Jablonecká ulice





Dvůr Clam- Gallasů v Jablonecké ulici.
zdroj ZMIZELÉ ČECHY - LIBEREC, autorky Hana Chocholoušková a Markéta Lhotová, 2010, vydavatel Paseka

















Roh Gutenbergovy a Jablonecké ulice.
Budova vlevo - boční trakt hotelu Zlatý lev, budova vpravo - Jablonecká 10.
(autor příspěvku Čech Lands)

Náhodný nález v archivu - park mezi Libereckým zámkem a hospodářským dvorem Clam-Gallasů. Odhadem rok 1891. Zcela vpravo u dvora je ulice Tyršova, Gebirgsstrasse je Jablonecká. Vlevo dole od zámku pivovar. Nad nápisem Christianstadt je vila Johanna Liebiega ml. (komentář Ivan Rous, archiv Severočeského muzea v Liberci)
Marek Řeháček - Statek nahradila zástavba. Zůstal po něm jen jeden starý strom, který tam je dodnes. Původně rostl uprostřed.
Zajímavý je ten pivovar vlevo, sklepy z něj se dochovaly v prvním činžáku pod spořitelnou. Kdysi v nich byla hospoda PUB...
Jan Pešek - ty
prostory tehdejšího Pubu jsem obdivoval! Občas vidím inzerát, že jsou k
pronájmu, ale tuším, že tam byly nějaké problémy s vodou nebo čím..
zdroj:https://www.reality-liberec.info/pronajem/komercni-prostory/restaurace/liberec/liberec-iv-perstyn/pronajem-restaurace-420-m2-rumunska-70479.html
Sokolovna v Jablonecké ulici
(pozn. Sokolovna je nesprávný název - Sokolu patřila jen několik let po druhé světové válce)
Od roku 1868 začalo být na libereckých školách zaváděno povinné vyučování tělocviku, jež řídil DTR, který poskytl tři učitele. Tělocvična, jež se stala chloubou Liberce, musela však být v roce 1893 při přestavbě centra zbořena a nahrazena novou v Jablonecké ulici. Tuto tělocvičnu vyprojektoval v novorománském slohu člen DTR Julius Keil, stavbu provedl v letech 1892-1893 Adolf Bürger. Velký sál s galerií má rozměry 27,60 X 18,80 m a výšku 11,50 m. K tělocvičně patří letní hřiště a malá zahrada. Byla otevřena při sportovních slavnostech Ještědskojizerské župy (13.8.1893). Členstvo pocházelo ze všech vrstev obyvatel Liberce a jeho počet brzy dosáhl 1200 osob . Sál byl největší ve městě a proto se zde konalo také mnoho kulturních a zábavních akcí - přednášek, koncertů, divadelních a filmových představení, plesů, výstav a různých shromáždění. Po roce 1945 převzal tělocvičnu Sokol, pak TJ Lokomotiva Liberec.
(zdroj Kniha o Liberci)






Komentář František Močuba - V
popisku na pohledu je Schiesshsus, což by asi znělo jako Střelnice. Do
konce 2. světové války německá Turnhalle. Po osvobození v roce 1945
Sokol Liberec I. až do zrušení Sokola v 50 tych letech. Později až dosud
TJ Lokomotiva. (archiv M.Gergelčík)




















Významné vily v Jablonecké ulici

Obytný dům pro firmu Möldner a spol. (Jablonecká 91/20)
Obytný dům s kancelářemi pro firmu Möldner a spol. s půdorysem do písmene "T" byl postaven při jižní straně dnešní Jablonecké ulice (dříve Gablonz Strase na PD uvedeno Gebirgstrasse). Realizace se ujal Josef Michler v období od května 1911 – února (?) 1912 podle plánu Rudolfa Bitzana. Garáž je z roku 1925 a stavbu provedli Gustav Sachers a synové.
Jedná se o patrový objekt s obydleným podkrovím v mansardové střeše dnes kryté plechem. Na severovýchodní straně střechu prostupuje rovně ukončený štít, na straně severozápadní se nachází štít trojúhelný. Dekorace fasády byla soustředěna především na uliční severovýchodní průčelí. Nacházejí se zde geometrizující i figurální motivy a plastické prvky v podobě pilastrů a vpadlých či vystupujících polí. Okna jsou špaletová různého členění a tvarů. Dispozičně byl objekt dle podlaží rozčleněn na suterén s technickým a dílenským zázemím. Nacházela se zde kotelna, prádelna, sklepy, garáž, dílny a také správcovský byt. Přízemí není v plánové dokumentaci blíže specifikováno. V patře se nacházely kanceláře. Podkroví bylo obytné se dvěmi totožnými bytovými jednotkami, které se skládaly ze čtyř pokojů, kuchyně, spíže, koupelny a toalety. Všechny místnosti byly přístupné z haly. V roce 1925 byla na hranici pozemku se sousedním objektem č.p. 88 Alfreda Sacherse postavena společná autogaráž pro nájemníky obou domů. Oplocení je tvořené jednoduchou vyzděnou omítanou zdí na kamenné podezdívce.
Zdroj: https://pamatkovykatalog.cz/dum-13747214

Za křižovatkou po levé straně vznikla roku 1912 monumentální vila (Jablonecká č. 7/22), kterou si nechal postavit továrník Otto Goltze, společník firmy Siegmund Goldschmied - Fabrikation von Webwaren für den Export.
Dům kombinující modernu s pozdní secesí vyprojektoval drážďanský architekt Rudolf Bitzan (1872-1938), který je podepsaný například pod secesní budovou libereckého krematoria či neoklasicistního teplického divadla. Členité zelenkavé stavbě dominuje cylindrický rizalit se sochařskou výzdobou. Dispozičně objekt vycházel z anglického typu obytného domu se schodišťovou halou.
Secesní vila v Jablonecké ulici
v roce 1991
Rodinná vila továrníka Otto Goltze (čp.7-V), postavená roku 1912 na pozemcích bývalého panského dvora, je pozoruhodnou ukázkou pozdně secesní architektury. Autorem projektu je drážďanský architekt Rudolf Bitzan. V roce 1963 byla provedena adaptace na mateřskou školu. V zadním montovaném traktu našel umístění denní stacionář pro děti s kombinovanými vadami nadace Alvalida.
(zdroj Kniha o Liberci)


Vila Franze Bognera (Jablonecká č.p. 642/23)
Na křižovatce, naproti Goltzeho domu, stojí historizující vila podnikatele Franze Bognera připomínající romantický zámeček, která byla postavena v roce 1897 na základě projektu architekta Adolfa Bürgera (1839-1901).
Památník obětem komunismu

Moderní památník financovaný městem Liberec byl odhalen 27. června 2006. Mohutný kvádr o výšce 4,5 metru, jehož dvě hlavní stěny jsou tvořeny zrcadlovými tabulemi z polopropustného a pokoveného skla vsazenými do ocelového rámu, stojí v ose vstupu do parku. Přistoupí-li pozorovatel až k objektu, objeví se nápis, jenž je v jeho patě zapuštěn do dlažby v zrcadlově převrácené podobě. V tu chvíli se sklo stane propustným a odhalí pozorovateli i prostor za zrcadlem. Památník pracuje na principu zrcadlení a měnícím se obrazu. Odraz okolních stromů a kolemjdoucích je symbolem toho, že politické bezpráví se odehrává v dobové společenské realitě. Autory památníku jsou architekti Petr Janda, Jakub Našinec, Aleš Kubalík a Josef Kocián.
Zdroj: https://www.pametnimista.usd.cas.cz/liberec-pamatnik-obetem-komunismu/
