Hospůdky ve Frýdlantské ulici a Tovaryšském vrchu

08.02.2020

F231 Gasthaus Zum Stern in der Friedländer Str. Liberec, Frýdlantská ul. - býv. hostinec Zum Stern, vzadu patrná ulice do mírného svahu (Školní vršek). Cca 1910/11. (archiv 2829, archiv Severočeského muzea v Liberci)

Frýdlantská ulice v 30.letech 20.století

Průhled Frýdlantskou ulicí, za jejímž koncem je vidět vysoká dosud stojící budova (čp. 390-).V ní byl zřízen v roce 1872 hostinec "Zum Erzherzog Stephan". Nazván byl podle arcivévody Stěpána (1817-1867), vnuka císaře Leopolda II.
Na základě zákona z roku 1919 muselo být jeho označení zrušeno a přejmenoval se na "Schillerhof". Po roce 1918 se v něm tajně scházeli monarchisté. Vlevo od něj vyčnívá boční stěna hostince "Zur Stadt Friedland" (čp. 337-I). První dům zleva je hostinec "Zum goldenen Engel" (čp. 227-I) a pod ním bývalá hospoda a vinárna "Zum Ungar" (čp. 226-I).
zdroj: Jiří Bock - Liberecké hospody do konce c.k. monarchie, 2022

Frýdlantská ulice ve 30.letech 20.století a 5.12.2022

Frýdlantská ul., hotel U zlatého anděla čp. 227 - I - ´ Ftriedländerstrasse Reichenberg´ (zdroj: archiv Severočeského muzea v Liberci)

Druhá polovina 19. století se vyznačovala napodobováním velkoměstského životního stylu a společenského života Vídně, který se stal vzorem nejen při přestavbě města, ale i v pohostinských zařízeních. V libereckých lepších podnicích se vařila vyhlášená jídla podle vídeňské kuchyně a podávala se vídeňská káva, po Liberci jezdily "vídeňské" fiakry. Některé podniky však kladly stále důfaz na staroněmeckou tradici a vyjadřovaly ji i ve svém názvu a interiéru.
Přetrvávala velká soustředěnost hospod zejména v centru a u velmi frekventovaných ulic, kterými se přicházelo na městské trhy, a v jejich okolí. Pozastavme se u některých z nich. Nejvíce (9) jich bylo roku 1918 v tehdy ještě velmi zastavěné a živoucí Frýdlantské ulici. Nejstaršími byly "Zum goldenen Engel"
(čp. 227-I), uváděna již roku 1794, a od roku 1836 "Zur Stadt Friedlanď" (čp. 337I). Od osmdesátých let 19. století "Elger's Restauration" (čp.241-I), kde se v roce 1905 uvádí masná tržnice. Němečtí nacionálové se scházeli od počátku devadesátých let ve sklípkovém hostinci "Kronkeller" (dnes Frýdlantská 183/2, později nám známá vinárna "Jadran") s interiérem v německém stylu s obrazem Otty von Bismarcka. Čepovalo se tu i trutnovské pivo. Od roku 1897 zde existovala vegetariánská jídelna "Thalysia" (čp. 210-I). Na konci ulice (dnes v ulici Ruprechtické) stál od roku 1872 hostinec "Zum Erzherzog Stephan" (čp. 390-I). Několik hospod bylo zřízeno v navazující Ruprechtické ulici. Na konci městského katastru zde existovala od devadesátých let "Zum Egerlánder" (původně čp. 588-I, dnes hospoda "U Jelena" s čp. 745-XIV).
zdroj: Jiří Bock - Liberecké hospody do konce c.k. monarchie, 2022

Restaurace Elger

Některé pohlednice nás zavádějí i do trochu intimnějšího světa Liberečanů. Tolik hostinců, kaváren, restaurací, výčepů a náleven jako na začátku století už Liberec mít nikdy nebude. K vyobrazené hospodě ve Frýdlantské ulici 11 patřilo i řeznictví, uzenářství a možnost ubytování. Dnes je tu malý krámek

(zdroj Kouzlo starých pohlednic Liberecka - Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997, nakladatelství 555)

Vlevo dveře do sklepa, kam jsme chodili trénovat střelbu. (Komentář Petr Bláha)

archiv Jaroslav Reichenberg Karel

JADRAN🍷🍸Zazděné mládí (Jiří Jan Kolner)

Frýdlantská ulice - Vinárna Jadran

2001 (archiv Pav Karel)

Frýdlantská ulice kolem roku 1910 Fotografii jsem upravil pro lepší kontrast a ostrost. Friedländer-Strasse. Rösler Bäcker. Liberec, Frýdlantská ulice. Pekař Rösler. Weiss u. Luxus Bäckerei Wilhelm Rösler. zdroj: Liberecké muzeum (autor příspěvku J.Peterka)