Toto je úryvek z knihy, kterou napsal jakýsi anonym. Onen poutník se na cestu vydal ve zmíněném roce ještě s dalšími druhy. Z Prahy putovali přes Liberec a Libverdu do měst v dnešním Polsku a pak zase zpět přes Adršpach a Trutnov. Vystoupali na Sněžku a vraceli se přes Vrchlabí. Kniha byla v roce 2024 přeložena a text byl upraven...
Samotný počátek působení spolku spadá do roku 1848.
V druhé polovině měsíce listopadu se sešel majitel soukenické továrny Wilhelm Siegmund s obchodníkem Wenzlem Jantschem. Společně poté kontaktovali profesora reálky, pátera Siarda Kosaka a hovořili s ním o svých plánech a záměrech. Z jejich návrhů vzešla myšlenka na založení Přírodovědného spolku...
Na základě nového rozboru pramenů a regionální literatury byl v ní podán i zcela nový pohled na počátky Liberce na pozadí sídelního a církevně-správního vývoje našeho regionu. V následujícím článku bych chtěl širší veřejnost seznámit s výsledky mé studie, v níž čtenář najde podrobnější výklad k této problematice.
zahynulo nebo bylo zraněno 25 rakouských a 30 pruských důstojníků, 849 rakouských a 625 pruských vojínů. Pruští ranění byli ošetřování na libereckém zámku a okolních budovách. Těla prostých vojáků byla pohřbena v hromadných hrobech na úbočí Ještědu, důstojníci v Liberci.
Mým černým koněm byl evangelický kostel na nám. Českých bratří. V číslech nedopadl úplně dobře, nicméně mezi kostely v centru města jsou rozdíly skutečně minimální, a možná by v jiných tabulkách skončil na vyšších příčkách. Co se týče staré liberecké synagogy, žebříčkům nevládne ani zdaleka (samozřejmě historicky na tom byla lépe). Když se podíváme...
