Divadlo U Prasete
První tělocvična a divadlo
V roce 1876
si Turnverein Eintracht (Tělocvičný spolek Svornost) na levém břehu
Nisy zřídil malinkou tělocvičnu.
V roce 1929 byla rozšířena a přestavěna. Svému účelu pak sloužila až do konce války, po ní v ní bylo sběrné středisko pro odsun německých obyvatel. Poté chátrající budovu využívali loutkoherci: v sále se od dubna 1948 hrávala nedělní představení pro děti. Značný zájem Vratislavických pak nadšené ochotníky motivoval ve snaze přestavět tělocvičnu na opravdové divadlo. To se s podporou národního podniku TOKO nakonec skutečně podařilo a vznikla zde scéna určená sice předně pro ochotnický soubor, ale hostovali na ní i herci zvučných jmen, například Zdeněk Štěpánek či Vlasta Burian. Vratislavické divadlo ovšem v 60. letech prohrálo souboj s novým fenoménem - televizí. Z objektu se nejprve stalo skladiště a po poškození střech zatékáním byla budova v roce 1976 zbořena. Po vratislavickém divadelnictví zůstaly jen vzpomínky.
(zdroj: https://www.vratislavice.cz )
První vratislavická tělocvična
Na staré litografické pohlednici německy nazývaná Turnhalle, byla postavena v dnešní Dlouhomostecké ulici. Šlo o malý domek se základním cvičebním náčiním. Později byl značně rozšířen a po válce k němu byla ještě přistavěna vyšší část, která tvořila zázemí nového divadla. Vedle tělocvičny byla pro větší nadšení cvičenců provozována hospoda Spolkový dům (Vereinshalle), dnešní proslulý podnik U Prasete. (archiv Václava Černého)
Přestavba sešlé tělocvičny na opravdové divadlo byla, díky podpoře kobercárny, poměrně velkorysá. V zadní části bylo zřízeno jeviště s moderní technikou a sametovou oponou; před ním byla jáma orchestřiště a v bývalém sále tělocvičny vzniklo stupňovité jeviště. Nechyběl ovšem ani foyer se šatnou a bufetem.
Archiv Ondřeje Marčáka
Slavný snímek, na kterém vratislavičtí ochotníci pózují s "králem komiků" Vlastou Burianem. Právě společně dohráli hru Františka Ferdinanda Šamberka nazvanou Palackého třída 27. Šlo o kus situovaný do prostředí Prahy druhé poloviny 19. století a tomu odpovídaly i dobové rekvizity a – na ochotnické divadlo – velice profesionálně připravené kostýmy. Vlastu Buriana asi každý na snímku pozná, ale horší už to bude s ostatními herci. Druhý muž zleva, s motýlkem a slamáčkem, je vratislavický učitel a kronikář František Jelínek. Právě on v roce 2004, tedy téměř po půl století, na tuto velkou událost v dějinách vratislavického ochotnického divadla vzpomínal: "Hra, ve které jako v každé frašce téměř o nic nešlo, byla zdárně ukončena. Vlasta Burian se nechal spolu se souborem vyfotografovat, udělil pár autogramů a odjel kamsi na chalupu za Jablonec." Archiv Ondřeje Marčáka
