Husova třída (krásné vily)
Miroslava Škrobová - Tam jsme bydleli... terasu jsme měli společnou ještě s druhým bytem... na terase jsme měli záhonek s jahodami a šnitlikem, jeden čas i malou králíkárnu a dva králíky Ferdu a Honzu a v zimě nám taťka udělal na terase kluziště na bruslení... vyšli jsme z bytu a byli jsme hned venku... celé dětství jsme se dívaly na JEŠTĚD a bohužel i viděly, když hořel... děkuji za fotečku... a vybavení vzpomínek...
Tzv. Elektrické domy na Husově ulici
byly postavené v roce 1939 pro zaměstnance peněžního ústavu Kreditanstalt der Deutschen a představovaly ve své době nejmodernější nájemní bydlení v Liberci. Celkem pět domů (jeden řadový trojdům a dva samostatné) svírajících parkově upravené nádvoří vypracoval pražský architekt a profesor Německé vysoké školy technické Hermann Wunderlich v oblíbeném Heimatstilu. Vytápění všech pěti plně elektrifikovaných objektů obstarávalo centrální horkovodní topení, a nechyběla ani prádelna se sušárnou a žehlírnou. Každý byt byl pak vybaven elektrickým sporákem, lednicí a vanou. Už tak vysoký obytný standard zvyšovalo ještě šest garážových stání přístupných skrze velkorysý nájezd z Husovy ulice, situovaných v suterénu obou bočních domů. Uvedené foto je z doby krátce po dostavbě.
(Zdroj: Liberec:Reichenberg - architektura na severu Čech)
(archiv Všichni Čermáci)
Herzigova vila (Husova čp. 725 / I)
Elegantní secesní vila Karla Herziga, obchodního ředitele firmy S. S. Neumann, bývá považována za první secesní vilu v Liberci. Projekt, vypracovaný v pro Liberec atypických formách vídeňsky orientované florální secese, pochází z léta roku 1900 a samotná stavba pak probíhala v letech 1900-1901. V dispozičním řešení výstavné třípodlažní budovy vycházel Schäfer z anglického halového domu, kdy srdcem domu je velkoryse pojatá hala, procházející přes dvě podlaží s obvodovým schodištěm a mohutnou galerií. V jednotě s bohatými secesními fasádami jsou i neméně reprezentativní interiéry s řadou cenných prvků, k nimž patří dochované táflování, secesní krb v hale či malované stropy.
Husova č.p. 725/40
Areál vily se zahradou a oplocením se nachází mezi Husovou, Klostermannovou a Klášterní ulicí. Podle návrhu libereckého architekta Ernsta Schäfera si ho zde nechal postavit mezi lety 1900-1901 Karel Herzig, ředitel firmy obchodující se suknem.
Vila byla koupená v dezolátním stavu a opravená podle tak, jak nejlépe šla. Byla to jedna z prvních secesních vil na Husovce a v letech 1900 - 1901 to byla taky novinka, nezvyklá a příliš mohutná stavba do takového místa. Po 120 letech se zdá, že tam patří, že tam padne jako prdel na hrnec.
(foto a komentář Iva Löfflerová)
Betonování Husovy třídy (1930)
V roce 1930 začala modernizace povrchu libereckých vozovek. Vedle
asfaltu se jako nový materiál objevuje i beton.v tomto roce bylo
vybetonováno 19322 m² silnic: Štefánikovo náměstí, část Husovy třídy a
kus Jablonecké ulice za Textilanou. Práce byly zadány pražské firmě
N.Rella a Neffe, se kterou ale nebyly dobré zkušenosti, neboť městské
radě došla stížnost na špatnou kvalitu betonářských prací jak na Husově
třídě, tak na Štefánikově náměstí. Hrozilo dokonce nebezpečí dopravních
nehod. Firma reklamaci uznala a ještě v záruční době provedla nápravu.
Tím ale potíže neskončily. Ještě v září 1937 si na radnici stěžoval
armádní dodavatel sukna Adolf Jakob, že po úpravách ulice U jeho domu
(čp.939-I) nemá voda po dešti kam odtékat. V únoru 1935 upozorňoval
Městský dopravní podnik, že zadní nevybetonovaná část Strossovy vily až k
hranicím Harcova je ve špatném stavu a potřebuje rozšířit a žádal, aby
tento úsek nechalo město v rámci nouzových prací pro nezaměstnané
vydláždit. Betonový povrch Husovy ulice zmizel pod asfaltem v šedesátých
letech. (Kniha o Liberci)
Vila Ferdinanda Schiera (Husova 203/74)
Mohutnou neoklasicistní vilu s nepřehlédnutelným vlivem art deco, krytou robustní
mansardovou střechou si nechal v roce 1925 na základě projektu libereckého architekta Ernsta Müllera postavit obchodník s
bavlnou a střižním zbožím, Ferdinand Schier, spolumajitel firmy Löffler & Schier. Její autor, odchovanec proslulé
drážďanské kanceláře Lossow & Kühne navrhl velkoryse koncipovaný objekt s luxusní architektonizovanou
zahradou. Svým bohatým průčelím se vila blíží bohaté, avšak uměřené fasádě sousední vily Luize
Holdinghausenové (katalog č. 13) vypracované zmíněným ateliérem Lossow & Kühne, postrádá však její
lehkost a eleganci.
Dominantním prvkem domu je masivní balkonový rizalit se čtyřmi bohatě dekorovanými sloupy a předsazeným schodištěm. Hlavní průčelí je přísně symetricky komponováno a člení ho čtyři kanelované pilastry na nároží a vedle portiku a celé průčelí vrcholí profilovaným volutovým štítem s reliéfem Panny Marie. Celek doplňuje kvalitní soubor uměleckořemeslných prvků - dekorativních mříží a zábradlí. Honosné fasádě vily je přizpůsobeno i takřka "zámecké" terasové předpolí domu s náročně pojednaným oplocením. Zahradní průčelí oživuje výrazný půlkruhový balkónový rizalit se dvěma vchody na zahradu.
zdroj: https://pamatkovykatalog.cz/vila-13866819
Tramvaje na Husovku jezdily kvůli výstavě
Liberec - V roce 1906 zavítaly tramvaje i do Husovy ulice. Jednalo se o speciální trať určenou k dopravě návštěvníků k branám tehdejší výstavy, po jejímž skončení byla zase demontována. Kromě výkresu a fotografie po této trati nezůstaly do dnešní doby žádné památky.
V tomto roce pořádalo město Liberec významnou Německo-českou průmyslovou výstavu, která se odehrávala v prostoru mezi dnešní Husovou ulicí a blízkou, krátce předtím dokončenou přehradou. Jelikož se jednalo o prestižní záležitost, neváhalo město vystavět ze Šaldova náměstí k branám výstaviště v prostoru křižovatky ulic Husova a Vítězná tramvajovou trať, která sloužila pouze k tomuto účelu.
V roce 1906 vedly mezi radnicí a Šaldovým náměstím koleje ulicí 5. května ve směru na Lidové sady, zpět jezdila tramvaj Sokolskou kolem pošty a divadla.
Nová "výstavní" trať se odpojovala z koleje do Lidových sadů při ústí dolní části ulice 5. května do Šaldova náměstí. To, nazývané tehdy Jablonecké náměstí, bylo oproti dnešku podstatně menší, neboť až do poloviny 30. let zasahoval do jeho severní části blok domů vycházející z prostoru dnešního Hotelu Liberec. Jablonecká (tehdy Horská třída - Gebirgstrasse) tak pokračovala kolem Husovy (Štěpánovy - Stefans Strasse) a ústila do ulice 5. května.
Kvůli stísněným podmínkám nová trať najížděla do Jablonecké ulice pravým obloukem, kterým dvakrát křížila kolej k poště a jednou kolej do Sadů, poté navazoval levý oblouk do Husovy ulice, po jejíž pravé straně vedla kolem nemocnice (nazývané Stefans Hospital) až po křižovatku s dnešní Arbesovou ulicí, kde přejížděla na protější stranu ulice, až dosáhla Vítězné ulice (Radetzky Strasse), kde byla ukončena.
Na 715 m dlouhé trati se nacházely stanice Horská třída, Nemocnice (zde byla výhybna) a Výstaviště, před kterou byla umístěna další výhybna. Provoz na trati probíhal ve dnech 14. května až 12. října 1906. Jezdila na ní linka Nádraží - Výstava v intervalu 7,5 minuty.
Oproti běžnému stavu byl provoz v centru organizován tak, že "výstavní" linka projížděla obousměrně ulicí 5. května, zatímco pro pravidelnou linku Nádraží - Lidové sady byla v obou směrech určena kolej kolem hlavní pošty.
Na místě tehdejšího pekařství se dnes nacházejí stánky občerstvení a second handu (naproti nemocnici)
Tento způsob provozu si vyžádal zřízení kolejových přejezdů mezi oběma větvemi u radnice, který zde zůstal zachován až do druhé světové války. Kvůli nedostatku vozidel byly z Jablonce, kde jezdila tramvaj od roku 1900, zapůjčeny tři motorové a čtyři vlečné vozy. Přepraveny byly po železnici.
Po ukončení výstavy byly jablonecké vozy navráceny a celá trať snesena. Její části byly následujícího roku použity při výstavbě druhé koleje mezi Šaldovým náměstím a Lidovými sady. Přestože byla tato trať významným stavebním počinem, příliš upomínek na ni se nedochovalo. Je znám pouze technický výkres této trati, fotografie jabloneckého vozu před libereckou radnicí a snímek motorového vozu č. 16 z výhybny před nemocnicí, kde je ale spíše zachyceno sousední pekařství.
autor příspěvku Zdeněk Mazánek
Zdroj: https://liberecky.denik.cz/zpravy_region/tramvaje-na-husovku-jezdily-kvuli-vystave20110517.html