla obdélníková se zaoblenými rohy. Barevně nebude nová
kabina nijak výrazná. "Protože Ještěd (hotel s vysílačem) má stříbrnou a
bílou barvu, takže jsme zůstali v tlumených barvách," dodala Marešová.
Zakázku na výstavbu nové lanovky formou design and build (vyprojektuj a
postav) chce radnice vyhlásit na jaře příštího roku. Podle ekonomické
analýzy, kterou si nechalo město zpracovat, si její vybudování vyžádá
360 až 440 milionů korun. Autoři analýzy předpokládají, že v prvních
letech po zprovoznění by lanovka měla přepravit půl milionu cestujících
ročně. Před tragickou nehodou to bylo ročně čtvrt milionu.
Pohled z druhé strany
Včera (3.12.2024) jsem zažil podivuhodnou diskuzi s primátorem Jaroslavem Zámečníkem. Na představení designu lanovky jsem vyslovil názor, že obnovu lanovky za 600 mil. Kč by nemělo platit město, ale kraj. Proč? Ještěd je symbol celého Libereckého kraje (ten ho má dokonce ve znaku), hejtman Půta slíbil (už asi třikrát) rekonstrukci Ještědu, město Liberec ze svého rozpočtu dotuje už hodně nadmístních legrací tohoto typu (divadla, hokejová hala, fotbalový stadion, bazén...), lanovka tu bude hlavně pro turisty, nikoliv pro Liberečany.
Čekal jsem, že primátor vysvětlí lidem svůj pohled na věc. Má totiž v ruce ekonomický posudek, že se ta investice vrátí za cca 15 let. Ten posudek počítá s jednosměrnou jízdenkou za 399 Kč oproti poslední ceně za starou lanovku 110 Kč, nicméně optimisticky předpokládá stejný počet návštěvníků. Budiž. Věř a víra tvá tě uzdraví:) Asi bych tohle mohl brát jako legitimní politickou pozici, byť to já osobně vidím jinak.Nicméně mně i mírně zmateným lidem v sále se dostalo od primátora podivuhodného vysvětlení. Bude to delší, ale napínavé, tak to dočtěte:
Podle primátora Jaroslava Zámečníka vládnul v 90. letech Liberci osvícený primátor Drda. A ten prosadil výstavbu spalovny odpadů. Bohužel Děti země a tihle zlí zelení aktivisté (tedy něco jako Felcman) proti spalovně bojovali. Což jí (nějak, kdovíjak) způsobilo finanční ztráty. A tak jí muselo město Liberec prodat. Spalovna je teď ale vysoce výdělečná a mohla městu už hodně roků sypat peníze do rozpočtu. Primátor chce být jak Drda a městu Liberec chce vybudovat takovou další "slepici, co nese zlatá vejce". Tedy lanovku za 600 mega, zaplacenou ovšemže z našich peněz.
Fact check - pane primátore, můžeme v diskuzi o spalovně pokračovat zde. Přeci jen, bavit se o ní při prezentaci lanovky mi přišlo trochu nepatřičné, a tak jsem na vaše nesmysly už nereagoval.
Spalovna
byla skutečně první 4 roky provozu ve ztrátě. Děti země proti spalovně
protestovali, protože vypouštěla do vzduchu rakovinotvorné dioxiny, a to
až 80krát nad povolený limit. Díky za ty protesty, rakovinu asi
nechceme dostat... Spalovna tak v roce 2004 konečně spustila dioxinový
filtr. To už ale byla v zisku. Příčinná souvislost mezi protesty ekologů
a ztrátovostí spalovny mi je nejasná. Mimochodem, osvícený primátor
Drda dostal v roce 1999 za falšování údajů o dioxinech (čti systematické
trávení 100 000 obyvatel Liberce) titul ropák roku.
Ať
tak, nebo tak, v roce 2002, po třech letech provozu, dostalo město
Liberec opravdové "zlaté vejce". Přestože ho výstavba spalovny stála 1,9
mld. Kč, město Liberec jí od státu (kvůli krachu úvěrující banky IPB)
dostal jen za 715 mil. Kč. Daňoví poplatníci určitě zatleskali. Nicméně
Liberec se mohl nadechnout a pracovat na tom, aby se spalovna dostala do
zisku.
Jenže
to se nestalo. Lehko nabyl, lehko pozbyl, řekli si tehdy asi liberečtí
politici z ODS. A spalovnu ještě ten rok prodali za 700 mil. Kč
Kellnerovi a jeho PPF. Spalovna se hned poté zázračně dostala do zisku,
Kellner jí prodal po 7 letech výdělků v roce 2009 za dvojnásobek.
Spalovna se podle tehdejších vůdců Liberce prý musela prodat, protože město bylo až moc zadlužené. Paradoxně ale primátor Kittner pár měsíců po prodeji spalovny vzal utržené peníze, podepsal k tomu ještě další úvěr s PPF (s kým jiným?) a rozhodl o stavbě hokejové haly - stavěl jí Syner (kdo jiný?).
Primátor
Zámečník byl v době prodeje spalovny členem ODS. A ne tak ledajakým! Za
ODS byl zvolený zastupitelem Libereckého kraje a dokonce jmenovaný do
placené funkce radního kraje pro kulturu, památkovou péči, sport a
cestovní ruch. Mimochodem, v představenstvu spalovny byl v době jejího
prodeje Kellnerovi Michael Canov, senátor, starosta Chrastavy a údajný bojovník za spravedlnost všeho druhu.
ZÁVĚR:
Privatizace spalovny byl největší tunel v dějinách Liberce. Předem
naplánovaný, připravený Kittnerem, Syrovátkem, Kellnerem. Liberecká ODS
celý tunel pokryla a schválila, její významný člen, Jaroslav Zámečník,
při tom minimálně poslušně šoupal nohama. Příběh spalovny dnes ale
Jaroslav Zámečník prezentuje jako vzor hodný následování. Chce
pokračovat ve šlépějích otců zakladatelů, budovatelů z ODS. Byť jsou to
oni, kteří dostali Liberec na naprosté dno, co se týče stavu městské
pokladny a s tím souvisejícího stavu městského majetku. Měli bychom být
na pozoru. Ego a odsácké geny pana primátora by mohli přivodit městu
Liberec nemalou bolístku.
Zdroj info o spalovně: https://www.nasliberec.cz/2014/09/30/spalovna-liberec-kdo-pripravil-liberec-o-vice-nez-miliardu-i-dalsi-zisky/?
autor článku Jindřich Felcman
Jana Havránková - Určitě
si o sobě nemyslím, že bych byla proti modernímu designu. Hotelu Ještěd
jsem od počátku fandila, a když bourali OD Ještěd, krvácelo mi srdce.
Ale tohle mi opravdu nepřijde povedené. Vzhledem to připomíná kuchyňskou
dózu nebo žehličku a kapacitně je
to taky mimo. Asi bude pravidelný jízdní řád a nebude se čekat, až se
sejde 100 lidí, takže bude jezdit poloprázdná. Kužel světla je ve dne
dost nanic a pokud rozumím slovu "procházet", tak pod ním nesmí nikdo
stát. Až se probudí ochranáři, budou nadšení, že zvěř bude mít pojízdnou
lucerničku. A to všechno sklo v tom létajícím akvárku, upatlané od
malých turistů, bych taky pucovat nechtěla. No, co už... Je vybráno.
Jaromír Baxa - To zužování směrem nahoru... Méně místa v prostoru pro hlavy, špatně čistitelná místa u podlahy, kde se bude držet špína, obávám se. Druhak - nikdo nebyl schopen odpovědět na otázku, o kolik dražší bude tenhle unikát oproti nějakému existujícímu řešení Doppelmayeru nebo jiného výrobce.
Marek Řeháček - Za našich předků se vymyslelo technické řešení a pak
se obléklo do krásna. My na to v době sociálních sítí jdeme obráceně a
pak se budeme divit, že krásno nebude fungovat.
Jana Pavlíčková - Na první pohled mi moc nevychází, že se tam vejde těch avizovaných 100 lidí... a vůbec první, co mě napadlo - proč je to prosklený až dolů, pokud tam má být těch 100 pasažérů, tak stejně tam budou nahňácaný a efekt průhledu nula a pak co ty lidi, kterým nedělá dobře, že je všechno kolem nich prosklený... no a prosklený kus podlahy pro průchod kuželu světla - rádoby efekt nevím pro koho? A co mi hlavně chybí - jak bude vypadat dolní a horní stanice lanovky - nebo ty zůstanou stejné?
Ondřej Bartůšek - Ano, prodloužení bude pro lidi pohodlnější. Ale o to víc lidi to využije, tzn. víc peněz. Já se třeba lanovkou svezu rád, pro mě i pro děti zážitek. Na druhou stranu si Ještěd i rád vyjdu po svých a denneě ujdu x tisíc kroku. A nemyslím si, že ten půl kilometr rozhodne o zdraví lidi. A na staré původní zastávce bude mezizastávka. Kdo chce, tak si může nastoupit jinde, nahoru se projít, nebo naopak. Prostě jak, kdo chce.
Je to o výchově, o příkladech, ale i o vlastní cestě.
Jiří Janďourek - lanovka se k tramvaji plánovala už za první republiky
Projekt plánovala německá soukromá společnost, ale nakonec to z hlediska politiky koupil i s projektem Český stát. A jak to tak někdy bývá, našemu státu došly peníze a tak se musela udělat krátká varianta. Jen připomínám, že Hubáček chtěl lanovku také protáhnout k tramvaji.
Obrázky lanovky: město představilo designový návrh za 2,4 milionu
- Tauchman Jaroslav
- 4. Prosinec, 2024
Liberec má nové obrázky, jak by mohla vypadat budoucí lanovka na Ještěd. K dispozici jsou dvě varianty. Celý designový návrh stál městskou kasu 2,4 miliony korun a vítězka se zázračně svou nabídkou trefila těsně pod limit veřejné zakázky.
Podle zpracovatelky návrhu, designérky Anny Marešové, má nová lanovka navozovat pocit přistávajícího UFO. Má být výrazně prosklená a má obsahovat i průhled podlahou. Zvolený materiál má korespondovat s ikonickou stavbou vysílače na Ještědu od Karla Hubáčka.
Vedení města rovněž upřednostnilo princip velkokapacitní lanovky, před kyvadlovou, jejíž zachování si původně přála veřejnost. Tato lanovka "tramvajového typu" by měla pojmout až 100 lidí najednou. Oba návrhy jsou si v zásadě podobné.
Autorka je respektovanou českou designerkou, která například navrhla i novou podobu lanovky na pražský Petřín. Upoutala na sebe ale i originálním designem předmětů denní spotřeby, ale například i intimních produktů pro ženy.
Nicméně výběr vítěze soutěže na novou podobu lanovku na Ještěd, jak již v létě upozornil Náš Liberec, budí pochybnosti.
Rada města se letos na základě předložených nabídek rozhodla, že zakázku pro městu bude realizovat zmíněná společnost Anna Marešová designers, s.r.o. A to za částku 2 407 900 Kč, respektive 1 990 000 Kč bez DPH.
Osloveny byly tři společnosti (podle vlastní směrnice to má být 5 firem, nicméně u speciálních případů lze tento počet snížit na základě odůvodnění) , u kterých bylo zřejmé, že se designu v tomto směru věnují.
Podle zjištění naší redakce to byla následující designerská studia. Studio Divan design: 3 150 000,- Kč bez DPH a celkový počet hodin práce celého týmu: 1530 hodin. Studio Anna Marešová design: – 1 990 000,- Kč bez DPH a celkový počet hodin práce celého týmu: 1327 hodin Studio Jakub Vlkavec: 296 000,- Kč bez DPH a celkový počet hodin práce celého týmu: 320 hodin.
Jak bylo zmíněno, vyhrála společnost Anna Marešová designers, s.r.o. s částkou těsně pod dva miliony korun. Studio Jakub Vlkavec bylo, dle vyjádření radnice, vyloučeno pro "podezřele nízkou" nízkou částku.
Co ale může být zajímavé, je skutečnost, že celá zakázka se od začátku posuzovala jako zakázka malého rozsahu třetí kategorie dle vlastních směrnic pro zadávání veřejných zakázek.
"Na základě schváleného postupu poradou vedení byly poptány 3 designerská studia, která mají zkušenosti s výrobní dokumentací a navrhováním veřejných dopravních prostředků. A to formou průzkumu trhu. Všechna 3 designerská studia doložila reference se zkušeností s navrhováním designu veřejných dopravních prostředků a předložila i ocenění v designerských soutěžích," uvedl na dotaz mluvčí libereckého magistrátu Tomáš Tesař.
Neméně zajímavé ale je , že do této zakázky jsou ohraničeny částkou 2 000 000 Kč bez DPH, tedy o pouhých deset tisíc korun více, než byla vítězná částka, kterou navrhla společnost Anna Marešová designers, s.r.o.
Zda bude návrh designu nové lanovky nakonec ještě využit, ukáže až čas. Nejvíce optimistický termín je za čtyři roky, což uvedlo samotné vedení města. Visutá lanovka na Ještěd s více než devadesátiletou historií je mimo provoz od tragické nehody z října 2021, kdy při pádu jedné ze dvou kabin po přetržení tažného lana zemřel průvodčí.
Tehdy lanovka patřila Českým drahám, které se rozhodly ji dál neprovozovat a prodaly Liberci za 38,6 milionu korun. Město počítá, na základě vlastní ekonomické analýzy, že vybudování lanovky si vyžádá 360 až 440 milionů korun.
Vybrali modernější variantu. Zastupitelé Liberce rozhodli o lanovce na Ještěd
12. prosince 2024 21:47
Na Ještěd bude v budoucnu jezdit
modernější ze dvou variant nové kabiny lanovky od designérky Anny
Marešové. Rozhodli o tom zastupitelé Liberce. Stavba by měla začít
zhruba za dva roky, první cestující se lanovkou svezou do roku 2030.
Nová lanovka na Ještěd bude svítit jako UFO | (1:13) | video: iDNES.tv
Zastupitelé volili mezi dvěma variantami.
První, tvarově podobná staré kabině, má obdélníkový tvar a oblé rohy.
Druhá je modernější, velikostně příbuzná, podle designérky ale více
organická.
"To
znamená, že tam je víc rozvlněná podlaha a střecha," přiblížila při
představování dvojice návrhů Anna Marešová, mimo jiné také autorka
designu nově vznikající lanovky na Petřín.
Mezi
zastupiteli zvítězil nakonec s převahou druhý návrh. Neshody ale
panovaly ohledně financování lanovky, které by na svá bedra podle
některých nemělo brát jen samotné město. Zastupitel Tomáš Paleček také
podotkl, že se díky specifickému designu projekt může ještě prodražit a
je to podle něj plýtvání penězi.
Důležitým
pojítkem byla pro Marešovou a její tým při vymýšlení podoby lanovky
stavba ikonického Ještědu. "Vznikala v období, které je hodně populární,
co se týče designu. Takže pro nás byla výzva udělat lanovku tak, aby to
bylo propojení mezi normálním světem a Ještědem," podotkla designérka,
která se svým týmem vypracovala původně celkem čtyři varianty, z nichž
se pak do užšího výběru dostaly dvě zmíněné.
Marešová
zapracovala do obou typů hravý prvek, který spatří turisté až na
vrcholu hory. "Inspirovali jsme se koncem šedesátých let, kdy bylo velmi
populární české sci-fi jako například Zítra vstanu a opařím se čajem,
kde je nádherná výprava od Theodora Pištěka," prozradila.
"Je
tam tedy takový moment, hra se světlem, která bude vidět jenom nahoře
na kopci. Když lanovka vyjede nahoru, spustí se z ní kužel světla, který
člověku navodí pocit UFO, které tam přistává," připodobnila designérka.
Kabina
bude mít navíc v podlaze průhled, kterým cestující uvidí pod sebe.
Vejde se do ní celkem sto cestujících, šest z nich se bude moc posadit.
Důležitým
pojítkem byla pro Marešovou a její tým při vymýšlení podoby lanovky
stavba ikonického Ještědu. "Vznikala v období, které je hodně populární,
co se týče designu. Takže pro nás byla výzva udělat lanovku tak, aby to
bylo propojení mezi normálním světem a Ještědem," podotkla designérka,
která se svým týmem vypracovala původně celkem čtyři varianty, z nichž
se pak do užšího výběru dostaly dvě zmíněné.
Marešová
zapracovala do obou typů hravý prvek, který spatří turisté až na
vrcholu hory. "Inspirovali jsme se koncem šedesátých let, kdy bylo velmi
populární české sci-fi jako například Zítra vstanu a opařím se čajem,
kde je nádherná výprava od Theodora Pištěka," prozradila.
"Je
tam tedy takový moment, hra se světlem, která bude vidět jenom nahoře
na kopci. Když lanovka vyjede nahoru, spustí se z ní kužel světla, který
člověku navodí pocit UFO, které tam přistává," připodobnila designérka.
Kabina
bude mít navíc v podlaze průhled, kterým cestující uvidí pod sebe.
Vejde se do ní celkem sto cestujících, šest z nich se bude moc posadit.
Lanovka na Ještěd je mimo provoz od tragické nehody z října roku 2021,
kdy při pádu jedné ze dvou kabin zemřel průvodčí. Město ji letos v létě
odkoupilo od Českých drah a plánuje její trasu prodloužit až ke konečné
tramvaje.
Vybudování
nové lanovky si podle analýzy města vyžádá 360 až 440 milionů korun.
Její stavba by měla začít v roce 2026, rozjet by se pak mohla do roku
2030.
Zdroj: https://www.idnes.cz/liberec/zpravy/nova-lanovka-na-jested-dve-varianty-moderni-puvodni-pad.A241212_124615_liberec-zpravy_cink
Takřka
ve stejné trase bylo plánováno prodloužení tramvajové tratě při
rekonstrukci po roce 2000. Vycházelo z nynější konečné zastávky Horní
Hanychov, odbočení doprava a podél Beranovy cesty. Trať měla být
jednokolejná s konečnou zastávkou "Horní Hanychov
lanovka" postavenou vpravo, vedle budovy dolní stanice lanovky. Zastávka
měla být v hale, kde měly být dvě kusé koleje. Stavebně upraveno pro
přestup na lanovku "suchou nohou". (autor příspěvku Čech Lands)
Dvě zajímavosti k lanovce na Ještěd
První projekt připravil Roman Weinberger v roce 1926 a ve dnech 15. a 16. listopadu 1926 se uskutečnilo úřední místní šetření v terénu. V této době se ještě uvažovalo o delší trase se čtyřmi podpěrami, která začíná: "...nedaleko konečné stanice pouliční elektrické dráhy v Horním Hanychově a odtud vede přímočaře směrem ku nejvyššímu vrchu Ještědu." Druhou zajímavostí je rozsah pozemků ve vlastnictví ČSD v roce 1931. Ale za povšimnutí stojí trkač na Ještěd i "pokroucená" realita
(autor příspěvku Ivan Rous)
Poznámka č. 2 k lanovce na Ještěd.
Nechci tvrdit, že debata o podobě horní stanice lanové dráhy úplně z mediálního prostoru vypadla, ale faktem je, že horský hotel a vysílač Ještěd je národní kulturní památkou s aspirací do seznamu UNESCO. Tak bych tak nějak čekal, že podstatnou(!) součástí debat od prvopočátku bude důraz na minulou/současnou/budoucí podobu horní stanice.
Je
vzdálena 20 m od vysílače a dost zásadním způsobem utváří celý vrchol. V
roce 1926 se krajinným rázem a podobou horní stanice prakticky
začínalo, tak snad nebudeme ve 21. století krajinným rázem a
architekturou končit.
(autor příspěvku Ivan Rous)
Třetí poznámka k lanovce na Ještěd
Teprve dnes se podařila vyřešit malá záhada ohledně kabin lanovky.
Na
ještědské lanovce sloužily tři generace. První v letech 1933-1953,
druhá 1953 - 1971 a poslední 1974 - 2021. Na snímku je právě druhá
generace s rokem výroby 1952.
Třeba je v nějaké zahradě odložená, třeba je z ní včelín, nebo stánek.
(autor příspěvku Ivan Rous)
Horní stanice lanové dráhy hotelu Ještěd
(zdroj: https://www.profiklub.cz/
Historie první kabiny sahá do roku 1933, po vyřazení z provozu soužila
jako bufet, kůlna či včelín. Doplňuje ji lanovková kabina z roku 1975,
která až do roku 2021 sloužila jako náhradní.
Právě převoz kabiny číslo 1 se stal jedním z kroků, který předcházel
vytvoření stálé expozice. Neobešel se bez náročné logistiky. Pracovníci
Technického muzea museli rozebrat celou jednu stěnu pavilonu B, aby sem
jeřábové rameno mohlo kabinu lanovky umístit. "Dva pracovníci museli
přes noc vzniklý otvor hlídat, aby tudy nikdo nevlezl a nedělal v muzeu
neplechu. Spíše než váha kabiny je problém její neforemnost, která
ztěžuje manipulaci," přiblížil stěhování ředitel Technického muzea, Jiří
Němeček. Dlouhodobá výstava zapadla do muzejní koncepce, která se
zaměřuje na další dopravní prostředky. V plánu je i přednáška o samotné
lanové dráze na Ještěd. Nová expozice je zároveň větší akcí před
vypuknutím zářijových oslav u příležitosti 10. výročí libereckého muzea.
ZDROJ:https://liberecky.denik.cz/zpravy_region/kabina-lanovky-na-jested-slouzila-jako-vcelin-nyni-laka-na-muzejni-vystavu-20240.html?utm_medium=referral&utm_campaign=social_redirection&utm_source=facebook
V Technickém muzeu v Liberci je první i poslední kabina lanovky na Ještěd
Aktualizace: 30.04.2024
Liberec - Dvě lanovkové kabiny jsou hlavními exponáty výstavy v Technickém muzeu v Liberci zaměřené na lanovou dráhu na Ještědu. Jedna je z roku 1933, kdy lanovka zahájila provoz. Druhá z roku 1975 byla náhradní kabinou až do tragické nehody v roce 2021, která ukončila její provoz. Kdo na výstavě vstoupí do novější kabiny, uvidí panorama Liberce. Naskytne se mu tak stejný pohled, jaký měli cestující, když sjížděli kabinou lanovky z vrcholu Ještědu. ČTK to dnes řekl za muzeum Jiří Konvalinka.
"Vybrali jsme takový poměrně zajímavý pohled za zimního svítání, takže je to pohled, který asi Liberečané vidět nemohli, protože při svítání kabiny ještě nejezdily," řekl Konvalinka.
Zajímavý je podle něj pro návštěvníky i pohled na obě kabiny stojící vedle sebe, kdy starší je opticky výrazně menší. Kapacitně ale byly srovnatelné, do starší se vešlo 30 cestujících a do novější 35. "Takže rozdíl v počtu osob není tak velký. Je to asi způsobeno tím, že v nové kabině byla ohrádka pro průvodčího, která ve staré kabině nejspíš nebyla. Ta zabírala poměrně dost místa," uvedl Konvalinka.
Na výstavě je ale jen torzo staré kabiny. "Má pohnutou historii. Když přestala jezdit na lanovce někdy v 50. letech, tak byla asi prodána nějakému soukromníkovi. Sloužila jako pojízdná dílna, jako nějaké občerstvení a skončila na zahradě jako včelín," řekl Konvalinka. Kabinu její poslední majitel daroval Severočeskému muzeu v Liberci, které ji pro výstavu v Technickém muzeu dočasně zapůjčilo. "Severočeské muzeum má záměr kabinu z poloviny opravit do původního stavu a z poloviny nechat v tom nouzovém stavu, aby demonstrovala historii konkrétního objektu," dodal Konvalinka.
Na výstavě nechybí ani řada menších artefaktů spojených s lanovkou, například část nosného či tažného lana nebo signalizační panel z kabiny. "Kromě toho je tady dost informačních tabulí, které obsahují nejen historická data o lanovce na Ještěd, ale i obecně o lanových drahách. To připravil Ivan Rous ze Severočeského muzea," uvedl Konvalinka.
Podle údajů na panelech ještědská lanovka začala jezdit v roce 1933 a zpočátku se potýkala s technickými problémy. Jen do konce roku 1933 měla 60 závad a zřejmě ještě další tři roky trvalo, než se podařilo její provoz stabilizovat. Vystřídaly se na ní tři generace kabin. Z druhé, jež jezdily v letech 1955 až 1971, se zřejmě nedochovala žádná. Druhá generace vozů se na lanovce objevila nejspíš po havárii, kdy kabina z první generace narazila při inspekční cestě do stanice.
Provoz lanovky na Ještěd ukončila jiná nehoda. V říjnu 2021 spadla po přetržení tažného lana jedna z kabin a zemřel průvodčí. Ani taková nehoda nebyla pro ještědskou lanovku první. Tažné lano se přetrhlo už v roce 1944. Tehdy ale měla lanovka jiný systém jištění s dvěma tažnými lany a nehoda neměla tragické následky.
O obnovení provozu lanovky usiluje město Liberce, stane se tak ale zřejmě nejdřív v roce 2029. Lanovka navíc bude mít asi jinou podobu. Její trasa bude prodloužená ke konečné tramvaje a kyvadlový systém nahradí jedna velkokapacitní kabina zavěšená na dvou lanech.
ZDROJ: https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/2512700
Lanovka okem Ivana Rouse
"Dívám se na to z pohledu dějin techniky. A tam platí jedna zásadní věc. Pokud nějaký projektant navrhne systém lanovky, tak je tam vždycky počítáno s automatickými bezpečnostními prvky. Pokud tady ten systém nezafungoval, tak se ptám, proč se tak stalo.
A to, že tam některé zabezpečovací prvky chyběly, znamená, že byly z nějakých důvodů odstraněny. Důvody mohou být různé," říká Ivan Rous.
V rozhovoru zazní i to, že vyšetřování tragické nehody se podle Policie České republiky po dvou letech chýlí k závěru a s výsledky by měla být veřejnost seznámena v druhé polovině listopadu 2023. Na výsledky šetření čeká podle tiskového odboru magistrátu také vedení města Liberce, které jedná s majitelem lanovky, tedy Českými drahami, o jejím možném prodeji.
Pár "nových" fotek ještědské lanovky. 80. léta 20. stol.
Původní barevná kombinace a pěkné záběry na závěs a běhoun; zakončování a zatahování lana do formy na zalití kovem. Poslední obrázek je defektoskopie na nosném laně. (archiv Ivan Rous)
O zabezpečovacích systémech lanovky na Ještědu s kurátorem průmyslových sbírek Severočeského muzea Ivanem Rousem
27. říjen 2023
Inverze 1999
(archiv Petr Šimr)
Na lanovku zbyly jen vzpomínky
8.7.2018
tehdy mě nenapadlo, že za 3 roky po tragické události bude provoz ukončen.
Visutá lanovka Tatranská Lomnica – Lomnický štít
Visutá lanovka Tatranská Lomnica – Lomnický štít je dvojúseková visutá lanovka ve Vysokých Tatrách. Byla vybudovaná v 30. letech 20. století podnikem Wiesner (pozdější Transporta). V době svého vzniku se jednalo o světový unikát a byla držitelem několika světových rekordů (mj. proto, že kotlina nad plesem musela být překonána bez podpěr). V současné době je v provozu jen horní část lanovky (2. úsek) mezi Skalnatým plesem a Lomnickým štítem.
Popis lanovky
Lanovka byla dvojúseková, se 4 stanicemi na trase. Toto řešení si vyžádala extrémní délka a reliéf trasy. První úsek vedl z Tatranské Lomnice na Skalnaté pleso a jezdily na něm dvě kabiny kyvadlově, druhý úsek pokračoval ze Skalnatého plesa na Lomnický štít a zde byla v provozu jediná kabina. Přepravní kapacita 1. úseku nestačila stoupajícím nárokům na přepravu lyžařů v zimní sezóně a proto byla v 70. letech postavena paralelní kabinková lanovka. Během rekonstrukce 2. úseku, která skončila v roce 1989, došlo ke změnám v koncepci lanovky (změna počtu nosných a tažných lan) a k výměně téměř veškerého strojního zařízení (nové vybavení od firmy VonRoll).
Historie
Rozvoj dopravy v Tatrách
Po vybudování Košicko-bohumínské dráhy do Popradu (1871), železnice Studený Potok – Tatranská Lomnica (1895) a tratí Tatranských elektrických železnic v letech 1908–1912 se budovatelé dopravní infrastruktury v 20. letech 20. století zaměřili na tatranské štíty. Po první světové válce přišel konstruktér a průkopník československých lanových drah Václav Nevrlý s vizí výstavby lanovky na Gerlachovský štít, která však nebyla uskutečněna.
Projekt
První přípravné práce pro výstavbu lanovky na Lomnický štít proběhly okolo roku 1928. Průkopníkem stavby visutých lanovek v Tatrách se stal ředitel státních lázní v Tatranské Lomnici Juraj Országh, který díky výborným kontaktům na tehdejší politické špičky prosadil v roce 1934 rozhodnutí o financování lanovky ze státního rozpočtu.
Hlavním stavitelem staničních budov podle upravených projektů architekta Dušana Jurkoviče byla firma Karla Marvana z Hradce Králové. Jsou postavené z místní žuly, ocelobetonových a ocelových konstrukcí. Stavitelé se od původních projektů významně odchýlili, k čemuž se Jurkovič vyjádřil s nelibostí. Hlavním konstruktérem lanovky samotné byl Václav Nevrlý, realizace byla zadána firmě František Wiesner z Chrudimi. Ocelové konstrukce dodávala mostárna v Karlově Huti a kabiny byly vyrobeny v Kolíně.
Kvůli technickým problémům veřejný provoz lanovky na vrchol Lomnického štítu začal až v roce 1942. Po vypuknutí Slovenského národního povstání byla lanovka zastavena a v lednu 1945 nacisté vyhodili do povětří dolní stanici v Tatranské Lomnici a přilehlou podpěru. Provoz byl obnoven v únoru 1946 na Skalnaté pleso a v lednu 1949 na Lomnický štít.
Výstavba
Stanice Tatranská Lomnica
Výstavba začala 8. března 1936, 22. prosince 1937 byla slavnostně otevřena. Ve středu budovy se nachází lanoviště, kde jsou umístěné kotvy a napínací kladkostroj.
Mezistanice Štart
Stavební práce na mezistanici Štart v nadmořské výšce 1 165 m byly započaty 11. června 1936 výkopem jam napínací komory nosných lan. Její název, z hlediska trasy lanové dráhy nelogický, byl odvozený od nedalekého startu někdejší sáňkařské a bobové dráhy. Práce na stavbě byly ukončeny v roce 1937, vnitřní instalace byly dokončeny v létě 1938. Základní funkcí stanice je napínání nosných lan.
Stanice Skalnaté pleso
Největší budova visuté lanovky byla na Skalnatém plese. Výkop jam základů budovy a napínací šachty nosného lana byly započaty 10. června 1936. Během výstavby stavitel na základě přání objednatele výrazně změnil původní projekt Dušana Jurkoviče v souvislosti s dodatečným rozhodnutím umístit do objektu zařízení sloužící cestovnímu ruchu. Výstavba probíhala v těžkých povětrnostních podmínkách. Přesto 22. prosince 1937 byla budova hotová a v následujícím roce pokračovaly jen práce na souvisejících stavbách.
Stanice Lomnický štít
V srpnu 1936 začaly práce na vrcholové stanici lanové dráhy na Lomnickém štítu. Tato šestipodlažní budova v nadmořské výšce 2634 m je nejvyšším obývaným místem na Slovensku. Byla dokončena v roce 1940, kdy v květnu proběhla první zkušební jízda lanovky na vrchol. Schvalovací jízda se uskutečnila 21. října 1940. Podle projektu Ladislava Beisetzera byl v letech 1954–1955 přistavěn měřící dům experimentální fyziky Astronomického ústavu SAV, který se inspiroval architektonickou podobou Jurkovičovy stavby.
Technické podrobnosti
Lanovka v provozovaném úseku překonává na 1868 délkových metrech převýšení 864 metrů. Průměrný sklon jízdy je 52 %, maximální pak 92 %. Kapacita kabiny je 15 osob, hodinová kapacita je 50 cestujících.
Kabinková lanovka Tatranská Lomnica - Skalnaté Pleso
Kabinková lanovka pod Skalnatým plesemKvůli nedostatečné přepravní kapacitě kyvadlové lanovky (zejména v souvislosti s mistrovstvím světa v klasickém lyžovaní) byla v 70. letech vybudovaná oběžná kabinková lanovka.
Údolní stanice této lanovky je o něco západněji než původní trasa a blíže k Cestě svobody. Lanovka vede na Štart, kde se lomí a dále pokračovala rovnoběžně s původní lanovkou. Po vážné nehodě v roce 1992 byla tato lanovka modernizovaná a slouží dodnes, od roku 2013 ale již pouze v úseku Tatranská Lomnica - Štart. V úseku Štart - Skalnaté pleso je nahrazena novou, taktéž kabinkovou lanovkou od firmy Doppelmayr.
Rekonstrukce 2. úseku
Během rekonstrukce dokončené v roce 1989 došlo k nahrazení systému 1 nosného a 2 tažných lan systémem s 2 nosnými a 1 tažným lanem, přičemž byla zároveň odstraněna jediná podpěra na celém úseku, která se nacházela těsně pod horní stanicí. Výhodou tohoto systému je vyšší stabilita vůči bočnímu větru. Nové strojní zařízení a kabina pochází od firmy VonRoll.
Odstavení a demontáž prvního úseku
Spodní část lanovky byla kvůli souběhu s novější kabinkovou lanovkou nerentabilní. Provoz na prvním úseku (Tatranská Lomnica – Skalnaté pleso) byl z rozhodnutí ŽSR ukončen v roce 1999. Poslední jízdu uskutečnili zaměstnanci lanovky 12. dubna 2005 a v letech 2010 - 2011 byla lanovka s výjimkou první podpěry a budov demontována.(zdroj: Wikipedia)
