Dům obuvi Baťa
rok 1931 - staví se dům obuvi Baťa - funkcionalistická výšková budova.
Devítipodlažní budova s železobetonovou nosnou konstrukcí byla postavena na místě původní klasicistní zástavby,ve které původně bylo železářství Jana Mráze.
Podle projektů Baťovy projekční kanceláře
pod vedením Vladimíra Karfíka stavbu realizovala místní firma Fanda a
spol. Budova je považována za nejčistší a nejelegantnější příklad
funkcionalistické architektury v Liberci. Obchodní dům je od roku 1958
zapsán v seznamu kulturních památek. (zdroj Wikipedie) pozn. stavba dokončena 8.12.1931
Příčinou krize je morální bída. Přelom hospodářské krize? Nevěřím v žádné přelomy samy od sebe. To, čemu jsme zvykli říkat hospodářská krize, je jiné jméno pro mravní bídu. Mravní bída je příčina, hospodářský úpadek je následek. V naší zemi je mnoho lidí, kteří se domnívají, že hospodářský úpadek lze sanovat penězi. Hrozím se důsledku tohoto omylu. V postavení, v němž se nacházíme, nepotřebujeme žádných geniálních obratů a kombinací. Potřebujeme mravní stanoviska k lidem, k práci a veřejnému majetku. Nepodporovat bankrotáře, nedělat dluhy, nevyhazovat hodnoty za nic, nevydírat pracující, dělat to, co nás pozvedlo z poválečné bídy, pracovat a šetřit a učinit práci a šetření výnosnější, žádoucnější a čestnější než lenošení a mrhání. Máte pravdu, je třeba překonat krizi důvěry, technickými zásahy, finančními a úvěrovými ji však překonat nelze, důvěra je věc osobní a důvěru lze obnovit jen mravním hlediskem a osobním příkladem." ~ Tomáš Baťa
Pátek 19. února
představoval poslední den, kdy mohli zákazníci nakoupit u Bati na libereckém Soukenném náměstí. Současný majitel budovy neprodloužil firmě nájemní smlouvu. Baťa nezmizel z města úplně, jeho obchod sídlí i v OC Nisa Liberec.
Obchodní dům Baťa v Pražské ulici vyrostl v roce 1932 a je tou nejčistší ukázkou funkcionalisté architektury v krajském městě. Provozy doplňkových služeb souvisejících s prodejem obuvi, mimo jiné manikúra, pedikúra, správka obuvi či masáže, byly situovány v horních podlažích, nebo zadním traktu domu. Původní záměr firmy Baťa koupit také sousední domy čp. 19, 20, 21 a 22-III se nezdařil.
Projekt vypracovala projekční kancelář firmy Baťa pod vedením Vladimíra Karfíka a výsledkem byla devítipodlažní stavba se železobetonovou konstrukcí s proskleným pláštěm členěným bílými betonovými pásy. Samotnu budovu postavila stavební firma ing. Fanta a spol. Na podobě se podepsal i vliv francouzského architekta Le Corbusiera, který patřil k odborným poradcům firmy Baťa. Jedno z poznávacích znamení baťovských obchodů představuje oblé nároží.
Druhým zástupcem čistě funkcionalistického stylu v Liberci je bývalý obchodním dům Brouk&Babka postavený o dva roky později.
Zdroj: https://liberecky.denik.cz/zpravy_region/dum-obuvi-bata-soukenne-liberec-20210221.html?fbclid=IwAR2CanEv9pCDvS1UJ9BtMnDZm2SHDJHTjEue6nlYWq4DVDC60M_YKzj_YOk
Baťa ho postavil, teď z něj firma už podruhé odchází. Střípky z historie paláce v centru Liberce
Obuvní firma Baťa opouští budovu v centru města, kterou firma v
minulosti postavila. V prvorepublikové budově by místo ní měla být
kavárna.
Z devítipatrového domu v dolním centru krajského města, kterému nikdo
neřekne jinak než Baťa, odchází stejnojmenná prodejna obuvi. Světoznámou
značku tam prodávali desítky let. Proč obchod končí a co prázdné místo
zaplní, zjišťovala Jana Pšeničková.
Od 30. let 20. století sloužila devítipatrová budova v centru Liberce
účelu, kvůli kterému byla postavena; prodejně obuvi. Na její fasádě i na
střeše se vyjímá červený nápis Baťa a právě obchod se stejnojmennou
značkou tam fungoval i posledních 28 let. V únoru 2021 firma Baťa
funkcionalistickou budovu opouští.
Důvod je jednoduchý. Developerská společnost Heritage Real Estate se sídlem ve Zlíně, která dům vlastní, už firmě Baťa neprodloužila nájemní smlouvu. Jednatel developera Viktor Šimeček důvod prozradit nechtěl. Společnost prý plánuje rekonstrukci budovy a v přízemí by místo prodejny mohla být kavárna. Firma Baťa obývala tři patra; toho, že by po jejím odchodu zůstala prázdná, se Šimeček neobává.
Protože firma Baťa z budovy odchází, zmizí z ní do budoucna zřejmě i její logo, které je umístěné na střeše a také na průčelí domu. Podle Denisy Jandové z marketingového oddělení je rozhodnutí majitele domu nájem nadále neprodloužit mrzí. A to především s ohledem na tradici prodeje bot, která je s budovou spjatá. Zatím tak značkovou prodejnu najdou lidé v obchodním centru Nisa a firma jedná také o otevření nové prodejny v centru Liberce, pravděpodobně ji přesune do obchodního centra Forum.
Historie výjimečného domu
Devítipodlažní dům na Soukenném náměstí byl postaven v letech 1931 až 1932, poté, co blok domů v této části Liberce zakoupil Tomáš Baťa. Právě podle projektů Baťovy projekční kanceláře pod vedením Vladimíra Karfíka dostal palác svou podobu. Šlo opravdu o unikátní a výjimečnou stavbu, podle libereckého spisovatele Marka Řeháčka působil tehdy jako zjevení. Mezi nízkými domy postavenými v německé architektuře meziválečného stylu najednou stál mrakodrap. Na stavební plány budovy se můžete podívat zde.
Celá budova tehdy sloužila firmě Baťa a kromě obuvi byly v horních patrech i služby související s obchodní strategií, například manikúra, pedikúra, oprava obuvi, masáže. Po znárodnění firmy zůstala v domě prodejna bot, obuv značky Baťa se tam ale neprodávala. Zpátky se vrátila až v roce 1993 poté, co se palác v restituci vrátil původním majitelům.
autoři: Jana Pšeničková , reČRoL
Po vydání článku jsme získali i vyjádření samotné akciové společnosti Baťa:
„Rozhodnutí majitele objektu Bata Heritage nám neprodloužit nájem nás mrzí s ohledem na tradici prodeje bot, která je s domem spjatá. Nicméně rozhodnutí plně respektujeme a obyvatelům Liberce zůstává plně k dispozici naše značková prodejna Baťa v obchodním centru Nisa. Intenzivně nyní jednáme o otevření nové prodejny v centru města, která bude odpovídat naším vysokým standardům na pohodlné a komfortní nakupování. Našim zákazníkům chceme nabídnout pohodlnější a moderní nakupování. Vyjednáváme o relokaci prodejny v rámci centra města do nedalekého nákupního centra. Komplikace spojené s koronavirem tuto aktivitu pouze pozdržely, ale určitě neukončily."
„V současnosti měl Baťa obsazená tři patra. Ta ostatní patra už byla v pronájmu jiným nájemcům. Takže my tam máme právní kancelář, máme tam online obchod s outdoorovým oblečením, máme tam realitku, zubní laborantku…,“ přiblížil zástupce majitele obchodního domu Viktor Šimeček a zároveň prozradil, že v přízemí by mohla být v budoucnu kavárna. Prodejna obuvi zůstane v obchodním domě do konce února.
autoři: Jana Pšeničková , reČRoL
Dnes v dopoledních hodinách s Libercem něco umřelo. (24.2.2021)
To když z libereckého obchodního domu Baťa byly odvezeny reklamy a proběhlo definitivní vyklizení prostor... Letos by měl Baťa na Soukenném náměstí 90 let...Fotky byly pořízeny bohužel pozdě, pár hodin po demontáži reklam. Přesto míří mé poděkování za přístup na střechu na sekretariát Dunaje, a k dalším lidičkám, kteří byli nápomocni.
Moje poslední návštěva:https://photos.app.goo.gl/VDerKWeJN1QeUtc4ADodatek:
Podle zjištění měl Baťa svou prodejnu v Liberci již dříve (první zmínka je z roku 1917). Byl kousek vedle v Pražské ulici a našel jsem také pár řádek o krámku v Železné ulici. Velmi často je také prodej bot zmiňován v Nádražní ulici č. 24 u paní Kovanicové, jejíž manžel byl obchodním vedoucím firmy Baťa. A jinak ano, v Liberci jako takovém Baťa nekončí. Nadále by měl být v OC Nisa, kam se stěhují podle všeho i prodavačky. Další později.(Petr Ruprecht)
Baťův mrakodrap .
Model je ke stažení jako bonusový obsah na Patreoun: https://www.patreon.com/rawenart
9 patrový funkcionalistický dům Baťa z r.1932.. je opraven.
Od r.1958 je na seznamu kulturních památek... (autor Josefina Dana )
Moderní podoba Soukenného náměstí
Na nároží, kde měl železářství Jan Mráz, byla jedna z mála tabulí psaných jak německy, tak česky. Dvojjazyčné nápisy dodržovala i firma Baťa, která si v těchto místech postavila moderní obchodní dům (1932).Reklama v prvním a druhém patře hlásá: "Naše nízké ceny dovolují ke každým šátečkům nové střevíčky" a "Navštivte naše oddělení pro ošetření nohou".Německé firmy češtinu téměř všechny ignorovaly. Provoz na křižovatce Pražské a Revoluční ulice byl tehdy tak silný, že ho musel řídit strážník, pro něhož bylo vybudováno vyvýšené stanoviště. Na druhém snímku vidíme v Grand Café Generali probíhat poslední stavební úpravy před otevřením.
(zdroj R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)
