Jäckelova chata
Mám rád toulky po Ještědském hřbetu .
Zajímavé jsou málofrekventovaneé cesty kolem Malého Ještědu . Kdysi v této části stála ( na trase Hřebenovky ) velmi hojně navštěvovaná a celoročně otevřená Jäckel baude, postavena v roce 1906 v roce liberecké německé výstavy a stržena pro zchátralost v 60 Letech . ( kdyz předtím patřila Optice a nakonec Lesní správě ) Tato část Ještědského hřbetu nebyla v té době zalesněna . Na terase byl dalekohled a rozhled do okolí . V zimě hosté sjížděli do Křižan na saních . Bývaly tam taneční zábavy . Dnes , když tudy půjdete , je tam les, žádné výhledy a ani živáčka. Pro toho , kdo by tam chtěl zamířit , připojuji historickou mapu ,na těch novych už bouda vyznačena není . ( Na té mapě je též trasa zaniklé sáňkařské dráhy )
(autor příspěvku Karel Krenk)
Jäckelova bouda (Jäckelbaude)
Od roku 1906 zde stávala dřevěná chata tzv. Jäckelova bouda, kterou
otevřel bývalý voják Wenzel Jäckel u příležitosti Německo-české výstavy v
Liberci. Po dvou letech provozu pribyla turistická ubytovna. Ze svahu
před chatou byl krásný výhled na České středohoří. Po první válce věhlas
chaty rostl a hosté se sjíždeli i z Německa a Rakouska. Pivo se
naváželo koňskými povozy, jídlo se nosilo na zádech a pečivo se peklo
přímo v boudě. Po válce, po odsunu rodiny Jäcklových, muselo odejít i
mnoho hostu a tím se uzavírá slavná doba existence této chaty. Po té
chatu ješte nějaký čas provozoval pan Bašík. Pak ji vlivem událostí
převzal podnik OPTIKA Praha. A chata začala chátrat. Poslední majitel
Lesní správa nechala boudu v 60. letech zbourat. Na místě najdete jen
zbytky rozlehlého stavení.
Výhled do České kotliny dnes z větší části stíní stromy. Studánka se nachází u zbytku východní obvodové zdi.
autor příspěvku: Milan Gruber Bouška
zdroj: https://www.zanikleobce.cz
Pohlednice z chaty na Menším Ještědu z července 1947
, kdy byl jejím národním správcem František Bašík, autor unikátních memoárů, spojených také s Mladou Boleslaví.Narodil se 13. června 1878 v Praze, zemřel 10. února 1963 v Liberci.
V letech 1895-1908 byl účetním a obchodním cestujícím továrny na výrobu vosku v Mladé Boleslavi (majiteli byli postupně: František Sezemský, Živnobanka a Monopol), z toho byl v letech 1905-1908 vedoucím plzeňské pobočky. 25. září 1905 se oženil s Annou Jindřiškou Špinarovou (1881-1961), měli spolu pět dětí - dcera Jiřina Bašíková-Havlíková (1922-2006), byla v letech 1969-1979 ředitelkou Gymnázia F. X. Šaldy v Liberci. V letech 1915-1926 byl účetním ve firmě Laurin & Klement v Mladé Boleslavi. V letech 1926-1945 žil bez stálého zaměstnání v Mladé Boleslavi, živil se jako stálý soudní znalec v oboru filatelie, prodejce psacích strojů Underwood.
Správcem chaty na Malém Ještědu byl v letech 1945-1950. Po odsunu Jäckelovy rodiny, kterým skončila její téměř 40letá historie (Jäckelbaude od 1906). Od roku 1950 žil v Liberci v důchodu. V letech 1940-1943 sepsal obsáhlou autobiografii, kterou nazval "Padesát let", v ní podrobně vzpomíná na prostředí, v němž se pohyboval mezi patnáctým a pětašedesátým rokem života. Pro širokou veřejnost je text zajímavý především unikátním popisem prostředí obchodu Hermanna Kafky v době, kdy zde vyrůstal malý Franz Kafka. Pro místní historii Prahy, Mladé Boleslavi, Plzně a dalších míst, kde se Bašík pohyboval, je text memoárů bohatou studnicí jinde často nezachycených informací. Dosud byly zveřejněny pouze dva z devíti (včetně dodatků deseti) dílů.
Po Bašíkovi následovali jako majitelé boudy podnik Optika a Lesní správa, která ji nechala v 60. letech zbourat.
(autor příspěvku: Martin Krédl)