Liberec XXVIII- Hluboká
Hlubocký hřeben (cca 1910)
Oblíbená
turistická cesta z Ještědu na Javorník nabízí další zajímavé zastavení
na Hluboké, kde se otevírá široký pohled na Liberec a Jizerské hory. Na
první pohlednici je zachycena část Schwarzbachovy restaurace. Tato
nejvýše položená chalupa v Hluboké byla ve třicátých letech přestavěna.
Jako chata Hubertus byla po roce 1945 v majetku KČT s poté patřil často
přestavovaný objekt řadu let ČSD jako podnikové rekreační zařízení.
zdroj: R.Karpaš, J. Mohr, P. Vursta - Kouzlo starých pohlednic Liberecka, 1997
Pohlednice odeslaná v roce 1916 zobrazuje nejvýše položené domy v obci, která dala jméno jedné části hlavního ještědského hřbetu - Hlubockému hřebenu. Hluboká je bezpochyby původní české jméno, později poněmčené na Lubokei. První písemná zmínka o chudé obci je z roku 1584. Hluboká leží v úzkém a velice strmém údolí, kterým procházela kdysi hojně používaná cesta do Podještědí. Nejvýše položeným domem byl Schwarzbachův hostinec, který později získala rodina Horáků. Restaurace byla za války přejmenována na Hubertovu boudu a jméno Hubertus jí zůstalo i po válce. Pečoval o ni zprvu Klub českých turistů, později se stala podnikovou zotavovnou ČSD (Československých státních drah). Dnes je mimo provoz a značně zanedbána.
Pionýrský tábor ŽS ČSD Děčín (Hluboká)
František Zikmund - V této budově měla v roce 1952 škola Šamánkova pro žáky školu v přírodě. Pro každý ročník jeden měsíc Tam jsem se naučil lyžovat. Dopoledne vyučování, odpoledne na sněhu. Vzpomínky....
Hluboká - Pension Hubertus
===============================Rozloha: 2,27 km2
Počet obyvatel: 18
18 obyvatel není překlep. Část obce Hluboká je skutečně nejřídčeji
obydlené místo v Liberci.
Celkem je zde evidováno pouze 17 adres. Vede zde jediná cesta, kolem které jsou sporadicky rozmístěny rodinné domy nebo menší statky. A některé ani nejsou obydleny trvale. Zbytek Hluboké tvoří stráně porostlé lesy. A přitom je Hluboká jednou z nejdéle obydlených částí Liberecka. První dochované zprávy o Hluboké jsou už z roku 1584 a ještě v roce 1850 byla vedena jako samostatná ves. Charakter bydlení v této části města je zcela odlišný od ostatních. Jedná se o typické venkovské bydlení v podhůří. A to včetně nádherných výhledů a horší dostupnosti. Vzhledem k minimálním nárokům na administrativu se řeší většina záležitostí společně s vedlejší městskou částí Pilínkov. Mezi zajímavosti patří nově vybudovaný lyžařský areál Hluboká, přírodní památka bývalého lomu Panský lom, kde přezimují netopýři a chalupa, kde se v 19. století skrývala anarchistická tiskárna. Z pohledu turistického ruchu je velká škoda chátrajícího penzionu Hubertus v nejvyšší části Hluboké, který kazí celkový dojem všem místním i turistům
-(Zdroje: marushkapub.liberec.cz; Kniha o Liberci, Roman Karpaš a kol.
2020 Prázdný. Chátrá a rozpadá se.
2019 Prázdný. Na úřad byla podána žádost o změnu územního plánu - rozšíření areálu Hubertus.
2003 Prázdný. Roky chátrající budova na krásném místě. Hlavní budova a chatky.
1994 Používaný. Rekreační středisko Českých drah
1990 Používaný. Ke zvýšení střechy a úpravě jejího tvaru došlo až v devadesátých letech.
1977 Používaný. Na leteckých snímcích můžeme vidět již 12 postavených chatek.
1939 Používaný. horský hotel Hubertus
1843 Používaný. Na dobových mapách je zde již vidět stavení s č. 23, v té době pravděpodobně chalupa. (autor příspěvku Pav Karel)
12.3 2023 Dnes již podléhá zubu času. Její okolí je zanedbáno a zaplněno odpadky.
(Zdroj: Deník/Jiří Louda)
Tajná
tiskárna v Hluboké
Obec Hluboká je roztroušena v úzkém údolí strmých svahů Hlubockého hřebene. V její nejhořejší část. dodnes stojí nenápadná dřevěná chalupa č. p. 16. V roce 1885 nebylo v Hluboké známějšího domu Celé týdny jej četníci prohledávali a hledali tiskařský stroj, na kterém liberečtí anarchisté vytiskl. 7. února 1885 jedno jediné číslo svého velice radikálního časopisu Svoboda. Opuštěnou chalupu ss toti. v září předchozího roku pronajal tiskař, příležitostný švec a anarchista Josef Pačes a za pomoci svých druhů ji proměnil v tajnou tiskárnu. Policie se všechno dověděla a rakouské soudy byly přísné. Jose Pačes byl odsouzen za velezradu na 16 let. Po roce 1945 pak vedla kolem chalupy modře turistická Stezka dělnického hnutí.