Hornohanychovský Majerhof

Zbytky hanychovského majerhofu

Snad jenom díky tomu, že jsem kdysi psal průvodce po krajině pod Ještědem, měl jsem jedinečnou možnost si v klidu povídat i s charismatickým Tomášem Edelem, ředitelem Podještědského muzea v Českém Dubu. Vyprávěl mi svoji příhodu o objevení románsko-gotické komendy Johanitů v říjnu 1991; v médiích již od té doby poněkud rozkvetlou do titulků typu: Za sklenicemi s okurkami našel gotickou komendu a podobně. Záviděl jsem tehdy Tomášovi, že se dokázal povznést nad realitu a odhadnul, kam zrovna má jít a kde odsekat novodobé omítky. V obyčejném sklepě činžovního domu našel jednu z nejstarších a náladou snad i nejsilnějších památek Liberecka. Řekl mi k tomu tehdy: "Věděl jsem, že nějaké pozůstatky musím najít, ale ten rozsah mne nakonec překvapil. Chodili jsme okolo tolik let a nevěděli, co se tam skrývá..." 

Na již zvěčněného Tomáše Edela jsem si vzpomněl před časem, když jsem brouzdal ve starých mapách a vlastivědách, kde se mi se stále větší a větší naléhavostí vynořoval hanychovský majerhof, panský velkostatek. Bývalo podobných staveb hodně na libereckém, grabštejnském či frýdlantském panství. Všechny si byly podobné: barokní, do čtverce seskupené čtyři budovy z kamene a cihel, s malými okénky s mřížemi, lemovanými pískovcovým ostěním; uprostřed prostranství mezi stavbami kamenné žlaby, studna a vzrostlé lípy, javory či jasany. 

Liberecký panský dvůr stával v prostoru mezi dnešní sokolovnou a zámkem a na začátku 20. století zcela zmizel; strážský byl přebudován na obytné domy lemující dnes Bergerovo náměstí, machnínský se dochoval ve vcelku původním stavu. Zbytky chrastavského slouží dnes hasičskému muzeu, ale ze dvora u silnice mezí Bílým Kostelem a Chotyní zbylo jen pouhé torzo, stejně tak jako ze Starého dvora v Hrádku, Nové Vsi či v Oldřichově na Hranicích. Dvůr na Grabštejně se rozpadá poněkud pomaleji, ale jeho dny jsou patrně již sečteny. Na Frýdlantsku je starým majerhofům přáno více, jejich stavby v různém stavu najdeme v Dětřichově, Andělce či v samotném Frýdlantě nedaleko zámku. Po létech chátrání jsou dnes krásné a opravené dvory ve Vsi, Černousích a Dolní Oldříš. 

Ale zpět do Hanychova. Ještě na mapách prvního vojenského mapování, pořizovaných v 80. letech 18. století, najdeme na území mezi dnešním Horním a Dolním Hanychovem rozsáhlé nezastavěné pozemky, uprostřed nichž zaujme velká čtvercová stavba. Stejnou najdeme i na mapách bitvy u Liberce roku 1757. Na mapě druhého vojenského mapování, dokončené před polovinou 19. století, již ale není, stejně tak bychom ji marně hledali v mapách stabilního katastru z roku 1843. Rozsáhlá stavba z hanychovských polí a luk prostě zmizela. Podobně jako kdysi zmizela komenda z českodubských ulic. Hanychovský majerhof, v německých textech označovaný buď jako Vorwerk či Maierhof, byl ale bytostně spjat se vznikem obou Hanychovů. Ještě v roce 1589 se rozsáhlé pozemky, na nichž tyto dvě části Liberce dnes leží, označovaly jen jako Beym Heynicher Forwerek čili U Hanychovského dvora. 

A právě toho roku začala panská správa rozparcelovávat části pozemku ke dvoru přiléhající a s jejich prodejem poddaným na stavbu chalup. Tak vznikl Hanychov. Dvůr sám ale fungoval i nadále — ostatně, jeho objekt byl založen nedlouho předtím panským hejtmanem Joachimem Ullrichem von Rosenfeld, snad v roce 1578. V původní podobě je ještě zobrazen na Arnoldově mědirytině z roku 1769, umístěné na str. 391 Rohnovy kroniky. Přestože se okolo něj pomalu rozrůstala ves Hanychov, panská správa se dvorem i nadále počítala. V roce 1785 byla zahájena pozdně barokní přestavba majerhofu podle plánů panského stavitele Jo hanna Josepha Kunze; práce prováděli tesaři Johann Anton Lammel a Johann Joseph Pilz. Těžko dnes říci, co se stalo poté; snad to ještě jednou vypluje na světlo z fondů clam-gallasovských archivů. Každopádně půlstoletí od přestavby již čtvercový majerhof nestál a v místě, kde býval, se na mapě hanychovského katastru objevují jen drobnější stavby. Pohltil jej snad požár či jej panská správa jako nevyužitý nechala zbořit? To první je pravděpodobnější, ale nepotvrzené. Každopádně dvůr z Hanychova nadobro zmizel a nezůstaly po něm žádné zřetelné památky. 

Šel jsem před časem do Hanychova na pivo. A v ulici Irkutské, ze všech stran dnes obestavěné novými domy, mísícími se zde se starými chalupami, najednou koukám na podivně velký dům, složený z několika staveb. Jedna část opuštěná, s plotem zničeným a vytlučenými okny. Za nimi pak — pozdně barokní klenutí! Potvrzením původního účelu stavby bylo ostění klasického dvorského okénka s mříží. Večer pak koukám do mapy. Propojené domy č. p. 74, 75, 76 a 77 v Irkutské ulici tvořily jednoznačně jednu stranu zaniklého majerhofu. A dům č. p. 72, na ně kolmý, by mohl být pozůstatkem další strany. Zbylé části čtverce jsou nadobro pryč. Jestlipak se v některém z těchto objektů nedochovalo třeba renesanční sklepení z časů proslulého panského hejtmana Joachima Ulricha z Rosenfeldu? Stálo by za to poprosit jejich obyvatele, aby ve sklepě odhrnuli sklenice s kompoty...

autor článku Marek Řeháček v roce 2016 (zdroj Liberecké zajímavosti - kniha čtvrtá, 2016)

v současnosti (2025) je již zchátralá část komplexu zbořená a památku na ni dokládá například galerie mapy.cz

fotogalerie Mapy.cz